Massospondylus
Massospondylus Stratigrafický výskyt: Spodní jura, asi před 201 až 191 miliony let | |
---|---|
Rekonstrukce vzezření druhu Massospondylus carinatus | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | plazi (Sauropsida) |
Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
Řád | plazopánví (Saurischia) |
Podřád | Sauropodomorpha |
Infrařád | Prosauropoda |
Čeleď | Massospondylidae |
Rod | Massospondylus |
Typový druh | |
Massospondylus carinatus Owen, 1854 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Massospondylus („delší obratel“) byl býložravý prosauropodní dinosaurus, který žil v období spodní jury před 200 až 183 milióny let.[1] Fosilie tohoto dinosaura byly objeveny v americké Arizoně, království Lesotho, Jihoafrické republice, Namibii a v Zimbabwe.[2]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Massospondylus byl v dospělosti dlouhý asi 4[3] až 4,3 metru a vážil zhruba 200 kilogramů[4] (možná ale spíše kolem 510 kilogramů[5]). Holotypem a typovým druhem je exemplář M. carinatus.[6] Do tohoto rodu mohou spadat i taxony jako Gryponyx, Gyposaurus a Hortalotarsus.
Massospondylus měl dlouhý tenký ocas, relativně slabší přední končetiny, sudovité tělo, dlouhý krk a poměrně malou hlavu vzhledem ke svým rozměrům. Pohyboval se po čtyřech, ale pokud se chtěl dostat k výše položené potravě, mohl se postavit na zadní nohy. V roce 1981 se objevila teorie, že Massospondylus byl všežravec. Tuto teorii podporují dlouhé a silné přední zuby, které umožňují trhání masa a ploché zadní zuby umožňující drcení rostlinné potravy. V kosterních pozůstatcích byly také nalezeny gastrolity, které si dinosaurus nejspíše pečlivě vybíral. Sloužily mu k lepšímu a efektivnějšímu zpracování rostlinné hmoty v trávicím traktu.[7] Dnes se zdá být jisté, že tento dinosaurus byl všežravec. Sám se mohl stát kořistí větších dravců, jako byli rauisuchiani nebo krurotarsani, tedy predátoři ze skupiny Crurotarsi.
Anatomie
[editovat | editovat zdroj]V roce 2018 byla publikována studie, porovnávající mozkovny bazálních sauropodomorfů s rodem Massospondylus, a to za pomoci moderní výpočetní tomografie.[8] Dále bylo zjištěno, že v průběhu ontogeneze (individuálního vývoje) se u těchto dinosaurů proměňoval i vzhled jejich vnitřního ucha a ušního labyrintu.[9]
Výzkum velkého množství dochovaných exemplářů massospondyla ukázal, že tento rod vykazoval extrémní růstovou elasticitu (rozmanitost v rychlosti růstu a růstových strategiích).[10] Podle histologických výzkumů dosahovali titio dinosauři dospělosti kolem 15. roku věku a ročně přibírali na váze až 35 kilogramů.[11]
Nejstarší embrya
[editovat | editovat zdroj]V listopadu roku 2010 bylo oznámeno, že byla prozkoumána nejstarší známá dinosauří embrya, stará 190 milionů let. Ta patří právě malým massospondylům o délce kolem 20 cm. Tyto fosilie byly objeveny v Jižní Africe již roku 1976 a jsou významným příspěvkem pro pochopení vývojových zákonitostí u sauropodomorfů.[12][13]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Chapelle, K. E. J.; et al. (2019). Ngwevu intloko: a new early sauropodomorph dinosaur from the Lower Jurassic Elliot Formation of South Africa and comments on cranial ontogeny in Massospondylus carinatus. PeerJ, 7: e7240: 1-59.
- ↑ Archivovaná kopie. fossilworks.org [online]. [cit. 2020-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-05.
- ↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
- ↑ Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 165 (anglicky)
- ↑ Nicolás E. Campione, David C. Evans, Caleb M. Brown, Matthew T. Carrano (2014). Body mass estimation in non-avian bipeds using a theoretical conversion to quadruped stylopodial proportions. Methods in Ecology and Evolution. doi:10.1111/2041-210X.12226 Archivováno 26. 5. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ Mark R. Graham, Jonah N. Choiniere, Sifelani Jirah & Paul M. Barrett (2018). The remedial conservation and support jacketing of the Massospondylus carinatus neotype. Palaeontologia africana 52: 201-221. url: https://hdl.handle.net/10539/24253
- ↑ Bakker, R. T. (1986). The Dinosaur Heresies, Zebra Books, str. 133.
- ↑ Kimberley E.J. Chapelle & Jonah N. Choiniere (2018). A revised cranial description of Massospondylus carinatus Owen (Dinosauria: Sauropodomorpha) based on computed tomographic scans and a review of cranial characters for basal Sauropodomorpha. PeerJ 6:e4224. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.4224
- ↑ James M. Neenan, Kimberley E. J. Chapelle, Vincent Fernandez & Jonah N. Choiniere (2018). Ontogeny of the Massospondylus labyrinth: implications for locomotory shifts in a basal sauropodomorph dinosaur. Palaeontology. doi: https://doi.org/10.1111/pala.12400
- ↑ Kimberley E. J. Chapelle, Jennifer Botha and Jonah N. Choiniere (2021). Extreme growth plasticity in the early branching sauropodomorph Massospondylus carinatus. Biology Letters. 17 (5): 20200843. doi: https://doi.org/10.1098/rsbl.2020.0843
- ↑ SOCHA, Vladimír (2021). Dinosauři – rekordy a zajímavosti. Nakladatelství Kazda, Brno. ISBN 978-80-7670-033-8 (str. 100)
- ↑ http://news.nationalgeographic.com/news/2010/11/photogalleries/101116-oldest-dinosaur-embryos-eggs-science-photos-pictures/
- ↑ Koen Stein, Edina Prondvai, Timothy Huang, Jean-Marc Baele, P. Martin Sander & Robert Reisz (2019). Structure and evolutionary implications of the earliest (Sinemurian, Early Jurassic) dinosaur eggs and eggshells. Scientific Reports 9, Article number: 4424. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-019-40604-8
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Paul M. Barrett, Kimberley E.J. Chapelle, Casey K. Staunton, Jennifer Botha & Jonah N. Choiniere (2019). Postcranial osteology of the neotype specimen of Massospondylus carinatus Owen, 1854 (Dinosauria: Sauropodomorpha) from the upper Elliot formation of South Africa Archivováno 30. 4. 2019 na Wayback Machine.. Palaeontologia Africana 53: 114–178. ISSN 2410-4418. URI: https://hdl.handle.net/10539/26829
- Benton, Michael, J. (2019). Dinosaurs Rediscovered (The Scientific Revolution in Paleontology). Thames and Hudson, London (str. 163). (anglicky)
- Kimberley E. J. Chapelle, Vincent Fernandez & Jonah N. Choiniere (2020). Conserved in-ovo cranial ossification sequences of extant saurians allow estimation of embryonic dinosaur developmental stages. Scientific Reports, 10, Article number: 4224. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-020-60292-z
- P. A. Viglietti, B. W. McPhee, E. M. Bordy, L. Sciscio, P. M. Barrett, R. B. J. Benson, S. Wills, K. E. J. Chapelle, K. N. Dollman, C. Mdekazi & J. N. Choiniere (2020). Biostratigraphy of the Massospondylus Assemblage Zone (Stormberg Group, Karoo Supergroup), South Africa. South African Journal of Geology, 123(2): 249-262. doi: https://doi.org/10.25131/sajg.123.0018
- Kimberley E. J. Chapelle, Paul M. Barrett, Jonah N. Choiniere & Jennifer Botha (2022). Interelemental osteohistological variation in Massospondylus carinatus and its implications for locomotion. PeerJ. 10: e13918. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.13918
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Massospondylus na Wikimedia Commons
- Taxon Massospondylus ve Wikidruzích
- SOCHA, Vladimír. Nejbohatší geologická souvrství světa. OSEL.cz [online]. 12. března 2021. Dostupné online. (česky)