iBet uBet web content aggregator. Adding the entire web to your favor.
iBet uBet web content aggregator. Adding the entire web to your favor.



Link to original content: http://cs.wikipedia.org/wiki/Michael_Faraday
Michael Faraday – Wikipedie Přeskočit na obsah

Michael Faraday

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Michael Faraday
Narození22. září 1791
Newington Butts
Úmrtí25. srpna 1867 (ve věku 75 let)
Londýn
Místo pohřbeníhřbitov Highgate
Povolánífyzik, chemik, vynálezce a spisovatel
ZaměstnavatelRoyal Institution
OceněníBakerian Lecture (1857, 1851, 1849, 1832 a 1829)
Copleyho medaile (1832)
Copleyho medaile (1838)
Královská medaile (1846)
Rumfordova medaile (1846)
… více na Wikidatech
Nábož. vyznáníhinduismus
ChoťSarah Barnard (od 1821)[1][2]
RodičeJames Faraday[3][4] a Margaret Hastwell[5]
PříbuzníRobert Faraday (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michael Faraday (22. září 1791, Newington, Anglie – 25. srpna 1867) byl anglický chemik a fyzik.[6]

V roce 1831 objevil elektromagnetickou indukci, magnetické a elektrické siločáry. Jeho objev byl významný v tom, že doposud se elektrická energie vyráběla pouze chemickou metodou z baterií. Faraday tak dal teoretický základ pro všechny elektromotory a dynama. Další jeho objevy souvisí s chemií – objevil např. benzen a v elektrochemii definoval zákony elektrolýzy, obohatil odborné názvosloví o důležité pojmy, jako jsou anoda, katoda, elektroda a ion.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Dětství a dospívání

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se na venkově ve vesničce Newington, Surrey (nyní předměstí Londýna) ve velmi chudé a nábožensky založené rodině. Jeho otec byl kovář, který se přestěhoval ze severu Anglie již před rokem 1791 hledat práci. Jeho matka byla žena velmi klidná a moudrá, která podporovala svého syna citově přes těžké dětství. Faraday byl třetí ze čtyř dětí, všichni měli co dělat, aby se uživili, neboť jejich otec byl často nemocný a neschopný soustavné práce. Rodina po celá léta žila v bídě. Malý Michael se málokdy dosyta najedl, a když mu bylo dvanáct let, musel začít vydělávat. Protože byl šikovný, dostal se do učení ke knihvazači.[7][8] Jeho rukama procházely nejrůznější spisy, a když je potají četl, před jeho užaslýma očima se otevřel podivuhodný a záhadný svět vědy.

Vědecký život

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1812 začal navštěvovat veřejné přednášky známého chemika sira Humphryho Davyho. Věhlasný profesor si všiml mladíkova zájmu a nadání a rozhodl se udělat z něj svého žáka. Vzal ho s sebou na dvouletou cestu po Evropě, během které měl možnost se setkat s mnoha vynikajícími osobnostmi tehdejší vědy.[7] Během cesty se naučil francouzsky a italsky.[8] V roce 1815 Davy zaměstnal Faradaye jako asistenta v chemické laboratoři londýnského Královského institutu. Každý týden vymýšlel nějaký nový pokus pro pobavení členů a příznivců institutu z vysoké společnosti. Při těchto experimentech Faraday objevil nové chemické sloučeniny, zabýval se zkapalňováním plynů a brzy si získal pověst zručného chemika. Jeho popularitě určitě pomohlo, že neměl žádné matematické vzdělání a ve svých přednáškách i odborných pracích nikdy nepoužil jediný vzorec. Zato z něj ale neustálá potřeba nových nápadů udělala jednoho z nejlepších experimentátorů všech dob a své posluchače okouzloval schopností vyložit i ten nejsložitější problém dokonale názorným způsobem. To platilo i o tak nehmotných jevech jako elektřina a magnetismus. Svou první přednášku v Královské společnosti přednesl v roce 1820. O svých experimentech si celý život vedl velmi podrobné zápisy, které jsou uloženy v archivu Královské společnosti. Z nich je možné dnes sledovat celý postup Faradayových objevů.[7] V roce 1824 byl zvolen členem britské Akademie věd a o rok později jmenován ředitelem jejich laboratoří.[8] V té době byl už dobře finančně zajištěn, měl útulný byt přímo v budově Královského institutu a v roce 1821 se mohl oženit.

V letech 1830-1851 byl Faraday profesorem chemie na Královské vojenské akademii (RMA) ve Woolwichi.[8] Působil také jako vědecký poradce v organizaci Trinity House a experimentoval s elektrickým osvětlením majáků.[8] V roce 1855 kvůli zhoršenému zdravotnímu stavu ukončil provádění experimentů, v přednáškách pokračoval až do roku 1862. Michael Faraday byl velmi skromný člověk, netoužil po slávě ani po penězích. Odmítl povýšení do šlechtického stavu. Zemřel ve věku 75 let ve domě v londýnské čtvrti Hampton-Court, který mu za služby Britskému impériu věnovala královna Viktorie.[7][8][9]

Vědecké objevy

[editovat | editovat zdroj]

Během svých pokusů v roce 1821 zjistil, že elektrický proud procházející vodičem může vyvolat magnetické pole. Celých deset let strávil snahou dokázat, že existuje i opačná možnost – aby působení magnetu vytvořilo elektrický proud. V roce 1831 se konečně dostavil úspěch: Faraday objevil elektromagnetickou indukci a dokázal, že elektřina a magnetismus jsou pouze dva různé projevy jediného jevu – elektromagnetismu. To byl zásadní objev, který měl už brzy přinést dalekosáhlé výsledky. Během dvaceti let Faraday vypracoval 29 odborných studií, ve kterých shrnul všechny své hlavní objevy v oblasti elektrotechniky.[7] Faraday popsal své experimenty v oblasti elektřiny a elektromagnetizmu v třísvazkovém díle Experimental Researches in Electricity (1839, 1844, 1855). Obsahuje 3362 odstavců, kde každý popisuje jeden experiment.[9]

Ve 40. letech 19. století vytvořil teorii elektromagnetických polí založenou na zcela novém pojmu elektrických a magnetických siločar. O dvacet let později Faradayovy myšlenky rozvinul a matematicky formuloval Skot James Maxwell, když sestavil slavné Maxwellovy rovnice pro popis elektromagnetického pole.

Ačkoli máme Faradaye spojeného především s elektřinou a magnetismem, stojí i za objevy z oboru chemie. Kromě objevů různých chemických sloučenin zjistil např. v roce 1820, že stlačený amoniak (NH3) v kapalném stavu, pokud je postupně vypouštěn, dokáže odebírat z okolí teplo, tj. prostředí ochlazovat. Stal se objevitelem principu moderní klimatizace.[10] Výzkumy v oblasti chemie zaznamenal v díle Experimental Researches in Chemistry and Physics (1858). V roce 1860 publikoval sérii šesti dětských přednášek The Chemical History of a Candle, které se staly klasikou vědecké literatury.

Zajímavé jsou i jeho práce v oblasti ocelových slitin a ocelí, jejichž vzorky byly nalezeny až v roce 1931.[7]

Pojmenováno po Faradayovi

[editovat | editovat zdroj]

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]
Památník Michaela Faradaye v Londýně

Faradayův životopisec Henry Bence Jones uvádí, že Faraday získal za svůj život celkem 95 čestných titulů a vyznamenání.[12] Prvním bylo čestné členství v Cambridge Philosophical Society (1823). V roce 1832 byl zvolen členem American Academy of Arts and Sciences, v roce 1832 dostal čestný doktorát univerzity v Oxfordu, v roce 1835 členem Göttingenské akademie věd.[13]

Přičiněním Jean-Baptiste Dumase byl Faraday v roce 1844 zvolen jedním z osmi zahraničních členů Francouzské akademie věd.[14] V roce 1847 byl zvolen zahraničním členem Bavorské akademie věd, v roce 1857 členem Německé akademie věd Leopoldina. Byl i zahraničním členem Neapolské královské společnosti.[15]

Královská společnost jej vyznamenala Copleyho medailí (1832 a 1838), Královskou medailí (1835 a 1846) a Rumfordovou medailí (1846). Nabídku stát se prezidentem Královské společnosti Faraday dvakrát odmítl (1848 a 1858).[16] V roce 1842 obdržel Faraday pruské vyznamenání Pour le Mérite.

Speciální loď pro pokládání podmořských kabelů konstruktéra Siemense z roku 1874 nesla jméno Faraday. Mezinárodní kongres v Paříži (Congrès international d’électriciens) rozhodl 22. září 1881 pojmenovat po něm jednotku elektrické kapacity Farad.[17] Stejně tak jeho jméno nese měsíční kráter Faraday a asteroid (37582) Faraday.

5. června 1991[18] vydala Bank of England novou 20librovou bankovku s portrétem Faradaye, která byla platná až do 28. února 2001.[19]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Oxford Dictionary of National Biography. Oxford: Oxford University Press. 2004. Dostupné online.
  2. ↑ John Tyndall: Faraday, Michael. In: Dictionary of National Biography (1885–1900).
  3. ↑ Aleksandr L‘vovič Geršun: Фарадей, Михаил. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XXXV.
  4. ↑ John Tyndall: Faraday, Michael. In: Dictionary of National Biography (1885–1900).
  5. ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  6. ↑ Michael Faraday [1] Elektro 10/2011
  7. ↑ a b c d e f CODR, Milan; NEMRAVA, Josef. Přemožitelé času sv. 4. 1.. vyd. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1988. Kapitola Michael Faraday, s. 71–74. 
  8. ↑ a b c d e f LOUŽECKÝ, Pavel. Pozitivní noviny › Dobromila Lebrová: Michael Faraday, anglický fyzik a chemik – 220. výročí narození. www.pozitivni-noviny.cz [online]. [cit. 2019-06-21]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b Michael Faraday | Eduportál Techmania. edu.techmania.cz [online]. [cit. 2019-06-21]. Dostupné online. 
  10. ↑ Historie klimatizace. www.blueteam.cz [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-03-10. 
  11. ↑ BENZL, Lukáš. 3 nejrychlejší elektromobily na světě. Elektrina.cz [online]. [cit. 2019-06-18]. Dostupné online. 
  12. ↑ Henry Bence Jones: The Life and Letters of Michael Faraday. sv 1, s. 341.
  13. ↑ Die Mitglieder der Akademie der Wissenschaften zu Göttingen 1751-2001. Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht, 2001. ISBN 3-525-82516-1. S. 79. 
  14. ↑ Les membres du passé dont le nom commence par F
  15. ↑ John Meurig Thomas: Michael Faraday and the Royal Institution: The Genius of Man and Place. s. 215–216.
  16. ↑ Frank A. J. L. James (Hrsg.): The Correspondence of Michael Faraday. Band 5, S. XXXVII.
  17. ↑ Joseph David Everett: Units and Physical Constants. 2. vyd., Macmillan & Co., 1886, s. 153, Online.
  18. ↑ New Design £20 Notes. www.bankofengland.co.uk [online]. [cit. 2017-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-15. 
  19. ↑ Withdrawal of Faraday £20 Notes. www.bankofengland.co.uk [online]. [cit. 2017-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-26. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Fyzikální jednotky pojmenované po vědcích
Základní jednotky SI
Odvozené jednotky SI
Jednotky soustavy CGS
Imperiální jednotky a americké běžné jednotky
Další jednotky
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Michael_Faraday&oldid=24010658“