Li Jüan-čchao

Li Jüan-čchao
Li Jüan-čchao
	Li Jüan-čchao (2016)
viceprezident Číny
	Ve funkci:; 14. března 2013 – 17. března 2018
Prezident	Si Ťin-pching
Předchůdce	Si Ťin-pching
Nástupce	Wang Čchi-šan
vedoucí organizačního oddělení ústředního výboru Komunistické strany Číny
	Ve funkci:; 22. října 2007 – 19. listopadu 2012
Předchůdce	Che Kuo-čchiang
Nástupce	Čao Le-ťi
Stranická příslušnost
Členství	Komunistická strana Číny (1978–2018)
Narození	20. listopadu 1950 (74 let); Lien-šuej, Chuaj-an, Ťiang-su, Čína
Choť	Gao Jianjin
Rodiče	Li Gancheng a Lü Jiying
Děti	Li Haijin
Alma mater	Východočínská pedagogická univerzita; Univerzita Fu-tan; Pekingská univerzita; Stranická škola ústředního výboru Komunistické strany Číny
Profese	politik a matematik
Náboženství	ateismus
Commons	Li Yuanchao
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Li Jüan-čchao (čínsky pchin-jinem Lǐ Yuáncháo, znaky 李源潮‎; * 20. listopadu 1950 Lien-šuej)^[1]^[2] je bývalý čínský politik. V letech 2013–2018 byl viceprezidentem Číny a čestným prezidentem čínské společnosti Červeného kříže. V letech 2007–2012 byl členem sekretariátu ústředního výboru Komunistické strany Číny a vedoucím jejího organizačního oddělení. V letech 2002–2007 působil jako tajemník Komunistické strany Číny v Ťiang-su, nejvyšší představitel oblasti s významným hospodářským rozvojem. V letech 2007–2017 byl po dvě funkční období členem politbyra ústředního výboru Komunistické strany Číny.

Hrál důležitou roli v čínské ekonomické reformě za vlády vůdců Tenga Siao-pchinga a Čchena Jüna.^[3]

Osobní život

Narodil se v roce 1950 v Lien-šuej ve městě Chuaj-an Li Kan-čchengovi, funkcionáři komunistické strany a pozdějšímu místostarostovi Šanghaje, a Lü Ťi-jing, komunistické revolucionářce z Šu-jangu. Byl jejich čtvrtým synem a dostal jméno Jüan-čchao podle „kampaně na pomoc Severní Koreji“. Navštěvoval střední školu v Šanghaji, kde maturoval v roce 1966, krátce před kulturní revolucí. Během kulturní revoluce pracoval v Ta-feng, kde vykonával manuální práce.^[4]

V roce 1973 byl doporučen ke studiu matematiky na Východočínské pedagogické univerzitě. Poté pracoval jako učitel na střední škole Nan-čchang v Šanghaji a následně jako instruktor na průmyslové odborné škole v Lu-wan. Po obnovení jednotných státních přijímacích zkoušek na vysoké školy byl přijat ke studiu matematiky na univerzitě Fu-tan. V červnu 1978 vstoupil do Komunistické strany Číny. Po ukončení studia v roce 1981 zůstal na univerzitě Fu-tan učit jako lektor.

Formou dálkového studia získal magisterský titul na Pekingské univerzitě pod vedením ekonoma Li I-ninga.

V roce 1998 získal doktorský titul v oboru práva na Stranické škole ústředního výboru Komunistické strany Číny.

V březnu 2019 agentura Agence France-Presse informovala, že 20 odstavců jeho doktorské práce bylo plagiátem práce, kterou napsal Čang Min-keng.^[5]

V roce 2001 absolvoval stáž na Harvard Kennedy School na Harvardově univerzitě.^[6]

Politbyro

Během XVIII. sjezdu Komunistické strany Číny v roce 2012 byl považován za kandidáta na povýšení do stálého výboru politbyra, ale bývalý generální tajemník Ťiang Ce-min mu v tom zabránil, což bylo považováno za velkou porážku Chu Ťin-tchaa. Nadále však působil v 25členném politbyru, do kterého byl poprvé zvolen v roce 2007.^[7]^[8]

Odkazy

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Li Jüan-čchao na Wikimedia Commons

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Li Yuanchao na anglické Wikipedii.

↑ 李源潮年谱 [online]. [cit. 2022-10-20]. Dostupné online. (čínsky)
↑ 李源潮 [online]. Nová Čína [cit. 2022-10-20]. Dostupné v archivu. (čínsky)
↑ Li I-ning. The Strategic Choice for China's Prosperity. [s.l.]: [s.n.], 2018. Dostupné online.
↑ 中共中央政治局委员、中组部部长、我校66届校友李源潮携夫人重返母校 [online]. [cit. 2022-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (čínsky)
↑ Agence France-Presse. Chinese officials plagiarised university theses – including top Xinjiang official Chen Quanguo [online]. Hong Kong Free Press, 2019-03-08 [cit. 2022-10-22]. Dostupné online.
↑ Li Yuanchao 李源潮 [online]. [cit. 2022-10-20]. Dostupné v archivu.
↑ LI, Cheng. Rule of the Princelings [online]. 2013-02-10 [cit. 2022-10-20]. Dostupné online.
↑ Benjamin Kang Lim; RUWITCH, John. China's Xi flexes muscle, chooses reformist VP: sources [online]. Peking: Reuters, 2013-03-11 [cit. 2022-10-20]. Dostupné online.

Člen vedení Komunistické strany Číny

[1] 李源潮年谱 [online]. [cit. 2022-10-20]. Dostupné online. (čínsky)

[2] 李源潮 [online]. Nová Čína [cit. 2022-10-20]. Dostupné v archivu. (čínsky)

[3] Li I-ning. The Strategic Choice for China's Prosperity. [s.l.]: [s.n.], 2018. Dostupné online.

[4] 中共中央政治局委员、中组部部长、我校66届校友李源潮携夫人重返母校 [online]. [cit. 2022-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (čínsky)

[5] Agence France-Presse. Chinese officials plagiarised university theses – including top Xinjiang official Chen Quanguo [online]. Hong Kong Free Press, 2019-03-08 [cit. 2022-10-22]. Dostupné online.

[6] Li Yuanchao 李源潮 [online]. [cit. 2022-10-20]. Dostupné v archivu.

[7] LI, Cheng. Rule of the Princelings [online]. 2013-02-10 [cit. 2022-10-20]. Dostupné online.

[8] Benjamin Kang Lim; RUWITCH, John. China's Xi flexes muscle, chooses reformist VP: sources [online]. Peking: Reuters, 2013-03-11 [cit. 2022-10-20]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

Představitelé Ťiang-su po roce 1952

tajemníci provinčního výboru KS Číny	Kche Čching-š’ (1952–1954) • Ťiang Wej-čching (1954–1967) • Sü Š’-jou (1970–1973) • Pcheng Čchung (1974–1977) • Sü Ťia-tchun (1977–1983) • Chan Pchej-sin (1983–1989) • Šen Ta-žen (1989–1993) • Čchen Chuan-jou (1993–2000) • Chuej Liang-jü (2000–2002) • Li Jüan-čchao (2002–2007) • Liang Pao-chua (2007–2010) • Luo Č’-ťün (2010–2016) • Li Čchiang (2016–2017) • Lou Čchin-ťien (2017–2021) • Wu Čeng-lung (2021–2023) • Sin Čchang-sing (2023– )

předsedové provinčního lidového shromáždění	Sü Ťia-tchun (1979–1983) • Čchu Ťiang (1983–1988) • Chan Pchej-sin (1988–1993) • Šen Ta-žen (1993–1998) • Čchen Chuan-jou (1998–2003) • Li Jüan-čchao (2003–2007) • Wang Šou-tching (2007–2008) • Liang Pao-chua (2008–2011) • Luo Č’-ťün (2011–2017) • Li Čchiang (2017–2018) • Lou Čchin-ťien (2018–2022) • Wu Čeng-lung (2022–2023) • Sin Čchang-sing (2023– )

guvernéři	Tchan Čen-lin (1952–1955) • Chuej Jü-jü (1955–1967) • Sü Š’-jou (1968–1973) • Pcheng Čchung (1974–1977) • Sü Ťia-tchun (1977–1979) • Chuej Jü-jü (1979–1982) • Chan Pchej-sin (1982–1983) • Ku Siou-lien (1983–1989) • Čchen Chuan-jou (1989–1994) • Čeng S’-lin (1994–1998) • Ťi Jün-š’ (1998–2002) • Liang Pao-chua (2002–2008) • Luo Č’-ťün (2008–2010) • Li Süe-jung (2010–2015) • Š’ Tchaj-feng (2015–2017) • Wu Čeng-lung (2017–2021) • Sü Kchun-lin (2021– )

předsedové provinčního výboru ČLPPS	Ťiang Wej-čching (1955–1967) • Sü Ťia-tchun (1977–1979) • Chuej Jü-jü (1979–1980) • Pao Chou-čchang (1980–1983) • Čchien Čung-chan (1983–1989) • Sun Chan (1989–1998) • Cchao Kche-ming (1998–2003) • Sü Čung-lin (2003–2007) • Čang Lien-čen (2007–2017) • Ťiang Ting-č’ (2017–2018) • Chuang Li-sin (2018–2022) • Čang I-čen (2022– )

Viceprezidenti Čínské lidové republiky

Ču Te (1954–1959) • Sung Čching-ling (1959–1975) a Tung Pi-wu (1959–1975) • úřad zrušen (1975–1983) • Ulanfu (1983–1988) • Wang Čen (1988–1993) • Žung I-žen (1993–1998) • Chu Ťin-tchao (1998–2003) • Ceng Čching-chung (2003–2008) • Si Ťin-pching (2008–2013) • Li Jüan-čchao (2013–2018) • Wang Čchi-šan (2018–2023) • Chan Čeng (2023– )