Savojsko

; vlajka	; znak
	Hymna Le Chant des Allobroges
Geografie	; Poloha Savojska na mapě dnešní Evropy
	; Poloha Savojska na mapě dnešní Evropy
Hlavní město	Chambéry, později Turín
	Obyvatelstvo
Národnostní složení	Francouzi, Italové
Jazyky	arpitánština, francouzština, italština, piemontština, okcitánština, latina
Náboženství	římskokatolické (státní), valdenské, judaistické
	Státní útvar
Státní zřízení	monarchie
Mateřská; země	Savojsko-Piemont; Sardinské království
Vznik	1003 – založení hrabství; 1416 – povýšeno na vévodství
Zánik	1714 – součást Sicilského resp. Sardinského království ; 1860 – anektováno Francií
	Státní útvary a území
	Druhé Burgundské království
	Savojsko (departement)
	Horní Savojsko

Savojsko (arpitánsky Savouè, italsky Savoia, francouzsky Savoie) je historický region, který se nachází na území nejzápadnější části Alp. V současnosti je rozdělený mezi Francii (většina území) a Itálii (východní malá část), malá část je též součástí Švýcarska. Savojsko bylo hrabství v letech 1003–1416 a vévodství v letech 1416–1714. V roce 1714 se stalo součástí Sicilského království resp. v roce 1720 Sardinského království, to ho v roce 1860 muselo (společně s Nice) postoupit Francii.

Historickým hlavním městem bylo Chambéry, roku 1563 bylo sídlo vládnoucího savojského rodu přeneseno do Turína.

Dějiny

Přibližně v 5. století př. n. l. bylo území Savojska obydleno keltským kmenem Allobrogů. V roce 121 př. n. l. se stalo součástí Římské říše. V 5. století ho obsadili Burgundové, kteří ho připojili ke svému království. Spolu s královstvím Burgundů se Savojsko v roce 534 stalo součástí Franské říše.

Savojské hrabství

Poslední samostatný burgundský král Rudolf III. Burgundský v roce 1003 založil Savojsko jako hrabství. Po jeho smrti se spolu s burgundským královstvím stalo v roce 1033 součástí Svaté říše římské. V Savojském hrabství a v sousedních hrabstvích (Belly, Maurienne a Aosta) vládl tehdy první savojský hrabě Humbert I. Savojský (1003–1056), který byl nejspíše příbuzný ženy posledního burgundského krále Rudolfa III. Jeho syn Ota I. získal sňatkem s dcerou markraběte Manfreda z Turína jižní částí Piemontu. V roce 1101 získala savojská hrabata titul říšských hrabat.

Území se v rámci rodu několikrát rozdělilo, ale vymíráním větví bylo povětšinou znovu spojeno. Pouze Piemont jako Piemontské knížectví zůstal oddělený do roku 1418.

Savojsko bylo do roku 1388 vnitrozemským státem, ale v tomto roce získalo spolu s Nice úzkou část středomořského pobřeží. Nově získané území obklopovalo miniaturní Monacké knížectví.^[1]

Vlajka Savojského hrabství byla v letech 1200–1350 také vlajkou Svaté říše římské.

Savojské vévodství

Savojské státy v 16. století na mapě dnešní Evropy

Savojské hrabství bylo v roce 1416 císařem Zikmundem Lucemburským povýšeno na vévodství a již nezahrnovalo pouze původní Savojsko, ale i velkou část dnešního Piemontu. Kromě vlastního Savojska patřilo k vévodství také území Valle d'Aosta a Piemont. V polovině 15. století tak náleželo Savojské vévodství k nejdůležitějším zemím na mapě Evropy.

Francouzské království a rakouská říše však rozmach malého vévodství nesly velmi nelibě. Sama usilovala o připojení alpské oblasti mezi Středozemním mořem a Lombardií. Mezi lety 1536 a 1749, v době, kdy následovníci vévody Amédée VIII. nedokázali udržet hospodářský a politický rozkvět Savojska, bylo území několikrát obsazeno, nejčastěji francouzskou armádou. Celkem šlo o 6 invazí, z nichž některé trvaly i 10 let. Přes to všechno rozmach Savojska od 17. století a zejména 18. století dále pokračoval. ^[2]

Roku 1563 bylo sídlo vládnoucího savojského rodu přeneseno z tradičního Chambéry do Turína.

Součást Sardinského království

Když v roce 1714 získal vévoda Viktor Amadeus II. Sicilské království, stal se titul a s ním i území Savojského vévodství de facto druhořadý. V roce 1720 vyměnilo Rakousko (pod dohledem Francie a Anglie) se savojským vévodou Sardinské království za Sicilské království. I když tím savojský vévoda získal území s královským titulem blíže k samotnému Savojsku, ztratil naději na možnou italskou královskou korunu, která byla o poznání blíže spíš právě díky Sicilskému království, než zrovna díky okrajovému Sardinskému království. Území dostalo (znovu) název Sardinské království, i když mu vládla savojská dynastie a jeho centrem byl Piemont a hlavní město Turín.

V letech 1792–1814 bylo Savojsko a později od roku 1802 i Piemont okupováno vojsky revoluční Francie. Tato okupace trvala celkem 23 let a zahynulo při ní 18% savojských obyvatel. V roce 1815 bylo obnoveno původní území a připadla mu i bývalá Janovská republika.

V roce 1860 bylo původní území Savojska odstoupeno spolu s Nice Francii za záruku bezpečnosti a uznání sjednocené Itálie. Obyvatelé Savojska následně potvrdili 99,8%, že jim nevadí připojení k Francii.

Savojsko jako součást Francie

V současnosti je část patřící Francii rozdělena na 2 departementy, a to Savojsko a Horní Savojsko (oba patří do régionu Rhône-Alpes).

Na území Savojska dnes existuje separatistické hnutí usilující o odtržení od Francie.

Galerie

Savojské vévodství v roce 1494
Savojsko okolo roku 1700

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Savoy na anglické Wikipedii a Duchy of Savoy na anglické Wikipedii.

↑ leccos.com – Savojsko. leccos.com [online]. [cit. 2010-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-10-17.
↑ Archivovaná kopie. tosneci.wz.cz [online]. [cit. 2010-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-15.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Savojsko na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] s.com – Savojsko. leccos.com [online]. [cit. 2010-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-10-17.

[2] Archivovaná kopie. tosneci.wz.cz [online]. [cit. 2010-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-15.

[1]

[2]