Pryskyřice

Pryskyřice vytékající z borovice

Pryskyřice vytékající z kmene višně

Hmyz zalitý v kapce pryskyřice

Protium Sp.

Pryskyřice (lidově smůla, smola) je výměšek, který produkuje řada rostlin, zejména jehličnatých stromů a obsahující zejména uhlovodíky. Používá se např. pro výrobu laků, lepidel nebo kadidla a parfémů. Zkamenělá pryskyřice se označuje jako jantar. Jako pryskyřice se také označují syntetické výrobky podobných vlastností.

Pryskyřici obsahují i jehlice stromů; některé druhy ji dokonce přímo z jehlic vylučují (borovice osinatá). Kromě výše zmíněných přírodních pryskyřic existuje také celá řada pryskyřic syntetických.

Biologický význam

Pryskyřice teče ve dřevní hmotě pryskyřičnými kanálky a přirozeně chrání stromy při poranění kůry či dřeva a také proti parazitickému hmyzu, například kůrovci. Vnikne-li hmyz pod kůru, začne v poškozeném místě téci míza, pryskyřice hmyz přilepí a zalepí jeho dýchací otvory. Zdravé stromy jsou tak schopny bránit se napadení kůrovcem. Naopak stromy oslabené nebo nemocné produkují pryskyřice málo a kůrovcům podléhají.

Vlastnosti

Relativní permitivita ε_r je 2,5.

Chemické složení

Pryskyřice vylučovaná stromy je kapalina s velkou viskozitou tvořená těkavými látkami, převážně terpeny, v  nichž jsou rozpuštěny netěkavé složky, díky kterým je pryskyřice lepivá. U některých druhů je terpenů velmi málo a rozpouštědlem je převážně n-heptan (borovice Jeffreyova). Díky vysoké čistotě heptanu získaného z borovic destilací je možno použít jej pro definování nulového bodu stupnice oktanových čísel benzínu. Příbuzná borovice těžká, jež se borovici Jeffreyově velmi podobá, však obsahuje terpeny. V některých provozech destilujících pryskyřici v Kalifornii došlo v minulosti k explozím v důsledku záměny obou druhů které byly mylně považovány za jediný druh. K rozřazení druhů došlo teprve roku 1853.

Jsou-li příměsí rostlinné gumy, jde o tzv. klejopryskyřice. Příkladem těchto klejopryskyřic je myrha produkovaná myrhovníkem Comiphora myrhae nebo kadidlo z kadidlovníků (Boswellia).

Použití

Díky své vysoké hořlavosti se pryskyřice dříve používala pro výrobu pochodní. Tvrdé pryskyřice jako např. kopál se dnes používají pro výrobu laků a lepidel. Naproti tomu měkčí pryskyřice obsahující esenciální oleje se využívají při výrobě léčiv a kadidla.

Slouží také k napouštění dielektrik, čímž dochází ke zlepšení jejich mechanických a elektrických vlastností při využití např. v kondenzátorech, v izolacích vodičů apod.

Zahřátím čerstvé pryskyřice vzniká kalafuna, jež se používá pro ošetření smyčců smyčcových nástrojů a při pájení.

Zkamenělá pryskyřice pravěkých stromů má podobu kopálu (subfosilní) nebo jantaru (fosilní). Jantar je využíván zejména ve šperkařství, ale má význam i v paleontologii a jiných vědních oborech.

Syntetické pryskyřice

Obdobně jako u přírodního a syntetického kaučuku existuje celá řada druhů syntetických pryskyřic:

• Fenolické pryskyřice – více pod heslem Bakelit

• Aminoplasty – jmenovitě močovinové a melaminové pryskyřice
• Epoxidové pryskyřice
• Polyesterové pryskyřice
• Silikonové pryskyřice

Syntetické pryskyřice nacházejí celou řadu uplatnění od nátěrových hmot přes lepidla po pojiva kompozitních materiálů.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Resin na anglické Wikipedii.

Související články

• Klovatina

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu pryskyřice na Wikimedia Commons
• Téma Smůla ve Wikicitátech
• Slovníkové heslo pryskyřice ve Wikislovníku

Autoritní data	NKC: ph208846 PSH: 4989 GND: 4130013-0 LCCN: sh85113145 NDL: 00575139 NLI: 987007534086805171

Portály: Biologie | Dřevo a nábytek | Chemie | Rostliny | Stromy