Slepice a kostelník
| Slepice a kostelník | |
|---|---|
| Země původu |  Československo |
| Jazyk | čeština |
| Délka | 88 min |
| Žánr | filmová komedie |
| Scénář | Vladimír Bor Jan Strejček Jaroslav Zrotal |
| Režie | Oldřich Lipský Jan Strejček |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Jiřina Štěpničková Otomar Korbelář Vlasta Burian Josef Toman Bohumil Švarc … více na Wikidatech |
| Hudba | Jan Kapr |
| Kamera | Jan Roth |
| Střih | Jan Chaloupek |
| Zvuk | František Šindelář |
| Výroba a distribuce | |
| Premiéra | 6. dubna 1951 (Československo) |
| Slepice a kostelník na FP, ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Slepice a kostelník je česká filmová komedie, kterou v roce 1950 natočili režiséři Oldřich Lipský a Jan Strejček s Jiřinou Štěpničkovou, Otomarem Korbelářem a Vlastou Burianem v hlavních rolích.
Děj
[editovat | editovat zdroj]Ve vesnici Lužánky na Moravském Slovácku žije „pokrokový“ rolník Tonek Pěknica (Otomar Korbelář) se „staromódní“ ženou Terezou (Jiřina Štěpničková). Tonek chce do jednotného zemědělského družstva (JZD), ale Tereza ne. Na vesnici také žije bohatý a chamtivý statkář Voznica (Vladimír Řepa), ten JZD nenávidí a nechce aby do něj rolníci vstupovali. Chce tomu zabránit, ale nechce si špinit ruce. A proto přemluví k záškodnickým akcím prostoduchého a chamtivého kostelníka Josefa Kodýtka (Vlasta Burian). Ten začne vyrábět protistátní letáky, k tomu zneužívá Tonkova syna Vincka (Eduard Muroň). Nakonec je vše odhaleno, Kodýtek uzná výhody družstva, uzná to i Tonkova žena Tereza. Pak už celá vesnice oslavuje dožínky…
Obsazení
[editovat | editovat zdroj]- V hlavních rolích
| Jiřina Štěpničková | Tereza Pěknicová |
| Otomar Korbelář | rolník Tonek Pěknica, Terezin muž |
| Vlasta Burian | kostelník, švec a hodinář Josef Kodýtek |
| Josef Toman | předseda družstva Řeřábek |
| Bohumil Švarc | traktorista Jaroš Řeřábek |
| Stanislava Seimlová | Karolina, dcera Pěknicových |
| Eduard Muroň | Vincek, syn Pěknicových |
| Vladimír Řepa | velkostatkář Voznica |
| Lubomír Lipský | Šárl, Voznicův syn |
| Josef Kemr | brigádník Smíšek |
| Josef Bek | příslušník SNB |
| Bohumil Machník | farář |
| Jan Otakar Martin | družstevník Zbořil |
| Eman Fiala | družstevník Spáčil |
| Hynek Němec | dělník Jagoš |
- Dále hrají
| Ota Motyčka | družstevník |
| K. Holas | Josífek Řeřábek |
| Jaroslava Panenková | krmička Anna |
| Marie Waltrová | Zbořilova žena |
| Marie Ježková | Kodýtkova žena |
| Václav Švec | dělník |
| Otto Čermák | družstevník Václav |
| Bohuš Hradil | parťák Lojza |
| R. A. Strejka | brigádník |
| Vladimír Salač | brigádník |
| Antonín Šůra | svazák |
| František Miroslav Doubrava | brigádník |
| Jiřina Bílá | vesničanka |
| Otakar Brousek st. | hlas z rozhlasu |
| Darja Hajská | Pavlena |
| Josef Hlinomaz | Šárlův kamarád |
| Miloš Willig | Šárlův kamarád |
Hrají, zpívají a tančí: Československý sbor národních písní a tanců, Lidoví tanečníci z Moravského Slovácka, zaměstnanci Československých státních statků v Uherském Brodě.
Tvůrci a štáb
[editovat | editovat zdroj]- Režie: Oldřich Lipský, Jan Strejček
- Námět: Jaroslav Zrotal (stejnojmenná divadelní hra)
- Scénář: Vladimír Bor, Jan Strejček, Jaroslav Zrotal
- Kamera a režijní spolupráce: Jan Roth
- Vedoucí výroby filmu: Ladislav Hanuš
- Vedoucí výrobního štábu: Josef Beran
- Hudba: Jan Kapr
- Nahrál: Filmový symfonický orchestr (řídil Otakar Pařík)
- Stavby: Miloš Třeška
- Zvuk: František Šindelář
- Střih: Jan Chaloupek
- Kostýmy: František Zapletal, Slávka Schejbalová
- Masky: Karel Marek, Růžena Rousová
- Výprava: Jan Janda
- Script: E. Tichá
- II. kameraman: Josef Pechar
- Asistenti scény: Erik Einhorn, František Matoušek
- Asistent výroby: Vratislav Innemann
- Národopisní poradci: Vladimír Klusák, Erno Košťál
Produkční a technické údaje
[editovat | editovat zdroj]- Pracovní název: Dožatá
- Premiéra: 6. duben 1951
- Výroba: Československý státní film
- Výrobní skupina: IV. tvůrčí kolektiv Miroslava Galušky
- Copyright: 1950
- Barva: černobílý
- Jazyk: čeština
- Formát zvuku: mono
- Délka: cca 88 minut
- Formát obrazu: 1:1,37
- Ateliéry: Barrandov, Hostivař
- Exteriéry: Moravské Slovácko, Uherský Brod
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Monografie
- ČÁSLAVSKÝ, Karel. Filmový Vlasta Burian. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 1997. 160 s. (Profil). ISBN 80-7200-159-0.
- KOLEKTIV AUTORŮ. Český hraný film III. 1945–1960. 1. vyd. Praha: Národní filmový archiv, 2001. 479 s. ISBN 80-7004-102-1.
- Články v periodikách
- Anon. Jak vznikla veselohra „Slepice a kostelník“. Rozhovor se scénáristou Vl. Borem. Kino. Praha: Orbis, 29. březen 1951, roč. 6, čís. 7, s. 154–155. ISSN 0323-0295.
- VRABEC, Vlastimil. Více péče filmové veselohře. K filmu „Slepice a kostelník“. Svobodné slovo. Praha: Melantrich, 10. duben 1951, roč. 7, čís. 83, s. 5. ISSN 0231-732X.
- PATERA, Rudolf. Dvě veselohry o vesnici. Lidové noviny. Praha: Svaz československých spisovatelů, 12. duben 1951, roč. 59, čís. 85, s. 5. ISSN 0862-5921.
- DVOŘÁČEK, Jaroslav. Slepice a kostelník. Práce. Praha: Ústřední rada odborů, 14. duben 1951, roč. 7, čís. 87, s. 6.
- ŠTEINDLER, Stanislav. Slepice a kostelník. Kino. Praha: Orbis, 26. duben 1951, roč. 6, čís. 9, s. 210. ISSN 0323-0295.