Kaštela
| Kaštela | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 43°32′54″ s. š., 16°20′18″ v. d. |
| Nadmořská výška | 3 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 |
| Stát |  Chorvatsko |
  Kaštela | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 57,6 km² |
| Počet obyvatel | 37 794 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 656,1 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | kastela |
| Telefonní předvolba | 021 |
| Označení vozidel | ST |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kaštela je název pro konurbaci 7 obcí ve Splitsko-dalmatské župě v Chorvatsku. V roce 2021 zde žilo 37 951 obyvatel, tudíž jsou Kaštela desátým největším chorvatským městem.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]
Kaštela se nachází ve střední Dalmácii na břehu Kaštelského zálivu Jaderského moře severozápadně od Splitu, západně od Solinu a severovýchodně od Trogiru. Administrativně se jedná o jedno město (souměstí) s přibližně 38 tisíc[1] obyvateli, ačkoliv individuálně mají města mezi 2500 až 6500 obyvateli. V Kaštelu Sućuraci sídlí i radnice celého souměstí.
Ve skutečnosti tvoří Kaštela vzdálenější předměstí druhého největšího města Chorvatska, Splitu.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Oblast dnešních Kaštelů byla osídlená již v době kamenné. Lokalita byla atraktivní především díky dostupnosti pramenité vody.[zdroj?] V jeskyni Mujina pećina byly nalezeny pozůstatky odpovídající moustériénské kultuře.
Jednotlivé obce se v 20. století postupně začaly spojovat. V roce 1986 byla ustanovena općina Kaštela, která po rozpadu Jugoslávie a vyhlášení nezávislosti Chorvatska získala statut města.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]V Kaštele žilo v roce 2011 dle sčítání lidu celkem 38 667 obyvatel. 97 % z nich se považovalo za Chorvaty a 93 % se přihlásilo k římskokatolické církvi. V roce 1991 (v posledním sčítání lidu, provedeném za existence socialistické Jugoslávie) zde žilo 32 286 obyvatel, z nichž 29 713 se přihlásilo k chorvatské národnosti, 879 k srbské národnosti a zbytek k dalším nebo národnost neuvedl.
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]Historicky byla celá oblast ekonomicky založená na zemědělství (obdělávané byly hlavně jižní svahy pohoří Mali Kozjak, které dnes zaplňují různé vily a další domy) a rybolovu. V současné době je dominantní především turismus. V dobách existence socialistické Jugoslávie byla řada místních obyvatel zaměstnávána ve velkých splitských továrnách. Mimo jiné se v blízkosti Kaštelů nacházela také cementárna, která byla známá především díky blízkosti nákladní lanové dráhy. Ta byla v roce 2018 rozebrána.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Hlavní silniční tepnou Kaštel je Jadranská magistrála (silnice č. D8), která je propojuje od západu na východ. V oblasti jednotlivých obcí byla přeložena severně od původní komunikace a má podobou čtyřproudé silnice, oddělené od zbytku dopravy a překonávané řadou mostů a lávek.
Severně od Kaštel vede také železniční trať Knin–Split, která má na území města i několik zastávek.
Administrativní dělení
[editovat | editovat zdroj]Kaštela (což je v chorvatštině plurál názvu Kaštel) zahrnuje:
- Kaštel Gomilica (4075 obyvatel)
- Kaštel Kambelovac (4505)
- Kaštel Lukšić (4880)
- Kaštel Novi (5309)
- Kaštel Stari (6448)
- Kaštel Sućurac (6236)
- Kaštel Štafilić (2650)
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Bardejov, Slovensko
Hradec Králové, Česko
Kupres, Bosna a Hercegovina
Lindlar, Německo- Přerov, Česko
Pština, Polsko
Sombor, Srbsko
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Popis stanovništva, kućanstava i stanova 2021. – stanovništvo prema starosti i spolu po naseljima. Croatian Bureau of Statistics. 22. září 2022. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaštela na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Turistické stránky
