iBet uBet web content aggregator. Adding the entire web to your favor.
iBet uBet web content aggregator. Adding the entire web to your favor.



Link to original content: http://cs.wikipedia.org/wiki/Othniel_Charles_Marsh
Othniel Charles Marsh – Wikipedie Přeskočit na obsah

Othniel Charles Marsh

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Othniel Charles Marsh
fotografie: Mathew Brady a Levin Handy
Narození29. října 1831
Lockport
Úmrtí18. března 1899 (ve věku 67 let)
New Haven
Místo pohřbeníGrove Street Cemetery
Alma materYaleova kolej
Yale School of Engineering & Applied Science
Univerzita Heidelberg
Phillipsova akademie
Sheffield Scientific School
Povolánípaleontolog, zoolog a vysokoškolský učitel
ZaměstnavatelYaleova univerzita
OceněníBigsby Medal (1877)
RodičeMary Gaines-Marsh (Peabody)[1]
PodpisOthniel Charles Marsh – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Othniel Charles Marsh (29. října 1831, Lockport, New York18. března 1899, New Haven, Connecticut) byl jedním z nejvýznamnějších paleontologů 19. století.[2]

Vědecká kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Marsh byl jedním ze dvou hlavních protagonistů slavné „války o kosti“, jeho protivníkem byl o devět let mladší paleontolog Edward Drinker Cope. Společně objevili kolem 140 nových druhů dinosaurů a prakticky zavedli paleontologii obratlovců do nového věku. Marsh formálně popsal i tak slavné dinosaury, jako jsou sauropod Apatosaurus, tyreofor Stegosaurus nebo teropod Allosaurus. Formálně popsal také slavného ptakoještěra rodu Pteranodon.

Marsh se proslavil také jako vědec, který v roce 1869 odhalil podvod v podobě tzv. Cardiffského obra (umělé lidské postavy, vydávané za legendárního obra).[3][4]

Rozšíření páteřního kanálu v křížové oblasti, zjištěné u některých sauropodů a stegosauridů přivedlo O. C. Marshe i jeho následovníky k mylné domněnce, že tito dinosauři byli vybaveni druhým nervovým centrem právě v této oblasti těla. Sekundární „mozek“ měl pomáhat s ovládáním ocasu a zadních končetin a posilovat zde funkci vzdáleného mozku v lebce. Ve skutečnosti však dinosauři žádný druhý mozek neměli, jedná se patrně jen o rozšíření páteřního kanálu pro umístění glykogenového tělesa – zásobárny polysacharidu glykogenu, známou například u dnešních ptáků.[5]

  1. Geni.com.
  2. SOCHA, Vladimír. Ještěr Othniela Charlese Marshe. OSEL.cz [online]. 27. května 2021. Dostupné online.  (česky)
  3. Archivovaná kopie. www.lmtonline.com [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-08. 
  4. https://www.farmersmuseum.org/stec_event/birthday/0
  5. SOCHA, Vladimír. Dinosauři neměli dva mozky. OSEL.cz [online]. 13. května 2021. Dostupné online.  (česky)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]