Klosters

Klosters
	Údolí s obcí Klosters
	; znak
Poloha
Souřadnice	46°53′0″ s. š., 9°53′0″ v. d.
Nadmořská výška	1179 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Švýcarsko
Kanton	Graubünden
Okres	Prättigau/Davos
	Klosters Klosters, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	219,80 km²
Počet obyvatel	4 416 (31.12.2020)
Hustota zalidnění	20 obyv./km²
Etnické složení	19,7 % cizinci ; (bez švýcarské státní příslušnosti)
Správa
Oficiální web	www.gemeindeklosters.ch
PSČ	7250 Klosters Platz; 7252 Klosters Dorf; 7247 Saas im Prättigau; 7249 Serneus
Označení vozidel	GR
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klosters (do roku 2020 zněl oficiální název obce Klosters-Serneus, rétorománsky Claustra) je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Prättigau/Davos. Nachází se v údolí Prättigau, asi 25 kilometrů severovýchodně od kantonálního hlavního města Churu, v nadmořské výšce 1 179 metrů. Má přes 4 000 obyvatel.

Geografie

Klosters je nejvýše položenou obcí údolí Prättigau. Skládá se z osmi místních částí: Platz, Dorf, Selfranga, Aeuja, Monbiel, Serneus, Mezzaselva a Saas in Prättigau.

Rozsáhlý katastr obce se z velké části shoduje s povodím horního toku řeky Landquart, takže hranice obce probíhá dlouhými úseky po rozvodí proti sousedním údolím Montafon, Dolní Engadin, Landwassertal (Davos) a Schanfigg. Teprve v průsmyku Wolfgang končí hranice Klosters dva kilometry před vrcholem průsmyku. Charakteristickým prvkem krajiny je široká kotlina, kde se spojuje řeka Landquart, potok Stützbach přitékající zleva a potok Schlappinbach přitékající zprava. Přibližně 10 km dlouhé údolí Schlappintal vede zpočátku západním směrem a v polovině své délky se stáčí na jihojihozápad. Na severu hraničí se západním úpatím Silvretty, které vrcholí horou Rotbüelspitz (2 852 m), se Schlappiner Joch a Rätikonem a tvoří také státní hranici s Rakouskem. Dále na jihovýchod vede hranice přes vrcholy Chessispitz (2 833 m) a Východní a Západní Plattenspitze (2 883 m) na Grosser Seehorn (3 121 m) a dále přes Grosser Litzner (3 109 m) na Silvrettahorn (3 244 m), severovýchodní cíp oblasti Klosters.

Centrum lázeňského střediska a lokality pro zimní sporty tvoří osady Platz (1 206 m n. m.) a Dorf (1 124 m n. m.) v oblasti sbíhajícího se údolí, které vznikly společně v důsledku stavební činnosti ve 20. století. Bezprostředně na jihu sousedí Selfranga, dva kilometry východně od Klosters Platz leží vesnice Äuja (1 207 m n. m.) a tři kilometry východně Monbiel (1291 m). Pod obcí Klosters se údolí zužuje. V místě, kde se řeka opět rozšiřuje, se po levé straně Landquartu nachází obec Serneus (990 m n. m.) a na druhé straně řeky dlouho roztroušená osada Mezzaselva, které společně tvořily do roku 1872 samostatnou obec Serneus. Kromě větších sídel se v obci nachází řada samostatných zemědělských usedlostí a Maiensässen. Vesnice Schlappin (1 658 m) v ohybu stejnojmenného údolí byla až do 17. století celoročně osídlena.

Sousedními obcemi jsou Arosa, Conters im Prättigau, Davos, Zernez a rakouské Gaschurn a St. Gallenkirch (spolková země Vorarlbersko).

Historie

Název Klosters je odvozen od premonstrátského kláštera Klösterli im Walt, dceřiné fundace Churwaldenu, poprvé zmiňované v listině z roku 1222 a zasvěcené svatému Jakubovi. V 15. století se v horském pásmu okolí začalo se střídavými úspěchy těžit stříbro, olovo a železo, horní činnost ustala v 19. století. Po zrušení kláštera v roce 1528 byl budovy užívány až do prättigauské války, v roce 1621 byla část zničena, románská věž reformovaného farního kostela byla renovovaná v roce 1921 a dosud tvoří centrum obce Klosters Platz. Naproti kostelu stojí Stará radnice (Jeuchenhaus) z roku 1680, dřevěný dům v typickém stylu údolí Prättigau s cihlovým soklem a portálem zdobeným erbem. Malé muzeum místní historie Nutli Hüschi sídlí v rekonstruovaném statku ze 16. století. V roce 1770 došlo v Monbielu ke katastrofálnímu sesuvu půdy, který si vyžádal 19 obětí na životech a poškodil mnoho staveb. Od roku 1861 začala výstavba hotelů, v jejich službách je v současnosti zaměstnána většina obyvatel.

V roce 2012 byl připravován projekt sloučení obcí Klosters-Serneus, Küblis, Saas, St. Antönien a Luzein; byl však brzy přerušen. 14. června 2015 schválili voliči obou obcí Saas a Klosters-Serneus připojení Saasu k obci Klosters-Serneus k 1. lednu 2016.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel
Rok	1850	1900	1930	1950	2000	2010	2019
Počet obyvatel	1 302	1 555	2 558	2 978	3 890	4 650	4 431

Doprava

Železniční doprava

Klosters je významným železničním uzlem širšího okolí; leží na železniční trati Landquart – Davos Platz, nejstarší trati Rhétské dráhy a otevřené roku 1890. Stanice Klosters Dorf, Klosters (Platz) a Cavadürli (1352 m) jsou od té doby konečnou stanicí pro nespočet turistů a od roku 1904 také pro milovníky zimních sportů. Klosters je od roku 1930 průjezdní stanicí; od té doby vede trať do Davosu 400 m dlouhým tunelem Klosters-Kehrtunnel.

Od roku 1999 se z ní odpojuje tzv. trať Vereina do Sagliains, jejíž součástí je i tunel Vereina, nejdelší úzkorozchodný železniční tunel na světě, zajišťující celoroční spojení údolí Prättigau a Engadin. Ve vesnici Selfranga byla vybudována nakládací stanice pro automobily, které mohou být přepravovány autovlaky do Engadinu.

Silniční doprava

Obec leží na kantonální hlavní silnici č. 28, vedoucí v trase Landquart – Klosters – Davos – Susch – Müstair. Dopravní situace v Klosters byla po mnoho let dramatická, protože veškerá silniční doprava z Landquartu do Davosu nebo Dolního Engadinu musela projíždět středem obce po hlavní silnici. Aby se tato situace vyřešila, byla v průběhu výstavby tunelu Vereina zahájena výstavba obchvatu Klosters: most Sunnibergbrücke, silniční most přes údolí řeky Landquart pod obcí Klosters Dorf, a bezprostředně navazující tunel Gotschna, který obloukem prochází pod řekou Gotschna a u nákladového nádraží Selfranga opět vystupuje na povrch.

Obě stavby byly otevřeny 9. prosince 2005 ministrem dopravy Moritzem Leuenbergerem a britským následníkem trůnu princem Charlesem a z velké části odlehčily Klostersu od tranzitní dopravy.

Památky a turistika

Evangelický kostel - středověký, původně farní kostel sv. Jakuba obce Saas im Prättigau, z něhož se zachovala věž ze 13. století a pětiboký závěr z 15. století (vysvěcený roku 1493); byl inkorporován zdejšímu proboštství premonstrátského kláštera v Churwaldenu; od roku 1526 slouží reformované církvi; roku 1621 jej vyplenilo rakouské vojsko; katolíci si v letech 1921–1922 v obci postavili nový kostel, v roce 1964 ho opět přestavěli a vzhledem k převažujícímu počtu evangelíků slouží oběma církvím v poměru bohoslužeb 2ː1. Fara byla přistavěna roku 2008.
stará radnice (zvaná Jeuchenhaus) - založena roku 1680, z té doby se dochovaly zděné partie z cihel s kamennými základy, jde o typický alpský horský dům s dřevěnými patry a balkónem.
Nutli Hüschi - původně obytný dům z roku 1565, nejstarší dochovaný, společně s novodobou kopií dřevěné stodoly tvořil statek; slouží jako etnografické muzeum; vystavuje především nábytek, hračky, zemědělské a řemeslnické nástroje. ^[1]

Sport

Zimní sporty - lokalita je známa vynikajícími lyžařskými terény a sítí lyžařských vleků. tradičně ji navštěvují osobnosti politického i kulturního světa, například princ Charles.
Arena slouží ostatním sportům i slavnostem. Každoročně v červnu se zde koná Tenisový turnaj mužů a žen, který pořádá Mezinárodní tenisová federace ITF, účastní se ho především začínající profesionální tenisté a tenistky.^[2]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Klosters na německé Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Klosters na Wikimedia Commons
(německy) [1] – oficiální stránky

[1] webové stránky muzea

[2] webové stránky tenisového turnaje ITF RADO

[1]

[2]