Kaliningrad
| Kaliningrad Калининград | |
|---|---|
.png) | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 54°43′ s. š., 20°30′ v. d. |
| Nadmořská výška | ~5 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+3[1] |
| Stát |  Rusko |
| Federální okruh | Severozápadní |
| Oblast | Kaliningradská |
| Administrativní dělení | 5 rajónů |
.svg) Kaliningradská oblast na mapě Ruska | |
  Kaliningrad Kaliningrad, Kaliningradská oblast | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 224,7 km² |
| Počet obyvatel | 498 260 (2022) |
| Hustota zalidnění | 2 217,4 obyv./km² |
| Etnické složení | Rusové (87 %), Ukrajinci (4 %), Bělorusové (3,7 %), Arméni (0,8 %), ostatní (2,5 %) |
| Náboženské složení | Pravoslavné křesťanství, ateismus |
| Správa | |
| Starosta | Alexander Jarošuk |
| Vznik | 1255 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +7 4012 |
| PSČ | 236010 |
| Označení vozidel | 39 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kaliningrad (rusky Калининград), do roku 1946 německy Königsberg (rusky Кёнигсберг nebo Королевец – Korolevec, česky Královec, polsky Królewiec, litevsky Karaliaučius), je hlavní město Kaliningradské oblasti, exklávy Ruské federace (mezi Polskem a Litvou). Leží při ústí řeky Pregoly do Baltského moře. Žije zde přibližně 498 tis. obyvatel (2022).[2] Královec býval metropolí Východního Pruska, po 2. světové válce připadl s okolní oblastí na základě postupimské konference Sovětskému svazu a po jeho rozpadu připadl Rusku.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Sambové
[editovat | editovat zdroj]Osada Pregnora (Twangste) na místě pozdějšího města byla založena již kolem roku 300 př. n. l. a byla zničena při dobývání Pruska Řádem německých rytířů (1255). Oblast byla dříve obývána kmenem Sambů z baltského etnika starých Prusů, které pravděpodobně v 17. století podlehlo germanizaci.
Královec
[editovat | editovat zdroj]Křižáci město založili v roce 1255 na počest českého krále Přemysla Otakara II., který se zde proslavil předchozího roku v bitvě u Rudavy v rámci křížové výpravy proti pohanským Prusům. Křižáci v místě postavili hrad, který v roce 1256 pojmenovali Královská hora v Sambii („castrum de Coningsberg in Sambia“), latinsky Mons Regius a později Regiomontium.
Kolem roku 1290 získal Královec městská práva. Rozvíjel se jako přístav a člen Hanzy. Kolem roku 1300 vznikla na jižním břehu řeky Pregola osada Löbenicht a roku 1327 na ostrově mezi dvěma rameny Pregoly osada Kneiphof (obě osady byly nakonec v roce 1724 připojeny k městu). Roku 1312 se hrad stal sídlem velmistra řádů německých rytířů; nedlouho poté začala stavba katedrály, zasvěcené sv. Vojtěchovi. V roce 1345 město postihl ničivý požár.
Roku 1701 připadl Královec Prusku a téhož roku zde byl Fridrich I. korunován pruským králem. V 18. století byla připojena další předměstí. Za sedmileté války připadlo město nakrátko Rusku. Roku 1871 se stalo součástí nově vzniklého Německého císařství.
.jpg)
Za druhé světové války bylo město jako důležitý přístav nacistického Německa těžce bombardováno britským letectvem. Část obyvatel jej opustila ještě před příchodem Rudé armády, která jej obsadila 9. dubna 1945 po čtyřdenní bitvě. Po jejím příchodu bylo z města vysídleno zbylých 200 000 Němců. Zůstalo asi 20 000 obyvatel (z původních 316 000 před válkou). Po postupimské konferenci město připadlo spolu se severní částí Východního Pruska Sovětskému svazu. Ke 4. červenci 1946 bylo přejmenováno na Kaliningrad podle sovětského politika Michaila Ivanoviče Kalinina.
Kaliningrad
[editovat | editovat zdroj]Jako nejzápadnější výspa Sovětského svazu nabyla Kaliningradská oblast velkého významu v průběhu studené války. Kaliningrad se stal v 50. letech 20. století sídlem sovětské Baltské flotily. Z důvodu svého strategického významu byl Kaliningrad uzavřen pro cizince.
Po válce zde bylo založeno Regionální muzeum historie a umění, Kaliningradské divadlo a v roce 1967 Baltská federální univerzita Immanuela Kanta. V roce 1979 se otevřelo Jantarové muzeum; mezi exponáty je druhý největší valoun jantaru na světě, jakož i sbírka více než 3000 jantarových inkluzí.
Po rozpadu Sovětského svazu v prosinci 1991, resp. již vyhlášením nezávislosti Litvy 11. března 1990, se Kaliningradská oblast stala exklávou Ruska a otevřela se zahraničním návštěvníkům. V městě Baltijsku nedaleko Kaliningradu se nachází jediný ruský přístav v Baltském moři, který během roku nezamrzá (na rozdíl od přístavů v severnější Leningradské oblasti).
V roce 2022 se Kaliningrad pod svým exonymem Královec stal předmětem českého internetového memu spočívajícího v satirickém návrhu na jeho připojení (s celou Kaliningradskou oblastí nebo její částí) k Česku jako tzv. Královecký kraj.
Baltské loděnice Jantar
[editovat | editovat zdroj]V roce 1945 byla ve městě založena ruská Baltská loděnice Jantar, která navázala na německou loděnici F. Schichau GmbH.[3] Tato loděnice je jednou z největších ruských loděnic a jediný ruský loďařský podnik v této části Baltského moře bez ledu, v blízkosti největších průmyslových center Evropy.[4] Specializuje se na stavbu a opravy moderních válečných lodí a moderních civilních lodí. Lodě pro civilní účely si zde objednávají společnosti nejen z Ruska, ale i Norska, Německa, Indie a Nizozemska.[5]
Sport
[editovat | editovat zdroj]Kaliningrad hostil některé zápasy během ruského Mistrovství světa ve fotbale 2018.
Německá sportovní sdružení
[editovat | editovat zdroj]Všechny místní německé kluby zanikly se sovětskou anexí v roce 1945. Patřily k nim:
- VfB Königsberg – fotbalový klub, založený v roce 1900. Historický nejúspěšnější fotbalové mužstvo Pruska (mj. jedenáctinásobný mistr Baltu a pětinásobný mistr Východního Pruska).
- SV Prussia-Samland Königsberg – fotbalový klub, založený v roce 1904, pětinásobný mistr Baltu.
- SpVgg ASCO Königsberg – sportovní klub, založený v roce 1919. Trojnásobný účastník nejvyšší regionální fotbalové soutěže ve Východním Prusku.
- Concordia Königsberg – fotbalový klub, založený v roce 1911. Dvojnásobný účastník nejvyšší regionální fotbalové soutěže ve Východním Prusku.
- SV Rasensport-Preußen Königsberg – fotbalový klub, založený v roce 1905. Sedminásobný účastník nejvyšší regionální fotbalové soutěže ve Východním Prusku.
- Königsberger STV – fotbalový klub, založený v roce 1922. Pětinásobný účastník nejvyšší regionální fotbalové soutěže ve Východním Prusku.
- Reichsbahn SG Königsberg – fotbalový klub, založený v roce 1927. Pětinásobný účastník nejvyšší regionální fotbalové soutěže ve Východním Prusku.
Ruská sportovní sdružení
[editovat | editovat zdroj]- FK Baltika Kaliningrad – fotbalový klub, FNL (Ruská druhá liga). V 90. letech hrál klub i některé sezóny v Ruské Premier Lize.
Turistické zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]- Kaliningradská katedrála
- Královská brána, Sackheimská brána a Braniborská brána
- Jantarové muzeum
- Pravoslavná katedrála Krista Spasitele
- Náměstí Vítězství (centrum města)
- Dům sovětů
- Kalinigradská zoo
- Kantova Univerzita (dříve Královecká univerzita)
- staré hradby
Město proslavil i matematický problém Sedm mostů města Královce, jehož řešením v roce 1736 položil Leonhard Euler základy teorie grafů a topologie.
Změna jména
[editovat | editovat zdroj]Po roce 1991 došlo k debatám o tom, zda by se město nemělo vrátit k užívání jména Königsberg (Královec), stejně jako se ke svým dřívějším jménům vrátilo několik dalších ruských měst (např. Petrohrad, Jekatěrinburg, Samara, Tver). K dalším návrhům patřila změna jména na Kalinograd (kalina je keř, který má posvátné konotace ve slovanském folklóru, je to motiv v desítkách lidových písní, spojených hlavně s mládím, svatbami či pohřby[6]) nebo přejmenování města na Kantgrad (podle filozofa Immanuela Kanta, který ve městě prožil svůj život).
Vedoucí kaliningradské administrativy Felix Lapin vyzval v roce 2009 k návratu k historickému jménu a navrhl, že spolu s touto změnou by se zároveň celá Kaliningradská oblast mohla přejmenovat na Prusko nebo Západní Rusko.[7] V září 2011 gubernátor Kaliningradské oblasti Nikolaj Cukanov prohlásil, že spor o jméno by nejlépe vyřešilo referendum, sám sebe nicméně označil za zastánce stávajícího pojmenování.[8]
V květnu 2023 doporučila polská názvoslovná komise užívání starého polského exonyma, tedy Królewiec.[9]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Michael Willmann (1630–1706), malíř
- Christian Goldbach (1690–1764), matematik
- Immanuel Kant (1724–1804), filozof
- Ernst Theodor Amadeus Hoffmann (1776–1822), spisovatel
- Gotthilf Heinrich Ludwig Hagen (1797–1884), fyzik
- Fanny Lewaldová (1811–1889), feministka a spisovatelka
- Gustav Robert Kirchhoff (1824–1887), fyzik
- Karl Rudolf König (1832–1901), fyzik
- Otto Wallach (1847–1931), chemik
- Paul Pabst (1854–1897), klavírista a skladatel
- Erich von Drygalski (1865–1949), cestovatel
- Käthe Kollwitzová (1867–1945), malířka a sochařka
- Eugen Sandow (1867–1925), jeden z prvních profesionálních kulturistů
- Arnold Sommerfeld (1868–1951), fyzik
- Agnes Miegelová (1879–1964), spisovatelka
- Werner Kempf (1886–1964), německý generál
- Lea Rabinová (1928–2000), spisovatelka a manželka Jicchaka Rabina
- Heinrich August Winkler (* 1938), historik
- Ludmila Očeretná (* 1958), bývalá manželka Vladimira Putina
Ostatní
[editovat | editovat zdroj]
- Martynas Mažvydas (asi 1510 – asi 1563), autor první tištěné litevské knihy
- Richard Wagner (1813–1883), hudební skladatel, dramatik, básník, spisovatel
- David Hilbert (1862–1943), matematik
- Friedrich Adolf Paneth (1887–1958), chemik
- Hannah Arendtová (1906–1975), politoložka
- Alexej Leonov (1934–2019), kosmonaut, který jako první uskutečnil vesmírnou procházku
- Jurij Romaněnko (* 1944), kosmonaut
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Aalborg, Dánsko
Baranavičy, Bělorusko- Brest, Bělorusko
Ciudad de México, Mexiko
Cork, Irsko- Dzjatlava, Bělorusko
Elbląg, Polsko- Gdyně, Polsko
- Grodno, Bělorusko
Groningen, Nizozemsko- Homel, Bělorusko
Jaroslavl, Rusko
Jerevan, Arménie
Kiel, Německo
Kalmar, Švédsko
Klaipėda, Litva- Krasnojarsk, Rusko
- Lodž, Polsko (1992)
- Malmö, Švédsko
- Minsk, Bělorusko
- Murmansk, Rusko
Norfolk, Spojené státy americké- Omsk, Rusko
- Samara, Rusko
- Severodvinsk, Rusko
Skopje, Severní Makedonie
Southampton, Spojené království- Šiauliai, Litva
Ta-lien, Čína- Zabrze, Polsko
- Zwolle, Nizozemsko
V roce 2022 polská města Bělostok, Gdaňsk, Olštýn a Toruň ukončila partnerství s Kaliningradem v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ Численность постоянного населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2022 года. Без учёта итогов Всероссийской переписи населения 2020 (2021) [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 11-06-2022.
- ↑ Baltské loděnice Jantar a.s. (Kalinigrad) [RRRR-RRRR] : Průmysl. Valka.cz [online]. [cit. 2022-01-11]. Dostupné online.
- ↑ О предприятии | Прибалтийский судостроительный завод «Янтарь». shipyard-yantar.ru [online]. [cit. 2022-01-11]. Dostupné online.
- ↑ Завод Янтарь в 2022 году спустит на воду фрегат для ВМС Индии Тамала. www.korabel.ru [online]. [cit. 2022-01-11]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ The songs of the Russian people, as illustrative of Slavonic mythology and Russian social life : Ralston, William Ralston Shedden, 1828-1889 : Free Download & Streaming : Internet Archive [online]. archive.org [cit. 2014-12-29]. Dostupné online.
- ↑ Калининград возвращает Кенигсберг. Газета.Ru [online]. [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Цуканов заявил, что он против переименования Калининграда. www.newkaliningrad.ru [online]. 2011-09-21 [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Už ne Kaliningrad, ale Královec, rozhodli v Polsku. Seznam Zprávy [online]. 2023-05-10 [cit. 2023-05-10]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaliningrad na Wikimedia Commons - Galerie Kaliningrad na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Královec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky města (rusky)
- Kaliningradská katedrála (rusky)
- Historie oblasti od 1815 do 1945 (německy)
