iBet uBet web content aggregator. Adding the entire web to your favor.
iBet uBet web content aggregator. Adding the entire web to your favor.



Link to original content: http://cs.wikipedia.org/wiki/Nikolaus_Zulauf
Nikolaus Zulauf – Wikipedie Přeskočit na obsah

Nikolaus Zulauf

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nikolaus svobodný pán Zulauf
Portrét z roku 1859 (litografie, Josef Kriehuber)
Portrét z roku 1859 (litografie, Josef Kriehuber)
Rakousko-uherský vyslanec ve Württembersku
Ve funkci:
1879 – 1884
PředchůdceKarl Pfusterschmid-Hardtenstein
NástupceNikolaus Wrede
Rakousko-uherský vyslanec ve Švédsku
Ve funkci:
1874 – 1879
PředchůdceOtto Walterskirchen
NástupceKarl Pfusterschmid-Hardtenstein
Rakousko-uherský vyslanec v Řecku
Ve funkci:
1872 – 1874
PředchůdceHeinrich Karl von Haymerle
NástupceJoachim Münch-Bellinghausen

Narození1822
Vídeň
Úmrtí18. února 1884 (ve věku 61–62 let)
Alma materVídeňská univerzita
Profesediplomat a malíř
CommonsNikolaus von Pottenburg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nikolaus svobodný pán Zulauf von Pottenburg (1822, Vídeň18. února 1884, Stuttgart) byl rakousko-uherský diplomat. Desítky let působil ve službách rakouského ministerstva zahraničí a byl vyslancem v několika v evropských zemích. V roce 1872 získal titul barona.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Studoval práva ve Vídni a začínal jako úředník dolnorakouské zemské vlády, revoluční léta 1848–1849 strávil v Itálii jako tajemník hraběte Montecuccoliho, poté trvale působil v diplomatických službách. Vystřídal nižší posty v Turíně, Stockholmu, Madridu, Hannoveru a Karlsruhe. V letech 1868–1871 byl generálním konzulem a zplnomocněným ministrem v Bukurešti, kde byl zároveň zástupcem Rakouska-Uherska u Mezinárodní dunajské komise. Poté byl vyslancem v Athénách (1872–1874), Stockholmu (1874–1879) a nakonec ve Stuttgartu (1879–1884), kde byl kromě Württemberského království pověřen zároveň diplomatickým zastoupením pro knížectví Hesensko-Darmstadtsko.

V roce 1866 byl povýšen do šlechtického stavu, téhož roku obdržel Leopoldův řád. V roce 1870 získal Řád železné koruny a v roce 1872 byl povýšen do stavu svobodných pánů, získal také několik vyznamenání v zahraničí. V roce 1883 byl jmenován c.k. tajným radou. Zemřel v aktivní diplomatické službě ve Stuttgartu.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • DEUSCH, Engelbert: Die effektiven Konsuln Österreich (-Ungarns) von 1825–1918. Ihre Ausbildung, Arbeitsverhältnisse und Biografien; Wien, 2017; s. 712–713 ISBN 978-3-205-20493-0

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]