Císařův pekař – Pekařův císař

Císařův pekař – Pekařův císař
	Jeden z kostýmů k filmu
Základní informace
Původní název	Císařův pekař – Pekařův císař
Země původu	Československo
Jazyk	čeština
Délka	86 a 69 min. nebo 108 min.
Žánry	filmová komedie; historický film; film o středověku
Námět	Jan Werich, Jiří Brdečka
Scénář	Jan Werich, Jiří Brdečka, Martin Frič
Režie	Martin Frič
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role	Jan Werich, Jiří Plachý, Zdeněk Štěpánek, Bohuš Záhorský, František Filipovský, Marie Vášová, Nataša Gollová, František Černý
Hudba	Julius Kalaš
Kamera	Jan Stallich
Střih	Jan Kohout
Výroba a distribuce
Premiéra	1951
Produkční společnost	Československý státní film
Distribuce	ČSR, Československý státní film Praha
	Císařův pekař – Pekařův císař na FP, ČSFD, Kinoboxu, IMDb; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Císařův pekař – Pekařův císař je dvoudílná česká historická komedie režiséra Martina Friče, natočená v roce 1951. Původně film natáčel režisér Jiří Krejčík, po jeho neshodách s Janem Werichem režii brzy převzal Martin Frič.

Kromě dvoudílné verze byla z jiných klapek vytvořena i exportní jednodílná verze v délce 108 minut pod názvem Císařův pekař. V této verzi chyběly nejvíce ideologicky zaměřené pasáže (např. písně). Exportní využití filmu bylo také hlavním důvodem, proč byl film natáčen barevně.

Děj

Hlavním hrdinou je pekař Matěj (Jan Werich) a císař Rudolf II. (opět Jan Werich), který je bohatým mecenášem pavěd všeho druhu, zvláště alchymie. Podaří se mu najít Golema, bájného hliněného obra, ale neumí jej oživit a stát se tak pánem světa. Pekař Matěj je pro svůj zdravý selský rozum, spravedlnost a dobrotu nejprve uvržen do vězení, pak ale uprchne a díky podobnosti s císařem si s ním vymění roli a nakonec využije Golema k pečení rohlíků pro chudé.

Obsazení

Jan Werich	Rudolf II. / pekař Matěj Kotrba
Marie Vášová	hraběnka Stradová
Nataša Gollová	Kateřina
Bohuš Záhorský	komoří Lang
Jiří Plachý	magistr Kelley
Zdeněk Štěpánek	maršál Russworm
František Filipovský	astrolog
František Černý	Scotta
Václav Trégl	císařův sluha
Vladimír Leraus	uherský vyslanec
Miloš Nedbal	lékař
Bohuš Hradil	Tycho Brahe
Lubomír Lipský	alchymista
Josef Kemr	alchymista
Miloš Kopecký	alchymista
Jan Stanislav Kolár	alchymista
Theodor Pištěk	purkmistr
Bohumil Bezouška	malíř Van Aachen
Felix le Breux	člen delegace
Otto Motyčka	písař

Tvůrci

Námét: Jan Werich, Jiří Brdečka
Scénář: Jan Werich, Martin Frič, Jiří Brdečka
Kamera: Jan Stallich
Stavby: Jan Zázvorka
Asistent: Boris Mohavec
Výprava: Valdimír Mácha, Vladimír Slepička
Hudba: Julius Kalaš
Hraje: Filmový Symfonický Orchestr
Řídí: Milivoj Uzelac
Píseň Ten dělá to a ten zas tohle: Zdeněk Petr a Jan Werich
Návrhy kostýmů: Jiří Trnka, Vladimír Synek
Masky: Gustav Hrdlička
Kostýmy: Bohumil Sochor
Zvuk: František Černý
Střih: Jan Kohout
Script: Marie Moravcová
Asistent zvuku: Václav Janoušek
II. kameraman: Bohumil Hába
Asistent režie: Rudolf Jaroš
Asistent výroby: Jaroslav Vlk
Vrchní osvětlovač: Josef Pražák
Vedouci výroby: Ladislav Terš
Vedoucí štábu: Rudolf Hájek
Choreografie: Luboš Ogoun, Jiřina Kottová
Návrh golema: Jaroslav Horejc
Hrají: Jan Werich, Marie Vášová, Nataša Gollová, Bohuš Záhorský, Jiří Plachý, Zdeněk Štěpánek, František Filipovský, František Černý, Václav Trégl
Dále hrají: V. Leraus, M. Nedbal, B. Hradil, F. Holar, V. Řepa, L. Lipský, T. Pištěk, B. Bezouška, F. LeBreux, J. Kemr, F. Mrázek, J. Hlinomaz, O. Motyčka, M. Svoboda a jiní
Kolektiv spolupracovníků: M. Balíková, K. Marešová, Vl. Černý, J. Fifková, V. Hojda, Ft. Kauler, M. Koulová, Z. Maršálek, J. Müllerová, V. Novontá, V. Oberreiter, Fr. Počta, E. Strnadová, A. Treybal, R. Weber
Režie: Martin Frič
Vyrobily: Státní filmové ateliery a laboratoře v Praze

Produkce

Inspirací pro scénář filmu je divadelní hra Golem, kterou Jan Werich a Jiří Voskovec uvedli v listopadu 1931 v Osvobozeném divadle. Velmi úspěšná hra se dočkala 186 repríz a v hlavních rolích se představili Miloš Nedbal (Rudolf II.), Hana Vítová (Sirael) nebo Bohuš Záhorský (komoří Lang). Voskovec s Werichem připravili rovněž filmový scénář, který nabídli francouzskému režisérovi Julienu Duvivierovi. Ten ovšem nechtěl pojmout příběh o Golemovi jako komedii a tak scénář s pomocí scenáristy André-Paula Antoina přepsali do horrorového dramatu. Francouzský film Golem, který se natáčel v Praze, měl premiéru v roce 1936.^[1]

K záměru připravit filmovou verzi se Jan Werich vrátil v roce 1949, tedy v době, kdy Voskovec již emigroval do USA. Nový scénář mu pomohl dokončit Jiří Brdečka. Post režiséra získal Jiří Krejčík. Během příprav byl rovněž osloven Jiří Trnka, aby připravil návrhy kostýmů a dekorací. Šaty byly ušity na zakázku v textilce ve Varnsdorfu a z muzeí a galerií byla vypůjčena řada uměleckých předmětů.^[1] Autorem hliněné verze Golema, která byla na svou dobu originálním pojetím této mytické postavy, byl sochař Jaroslav Horejc. Na natočení filmu bylo zprvu vyčleněno 27 milionů korun a kvůli záměru s exportem filmu na zahraniční trhy byl filmařům poskytnut také barevný film.^[2]

Krátce po začátku natáčení se rozhořel spor mezi režisérem Krejčíkem a hlavním představitelem Janem Werichem. Spor vyústil v odchod režiséra Krejčíka, který byl rychle nahrazen režisérem Martinem Fričem. S výměnou režiséra přišla i rozsáhlá výměna herců. V roli magistra Kelleyho nahradil Jiří Plachý starší Karla Högera, roli Scotty získal namísto Saši Rašilova František Černý, roli maršála Rusworma odmítl Jan Pivec a nahradil ho Zdeněk Štěpánek, Sirael si nakonec místo Ireny Kačírkové zahrála Nataša Gollová, kterou tím Werich a Frič vyvedli z poválečné filmařské klatby. Do přeobsazení výrazně mluvil právě Werich, který do rolí navrhoval své bývalé kolegy z Osvobozeného divadla. Přeobsazení a nutnost přetáček znamenalo navýšení výdajů o dalších až 10 milionů korun.^[2]

Uvedení ve světě

Po natočení byly sestříhány dvě verze – dvoudílný film, který byl v československých kinech nasazen jako dvojprogram za dvojnásobné vstupné, a dále zkrácená jednodílná verze, která byla zprvu určena na vývoz a proto z ní byly vystřiženy nejvíce ideologické scény (například píseň Ten dělá to a ten zas tohle).^[2] Premiéra filmu se v Praze konala 28. prosince 1951. V roce 1953 byl film uveden v NDR a Itálii, další rok ve Švédsku a v roce 1955 ve Finsku, Francii, USA, Belgii a Argentině. V USA nesl název The Emperor and the Golem. Dále měl premiéru také v Dánsku, Rakousku, Polsku, Maďarsku, Holandsku, SRN, Velké Británii, Norsku, Islandu, Austrálii, SSSR, Bulharsku, Rumunsku, Indii, Libanonu, Turecku, Pákistánu, Mongolsku, Kolumbii, Venezuele, Paraguayi a Uruguayi.^[2]^[1]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c V+W chtěli natočit Golema. Místo něho přišel Pekařův císař - i dnes na Primu Archivováno 28. 12. 2016 na Wayback Machine., iprima.cz
↑ ^a ^b ^c ^d Werichův pekař a císař: Agitka, legenda, historie - ale hlavně sranda, ceskatelevize.cz, 4. 1. 2012

Externí odkazy

Dílo Císařův pekař a pekařův císař ve Wikicitátech
Císařův pekař – Pekařův císař ve Filmovém přehledu
Císařův pekař – Pekařův císař v Česko-Slovenské filmové databázi
Císařův pekař – Pekařův císař v Internet Movie Database (anglicky)
Neviditelný pes o filmu Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.

[iprima-1] V+W chtěli natočit Golema. Místo něho přišel Pekařův císař - i dnes na Primu Archivováno 28. 12. 2016 na Wayback Machine., iprima.cz

[ct24-2] Werichův pekař a císař: Agitka, legenda, historie - ale hlavně sranda, ceskatelevize.cz, 4. 1. 2012

[1]

[2]

Filmy režírované Martinem Fričem

20. léta	Páter Vojtěch (1928) • Varhaník u sv. Víta (1929) • Chudá holka (1929)

30. léta	Osudy dobrého vojáka Švejka (1930) • Udavač (1931) • To neznáte Hadimršku (1931; německá verze: Unter Geschäftsaufsicht) • On a jeho sestra (1931; německá verze: Er und seine Schwester) • Dobrý voják Švejk (1931) • Sestra Angelika (1932) • Maska (1932) • Kantor Ideál (1932) • Anton Špelec, ostrostřelec (1932) • Život je pes (1933) • U snědeného krámu (1933) • S vyloučením veřejnosti (1933) • Revizor (1933) • Pobočník Jeho Výsosti (1933; německá verze: Der Adjutant seiner Hoheit) • Dvanáct křesel (1933) • Poslední muž (1934) • Posel míru (1934) • Mazlíček (1934) • Hej rup! (1934) • Jedenácté přikázání (1935) • Jánošík (1935) • Hrdina jedné noci (1935; německá verze: Held einer Nacht) • Ať žije nebožtík (1935) • Ulička v ráji (1936) • Švadlenka (1936) • Páter Vojtěch (1936) • Černobílá rapsodie (1936) • Tři vejce do skla (1937) • Svět patří nám (1937) • Mravnost nade vše (1937) • Lidé na kře (1937) • Hordubalové (1937) • Advokátka Věra (1937) • Škola základ života (1938) • Krok do tmy (1938) • Muž z neznáma (1939) • Kristian (1939) • Jiný vzduch (1939) • Eva tropí hlouposti (1939) • Cesta do hlubin študákovy duše (1939)

40. léta	Muzikantská Liduška (1940) • Katakomby (1940) • Druhá směna (1940) • Baron Prášil (1940) • Těžký život dobrodruha (1941) • Tetička (1941) • Roztomilý člověk (1941) • Hotel Modrá hvězda (1941) • Valentin Dobrotivý (1942) • Barbora Hlavsová (1942) • Experiment (1943) • Druhý výstřel (1943) • Z lásky k tobě (1944) • Prstýnek (1944) • Počestné paní pardubické (1944) • Černí myslivci (1945) • 13. revír (1946) • Varúj…! (1946) • Polibek ze stadionu (1947) • Čapkovy povídky (1947) • Návrat domů (1948) • Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář (1948) • Pětistovka (1949)

50. léta	Zocelení (1950) • Past (1950) • Bylo to v máji (1950) • Císařův pekař – Pekařův císař (1951) • Tajemství krve (1953) • Psohlavci (1955) • Nechte to na mně (1955) • Zaostřit, prosím! (1956) • Povodeň (1958) • Dnes naposled (1958) • Princezna se zlatou hvězdou (1959) • Dařbuján a Pandrhola (1959)

60. léta	Bílá spona (1960) • Král Králů (1963) • Hvězda zvaná Pelyněk (1964) • Lidé z maringotek (1966) • Přísně tajné premiéry (1967) • Nejlepší ženská mého života (1968)