Hnědé uhlí

Hnědé uhlí je druh sedimentární horniny, která se řadí mezi uhlí.

Hnědé uhlí bývá většinou matné a jeho vryp obvykle hnědý. Podle stupně prouhelnění lze rozlišit uhlí hemifázní (hemitypy), tj. nejméně prouhelněné, středně prouhelněné ortofázní (ortotypy) a konečně metafázní (metatypy), tj. nejvýše prouhelněné. Jiná, často užívaná klasifikace rozlišuje (v pořadí podle stoupajícího prouhelnění): a) hnědé uhlí měkké, b) hnědé uhlí tvrdé, a to matné nebo lesklé.

Podle geologického stáří je obvykle nejstarší černé uhlí (antracit), potom hnědé uhlí a nejmladší jsou lignity. Hnědé uhlí se využívá především jako palivo. Kromě uhlíku obsahuje velké množství různých směsných látek jako je síra nebo popeloviny. Nejmladší a nejméně karbonizované hnědé uhlí se nazývá lignit. Chemicky se jedná především o makromolekulární komplex polyelektrolytů (např. huminových kyselin), polysacharidů, polyaromátů, uhlíkových řetězců se sirnými a dusíkatými skupinami a kyslíkatými články.^[1]

Hnědé uhlí je ve střední Evropě velmi důležitou energetickou surovinou.

Použití

Energetické použití (spalování)
Surovina pro výrobu montánního vosku (vyrábí se extrakcí)
Surovina pro výrobu tzv. aktivního koksu, druhu aktivního uhlí^[2]

Těžba v ČR

Spalováním uhlí se získává tepelná energie, která je potřebná při výrobě elektřiny v tepelných elektrárnách. Hlavní těžební střediska v Česku se nachází v podhůří Krušných hor – v sokolovské a chomutovsko-mostecké pánvi. Těžba probíhá povrchovým způsobem, což je zdrojem kontroverzí. Za 2. světové války se v Záluží u Litvínova z hnědého uhlí vyráběl Fischer-Tropschovou syntézou i benzín. Tato výroba pokračovala až do roku 1968, kdy bylo v Záluží zahájeno zpracování ropy.

V České republice se ročně těží několik desítek milionů tun hnědého uhlí.

Vlastnosti hnědého uhlí

Vlastnosti hnědého uhlí jsou v každé lokalitě značně odlišné v závislosti na jeho stáří a geologických podmínkách.

Spalné teplo 20,88 MJ/kg
Obsah jaloviny: 2 – 10 % (v současné době i mnohem více)
Obsah prchavých hořlavin (uhlovodíků) z hořlavých látek – 50 – 60 %
obsah vody 5 – 40 %
obsah síry 0,5 – 2 %

Těžba hnědého uhlí na území České republiky

Odkazy

Reference

↑ KUČERÍK, Jiří. Diplomová práce: Aplikace metody Terrella L- Hilla na problém partikulace lignitu. Brno: Vysoké učení technické v Brně, 1998.
↑ RWE AG – Activated Lignite HOK. www.rwe.com [online]. [cit. 2013-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-11.

Literatura

Uhelné hornictví v ČSSR, Kolektiv autorů, 1985 Profil Ostrava

Související články

Územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu hnědé uhlí na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] KUČERÍK, Jiří. Diplomová práce: Aplikace metody Terrella L- Hilla na problém partikulace lignitu. Brno: Vysoké učení technické v Brně, 1998.

[2] RWE AG – Activated Lignite HOK. www.rwe.com [online]. [cit. 2013-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-11.

[1]

[2]