iBet uBet web content aggregator. Adding the entire web to your favor.
iBet uBet web content aggregator. Adding the entire web to your favor.



Link to original content: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kyselina_olejová
Kyselina olejová – Wikipedie Přeskočit na obsah

Kyselina olejová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kyselina olejová
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
3D struktura kyseliny olejové
3D struktura kyseliny olejové
Obecné
Systematický název(9Z)-oktadec-9-enová kyselina
Triviální názevkyselina olejová
Ostatní názvycis-9-oktadecenová kyselina
Latinský názevacidum oleicum
Anglický názevoleic acid
Německý názevÖlsäure
Funkční vzorecC17H33COOH
Sumární vzorecC18H34O2
Vzhledbledě žlutá až hnědá kapalina
s char. zápachem
Identifikace
Registrační číslo CAS112-80-1
Vlastnosti
Molární hmotnost282,26 g/mol
Teplota tání15 °C
Teplota varu360 °C
Hustota0,895 g/cm³
Rozpustnost ve voděnerozpustná
Bezpečnost
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
Varování[1]
NFPA 704
1
0
0
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kyselina olejová je karboxylová kyselina patřící do skupiny mastných kyselin. Jedná se o omega-9 mastnou kyselinu. Její funkční vzorec je C17H33COOH, racionální vzorec CH3(CH2)7CH=CH(CH2)7COOH. Je to vyšší mononenasycená (ve své molekule obsahuje násobnou vazbu) mastná kyselina obsažená v různých živočišných a rostlinných tucích. Její soli a estery se nazývají oleáty.

Vzhledem to je bledě žlutá až hnědá kapalina charakteristického zápachu. Je nerozpustná ve vodě. Tato kyselina tvoří 55–80 % olivového, 15–20 % hroznového a 14 % makového oleje.[2]

Kromě potravinářských olejů se kyselina olejová vyskytuje vázaná i v lidském těle. Tvoří mimo jiné tukovou tkáň člověka (kde je v lipidech), v níž je nejhojnější mastnou kyselinou.[3] Taky je druhou nejčastější mastnou kyselinou v lidských tkáních po kyselině palmitové.

Kyselinu olejovou najdeme i v živočišných tucích, tvoří 37 až 56 % kuřecího a krůtího tuku.[4]

  1. a b Oleic acid. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. THOMAS, Alfred. Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry. [s.l.]: [s.n.], 2000. ISBN 3-527-30673-0. DOI 10.1002/14356007.a10_173. Kapitola Fats and Fatty Oils. 
  3. KOKATNUR, M G; OALMANN, M C; JOHNSON, W D. Fatty acid composition of human adipose tissue from two anatomical sites in a biracial community. The American Journal of Clinical Nutrition. 1979-11-01, roč. 32, čís. 11, s. 2198–2205. Dostupné online [cit. 2021-12-03]. ISSN 0002-9165. DOI 10.1093/ajcn/32.11.2198. (anglicky) 
  4. NUTTER, Mary K.; LOCKHART, Ernest E.; HARRIS, Robert S. The chemical composition of depot fats in chickens and turkeys. Oil & Soap. 1943-11, roč. 20, čís. 11, s. 231–234. Dostupné online [cit. 2021-12-03]. ISSN 0003-021X. DOI 10.1007/BF02630880. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]