iBet uBet web content aggregator. Adding the entire web to your favor.
iBet uBet web content aggregator. Adding the entire web to your favor.



Link to original content: http://cs.wikipedia.org/wiki/Holčíkovce
Holčíkovce – Wikipedie Přeskočit na obsah

Holčíkovce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Holčíkovce
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška165 m n. m.
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajPrešovský
OkresVranov nad Topľou
Tradiční regionHorní Zemplín
Holčíkovce
Holčíkovce
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha12,6 km²
Počet obyvatel419 (2021)[1]
Hustota zalidnění33,4 obyv./km²
Správa
Statusobec
StarostaMichal Flešár
Vznik1408 (první písemná zmínka)
Oficiální webwww.holcikovce.sk
Telefonní předvolba057
PSČ094 05
Označení vozidel (do r. 2022)VT
NUTS528731
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Holčíkovce jsou obec na Slovensku v okrese Vranov nad Topľou ležící na východním břehu vodní nádrže Veľká Domaša. Žije zde 419[1] obyvatel.

Obec leží v jižní části Nízkých Beskyd v Ondavské vrchoviny v údolí potoka Ondalík, přítoku řeky Oľky, na východním břehu vodní nádrže Veľká Domaša. Území je mírně členité s nadmořskou výškou v rozmezí 150–377 m, střed obce je ve výšce 165 m n. m. Povrch tvoří vrstvy terciérního flyše na svazích diluviálních hlín. Jen v severní a východní části území jsou porosty dubů, habrů a borovic.[2][3]

Sousední obce

[editovat | editovat zdroj]

Obec sousedí s obcí Nová Kelča na severu, Rafajovce a Košarovce na severovýchodě, Girovce na východě, Giglovce na jihovýchodě a jihu, Malá Domaša na jihozápadě a Kvakovce na západě (hranice probíhá vodní nádrží).[4]

Území bylo podle archeologických nálezů v době eneolitu.[5] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1408 v listinách krále Zikmunda, kde je nazývána jako Holchik, Holchyk. Pozdější názvy jsou Halzyk z roku 1430, Hoczikowcze z roku 1773, Holcsikóc v letech 1863–1902, Holčikovce v roce 1920 a od roku 1927 Hočíkovce; maďarsky Holcsikóc, Holcsik.[5][6]

Obec náležela stropkovskému panství, od roku 1591 byla ve vlastnictví Rákocziovců, v 18. století ji vlastnili Vécseyovci a v 19. století Larischové.[2] V roce 1567 byla obec daněna z 2,25 porty a v roce 1582 ze tří port. Kolem roku 1639 byla opuštěná. V nově obnovené obci se počet obyvatel zvyšoval. V roce 1715 bylo v obci devět domácností a v roce1720 sedm. V roce 1787 měla obec 23 domů a 229 obyvatel a v roce1828 žilo 202 obyvatel v 27 domech.[2][6] Hlavní obživou bylo zemědělství a tkalcovství.[6] Dne 9. října 2023 obec postihlo zemětřesení o síle 4,9 Richtrovy stupnice.[7]

Církev a kostel

[editovat | editovat zdroj]

Římskokatolická farnost Holčíkovce náleží pod děkanát Vranov nad Topľou košické arcidiecéze.[8] Původní farní kostel Panny Márie de Mercede byl postaven v roce 1921.[5]

Nově s vyšší kapacitou byl postaven moderní římskokatolický kostel opět zasvěcený Panně Márii de Mercede.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Holčíkovce na slovenské Wikipedii.

  1. a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
  2. a b c História - Oficiálné stránky obce Holčíkovce. www.holcikovce.sk [online]. [cit. 2022-11-11]. Dostupné online. 
  3. Holčíkovce - Príroda. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2022-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-11. 
  4. Holčíkovce, Slovensko. mapa.zoznam.sk [online]. [cit. 2022-11-11]. Dostupné online. 
  5. a b c Holčíkovce. beliana.sav.sk [online]. [cit. 2022-11-11]. Dostupné online. 
  6. a b c Holčíkovce - História. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2022-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-11. 
  7. Všichni vyběhli ven, nastala panika.‘ Po zemětřesení na Slovensku vyhlásily tři obce mimořádnou situaci. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2023-10-10 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. 
  8. Farský kostol Panny Márie de Mercede. www.dokostola.sk [online]. [cit. 2022-11-11]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KROPILÁK, Miroslav, ed. Vlastivedný slovník obcí na Slovensku I. 1. vyd. Bratislava : VEDA, 1977. 526 s.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]