Rusalka
Rusalky jsou ženské vodní démonky ve slovanské mytologii a lidové kultuře. První doklad použití slova rusalka pochází až z 16. století, v této době nejspíše ve východoslovanské kultuře nahradily víly.[1] Stejně jako víly mají dlouhé vlasy, nejčastěji rusé, v kterých je soustředěna jejich moc, a jejichž rozčesáváním mohou dokonce způsobit povodeň. Na rozdíl od víl lidem spíše škodily.[2]
Rusalkám byl zasvěcen svátek rusalje, slavený v období letnic a spojený se vzpomínkou na mrtvé. Nejspíše pod jeho vlivem vznikla představa rusalek jako duší dívek, které předčasně zemřely, utopily se nebo spáchaly sebevraždu.[3] V tomto ohledu byly rusalkám podobné mavky, zvané též majky, navky nebo navje, které vznikaly podobným způsobem a pokud nebyly do sedmi let osvobozeny z prokletí, stávaly se rusalkami. Jejich jméno se odvozuje od praslovanského navь „mrtvý“.[1] K rusalkám mohou též patřit beregině, zmiňované v ruských pramenech z 12. století, pokud je správný výklad ze slova bereg „břeh“.[2] Motivy spojení se světem mrtvých se objevují i u víl, ale v tomto případě se jedná nejspíše o zpětný vliv víry o rusalkách.[2]
Etymologie
[editovat | editovat zdroj]Slovo rusalka lze vykládat z rusá, podle barvy vlasů, nebo z rusa „řeka“. Na rozšíření tohoto označení měly pravděpodobně vliv antické slavnosti rosalia, které se jako rusalije slavily od 11. století na Rusi.[3]
Rusalka v umění
[editovat | editovat zdroj]Hudba
[editovat | editovat zdroj]- Antonín Dvořák – romantická pohádková opera Rusalka (autorem libreta je Jaroslav Kvapil)
- Alexandr Sergejevič Dargomyžskij – opera Rusalka
- Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov – opera Májová noc
- kapela Leprechaun – album The Ultimate Dance, skladba číslo 4
- kapela CMX – rusalky vystupují v albu Talvikuningas
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Alexandr Sergejevič Puškin psal lidové povídky o rusalkách
- C. J. Cherryh – dílo Ruské příběhy
- Guy Gavriel Kay – román Tigana, rusalka zde slouží jako zápletka
- Mercedes Lackeyová – zábavná fantasy Fortunate Fool
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b KOUŘILOVÁ, Michaela. Slovanští duchové a démoni pohledem etymologie [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2011 [cit. 2013-10-03].
- ↑ a b c VÁŇA, Zdeněk. Svět slovanských bohů a démonů. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-187-6. S. 114.
- ↑ a b VÁŇA, Zdeněk. Svět slovanských bohů a démonů. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-187-6. S. 111.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rusalka na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo rusalka ve Wikislovníku- HOSTINSKÝ, Peter Záboj. Stará vieronauka slovenská : Vek 1:kniha 1. [1. vyd.] Pešť: Minerva, 1871. 122 s. Dostupné online v Digitální knihovně UKB. – kniha o mytologii starých Slovanů, o rusalkách v 3. části, 2. kapitole
