Oberlandrat
Oberlandrat (česky vrchní zemský rada, také počeštěle oberlandrát, zkratka OLR) byl nejnižší typ úřadu německé okupační správy v Protektorátu Čechy a Morava. Bylo to rovněž oficiální označení úředníka v čele tohoto úřadu.[1]
Vznik a rozsah působení
[editovat | editovat zdroj]Tyto úřady (německy v množném čísle Oberlandratsämter) vznikly bezprostředně po německé okupaci a zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Ve své působnosti měly tyto územní celky (Oberlandratsbezirke) vždy několik českých politických okresů. V roce 1942 prošly tyto úřady rozsáhlou reformou a zanikly spolu s protektorátem na jaře 1945.
V čele jednotlivého úřadu stál oberlandrát (vrchní zemský rada), zpravidla zkušený říšskoněmecký úředník, spolehlivý člen nacistické strany nebo SS.
Vývoj a pravomoci oberlandrátů
[editovat | editovat zdroj]Jednotliví radové byli do svých funkcí jmenováni už před 15. březnem 1939,[2] ačkoli právně byli ustanoveni až 1. září téhož roku.[3] Úřad oberlandráta podléhal přímo říšskému protektorovi a měl dvojí působnost: pro německé státní příslušníky na území protektorátu působil jako nejnižší správní úřad a zároveň byl řídícím a kontrolním úřadem vůči protektorátním obecním i okresním úřadům.[2]
Na počátku okupace bylo zřízeno 35 oberlandrátů, 23 v Čechách a 12 na Moravě. Jejich pravomoci se postupně rozšiřovaly, až se z nich staly velké úřady s početným personálem. Postupně, jak okupační správa prorůstala do zpočátku zdánlivě autonomní protektorátní správy, tj. do vedení zejména okresních úřadů a velkých měst byli dosazováni Němci nebo prověření čeští kolaboranti, nebyl nutný tak častý a přímý dozor nad jejich administrativní činností ze strany oberlandrátů. Úřady oberlandrátů se postupně slučovaly, měly na starosti stále větší území a méně úkolů. Například v roce 1941 už existovalo pouze 15 oberlandrátů: v Praze, Kladně, Kolíně, Táboře, Českých Budějovicích, Klatovech, Plzni, Jičíně, Hradci Králové, Pardubicích, Jihlavě, Brně, Zlíně, Olomouci a Moravské Ostravě.[2]
Nejradikálnější změna proběhla v červnu 1942, kdy v rámci Heydrichovy správní reformy byla značná část správní agendy přenesena na autonomní protektorátní orgány (tzv. správa z příkazu Říše) a tím pádem oberlandrátům zůstala jen politická a kontrolní funkce. Nebyly ovšem výjimkou situace, že oberlandrát současně vykonával funkci okresního hejtmana v jednom nebo několika podřízených okresech. Počet oberlandrátů byl opět snížen na 7 (nadále působily jen v Praze, Českých Budějovicích, Plzni, Hradci Králové, Jihlavě, Brně a Moravské Ostravě) a naposledy (1. září 1944) ještě zredukován na 6, když byl zrušen OLR Praha. Vrchní zemští radové se pak označovali jako inspektoři říšského protektora, později německého státního ministra.[2]
Územní rozloha oberlandrátů (1940–42)
[editovat | editovat zdroj]Následující tabulka ukazuje územní rozlohu a počet obyvatelstva jednotlivých oberlandrátů a jim podřízených okresů na příkladu územního rozdělení platného od října 1940 do 15. června 1942, kdy došlo ke změně jak u rozlohy OLR (jejichž počet byl zredukován na 7, z toho čtyři v Čechách), tak u rozlohy okresů. Rozloha a počet obyvatel jednotlivých okresů u předcházejících fází rozdělení protektorátu na oberlandráty byly víceméně stejné, takže s drobnými korekturami lze uvedená data použít pro zjištění rozlohy a počty obyvatel v oberlandrátech v celém období 1939–1942.
Sídlo oberlandrátu | Oblast působení (autonomní okresní úřady) |
Plocha km2 |
Počet obyvatel (odhad k 1.1.1940) |
---|---|---|---|
A) ČECHY | |||
1) České Budějovice | 1. České Budějovice | 1.136,98 | 139.100 |
2. Týn nad Vltavou | 254,62 | 16.400 | |
3. Vodňany | 590,68 | 48.000 | |
4. Třeboň | 892,90 | 53.500 | |
celkem | 2.875,18 | 257.000 | |
2) Jičín (později Mladá Boleslav) |
1. Brandýs nad Labem | 308,46 | 59.200 |
2. Jičín | 620,89 | 67.300 | |
3. Mladá Boleslav | 568,26 | 91.100 | |
4. Mělník | 413,37 | 50.300 | |
5. Mnichovo Hradiště | 326,42 | 38.400 | |
6. Nová Paka | 138,42 | 24.200 | |
7. Semily | 298,97 | 56.800 | |
8. Jilemnice | 147,28 | 21.600 | |
9. Turnov | 266,94 | 42.100 | |
celkem | 3.089,01 | 451.000 | |
3) Kladno | 1. Beroun | 234,27 | 41.800 |
2. Kladno | 286,35 | 91.900 | |
3. Kralupy nad Vltavou | 216,86 | 39.200 | |
4. Louny | 356,58 | 50.200 | |
5. Roudnice nad Labem | 530,18 | 76.000 | |
6. Rakovník | 632,05 | 58.400 | |
7. Slaný | 549,02 | 92.100 | |
celkem | 2.805,31 | 449.600 | |
4) Klatovy | 1. Blatná | 680,68 | 42.600 |
2. Klatovy | 612,00 | 57.000 | |
3. Písek | 693,10 | 53.500 | |
4. Přeštice | 517,71 | 45.500 | |
5. Sušice | 293,70 | 28.200 | |
6. Strakonice | 357,92 | 82.300 | |
7. Domažlice | 404,34 | 44.600 | |
celkem | 4.159,45 | 353.700 | |
5) Kolín | 1. Český Brod | 470,83 | 57.400 |
2. Humpolec | 525,82 | 55.050 | |
3. Kolín | 489,07 | 80.200 | |
4. Kutná Hora | 550,81 | 59.800 | |
5. Ledeč nad Sázavou | 651,67 | 46.850 | |
6. Nový Bydžov | 490,99 | 53.950 | |
7. Nymburk | 239,54 | 36.500 | |
8. Poděbrady | 454,30 | 57.700 | |
9. Čáslav | 604,35 | 61.300 | |
celkem | 4.477,38 | 508.750 | |
6) Hradec Králové | 1. Hořice | 195,07 | 25.300 |
2. Hradec Králové | 459,50 | 98.500 | |
3. Dvůr Králové | 266,14 | 57.200 | |
4. Náchod | 361,85 | 87.500 | |
5. Nové Město nad Metují | 377,27 | 40.300 | |
6. Rychnov nad Kněžnou | 425,90 | 55.200 | |
7. Žamberk | 290,18 | 33.200 | |
celkem | 2.375,91 | 397.200 | |
7) Pardubice | 1. Chotěboř | 325,51 | 27.800 |
2. Chrudim | 706,18 | 92.600 | |
3. Vysoké Mýto | 553,30 | 68.600 | |
4. Litomyšl | 513,68 | 77.200 | |
5. Pardubice | 785,79 | 120.300 | |
celkem | 2.884,46 | 386.500 | |
8) Plzeň | 1. Hořovice | 347,56 | 39.500 |
2. Kralovice | 527,35 | 31.100 | |
3. Plzeň | 661,33 | 206.600 | |
4. Rokycany | 710,94 | 62.900 | |
celkem | 2.247,18 | 340.100 | |
9) Praha | 1. Jílové u Prahy | 269,13 | 25.200 |
2. Hlavní město Praha | 172,11 | 990.500 | |
3. Praha-venkov | 620,57 | 165.500 | |
4. Říčany | 233,84 | 54.400 | |
celkem | 1.295,65 | 1.235.600 | |
10) Tábor | 1. Benešov | 531,29 | 45.900 |
2. Kamenice nad Lipou | 478,04 | 34.050 | |
3. Milevsko | 609,96 | 36.000 | |
4. Příbram | 707,97 | 59.300 | |
5. Pelhřimov | 729,40 | 47.500 | |
6. Sedlčany | 743,51 | 48.900 | |
7. Tábor | 978,47 | 81.400 | |
8. Vlašim | 352,30 | 27.300 | |
celkem | 5.130,94 | 380.350 | |
B) MORAVA | |||
1) Brno | 1. Boskovice | 1.033,14 | 119.200 |
2. Brno-město | 123,76 | 295.500 | |
3. Brno-venkov | 1.242,11 | 187.400 | |
4. Tišnov | 431,21 | 41.700 | |
5. Vyškov | 866,68 | 107.600 | |
celkem | 3.696,90 | 751.400 | |
2) Jihlava | 1. Velké Meziříčí | 617,97 | 42.600 |
2. Jihlava | 755,18 | 82.200 | |
3. Moravské Budějovice | 1.167,38 | 83.700 | |
4. Nové Město na Moravě | 1.054,96 | 73.050 | |
5. Telč | 924,54 | 72.850 | |
6. Třebíč | 719,89 | 64.500 | |
celkem | 5.239,92 | 418.900 | |
3) Moravská Ostrava | 1. Místek | 480,44 | 65.250 |
2. Frýdek | 411,05 | 120.600 | |
3. Moravská Ostrava | 99,45 | 142.500 | |
4. Valašské Meziříčí | 526,36 | 66.500 | |
5. Vsetín | 552,70 | 51.900 | |
celkem | 2.070,00 | 446.750 | |
4) Olomouc | 1. Kroměříž | 464,40 | 69.200 |
2. Litovel | 475,53 | 55.600 | |
3. Hranice | 412,00 | 54.450 | |
4. Olomouc-město | 40,56 | 64.900 | |
5. Olomouc-venkov | 418,69 | 68.000 | |
6. Přerov | 449,94 | 88.700 | |
7. Prostějov | 471,67 | 92.200 | |
celkem | 2.732,79 | 493.050 | |
5) Zlín | 1. Kyjov | 461,69 | 57.000 |
2. Hodonín | 724,91 | 95.700 | |
3. Holešov | 491,47 | 55.900 | |
4. Uherský Brod | 945,82 | 89.100 | |
5. Uherské Hradiště | 740,48 | 114.900 | |
6. Zlín | 457,03 | 97.500 | |
celkem | 3.821,40 | 510.100 |
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ MALÝ, Karel a kolektiv. Dějiny českého a československého práva do roku 1945. Praha: Linde, 1997. ISBN 80-7201-045-X. S. 382.
- ↑ a b c d HLEDÍKOVÁ, Zdeňka; JANÁK, Jan; DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-906-5. S. 406–408.
- ↑ Nařízení Ministerské rady pro obranu Říše č. RP26/39, o vybudování správy a Německé bezpečnostní policie v Protektorátu Čechy a Morava. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Slovníkové heslo Oberlandrat ve Wikislovníku
- Uebersicht über die Bezirke der Oberlanräte in Böhmen und Mähren (nach der Neugliederung vom 1.10.1940) [online]. Badatelna.eu [cit. 2019-01-26]. S. 140–143. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-29. (německy)