iBet uBet web content aggregator. Adding the entire web to your favor.
iBet uBet web content aggregator. Adding the entire web to your favor.



Link to original content: http://cs.wikipedia.org/wiki/Musée_Guimet
Musée Guimet – Wikipedie Přeskočit na obsah

Musée Guimet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Musée Guimet
Budova muzea
Budova muzea
Údaje o muzeu
StátFrancieFrancie Francie
MěstoPaříž
Adresa6, place d'Iéna, 75016 Paris
ZakladatelÉmile Guimet
Založeno1889
Zaměřeníasijské umění
Kód památkyPA00086705
Zeměpisné souřadnice
Map
Webové stránky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Musée Guimet (Guimetovo muzeum), celým názvem Musée national des Arts asiatiques – Guimet (Národní muzeum asijského umění – Guimet) je muzeum, které se nachází v 16. obvodu na Place d'Iéna v Paříži a zaměřuje se na asijské umění.

Muzeum založil roku 1889 lyonský továrník Émile Guimet pro svou sbírku egyptského, asijského a antického umění. Už za jeho života se muzeum zaměřilo převážně na umění Asie. Od roku 1927 spadá muzeum pod Správu francouzských muzeí a bylo obohaceno o další exponáty z jiných muzeí. Roku 1945 byla egyptská část sbírky přesunuta do Louvru.

Hlava Buddhy

Rozdělení sbírek:

  • Afghánské a pákistánské umění
  • Himálajské umění – kolem 1600 exponátů
  • Umění jihovýchodní Asie
  • Umění střední Asie
  • Čínské umění – kolem 20 000 exponátů
  • Korejské umění – kolem 1000 exponátů
  • Indické umění
  • Japonské umění – kolem 11 000 exponátů
  • Sbírka knih a dokumentů – přes 100 000 dokumentů
  • Archiv fotografií – založen roku 1920
  • Archiv nahrávek

Fotografická sbírka

[editovat | editovat zdroj]
Émile Gsell: Pohled na centrální galerie a věže Angkor Vat, Siam (nyní v Kambodži), 1866, albuminový tisk

Fotografické archivy muzea[1] uchovávají také reprodukce muzejních děl v chronologii jejich prezentace, ale především velkou sbírku fotografií cestujících fotografů, jejichž snímky často svědčí o kvalitách významných profesionálních fotografů z raných dob fotografování. Byly pořízeny na Středním východě, v Indii a na Dálném východě. Zejména Samuel Bourne [2] (1834–1912), Felice Beato (asi 1825–1908) nebo Émile Gsell (1838–1879) : tyto krásné staré fotografie odhalují estetické pohledy na krajiny, místa a architekturu v Asii, ale také bezpočet portrétů a scén každodenního života, jejichž etnografická, sociální a historická hodnota je mezi odborníky uznávána. Francouzské archeologické mise v Číně (Édouard Chavannes, Paul Pelliot a Victor Segalen) nebo v Afghánistánu (Alfred Foucher nebo Joseph Hackin) navíc nabízejí další perspektivu více zaměřenou na detail, poskytují informace o podmínkách archeologických prací a ukazují návštěvníkům mistrovská díla z doby jejich objevení, kdy se vynořovala z písku pouště Sin-ťiang.

  1. Album : musée national des Arts asiatiques – Guimet, Réunion des Musées nationaux, Collectif, Paris 2001, s. 9–11: Jérôme Ghesquière: Les archives photographiques.
  2. Article correspondant sur Arago : Le portail de la photographie. www.photo-arago.fr [online]. [cit. 2021-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-03-24. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]