Hésiodos
| Hésiodos | |
|---|---|
 G. Moreau: Hésiodos a múza (1891) | |
| Narození | 776 př. n. l. Cyme |
| Úmrtí | Ascra |
| Povolání | básník, spisovatel, rapsód a mytograf |
| Žánr | poezie |
| Významná díla | Theogonie Works and Days Catalogue of Women |
| Příbuzní | Perses[1][2] (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hésiodos (řecky Ἡσίοδος) byl antický řecký básník a filosof, patrně mladší současník Homérův, který působil na přelomu 8. a 7. století př. n. l. Jeho hlavní díla jsou „O původu bohů (Theogonia)“ a „Práce a dni“, další díla připisována autorovi, která nejsou zachována v celku jsou „Héraklův štít”, „Genealogie héróů” a „Katalog héroin”. Je po něm pojmenován na Měsíci kráter Hesiodus.[3][4]
Život
[editovat | editovat zdroj]O Hésiodově životě víme velice málo, z několika nahodilých zmínek v jeho básních, o jejichž spolehlivosti však někteří badatelé pochybují. Jeho otec snad obchodoval na iónském pobřeží Malé Asie, ale zkrachoval a usídlil se v chudé vesnici Askře v Bojótii, kde si koupil malé hospodářství. Zde se oženil a měl dva syny, z nichž starší Hésiodos sice prý prohrál spor o dědictví s mladším Persem, nicméně zde jako rolník žil a psal své naučné i epické básně. Stěžuje si v nich na tvrdé zimy a nuzné živobytí: „... usadil se v bídné vísce, v Askře, kde je krušno v zimě, trudno v létě, nikdy dobře.“[5] Jako básník napodoboval Homéra, na rozdíl od homérské společnosti bojovníků a šlechticů však Hésiodos líčí život drobných rolníků. Už ve starověku se těšil velké oblibě a v Chalkidě v Euboii zvítězil v básnické soutěži na počest zemřelého krále. Psal převážně na starořecké polyteistické náměty, v nichž se zabýval vznikem Vesmíru, světa, bohů, lidí, atd. ...Hésiodova díla se později četla ve školách a v římské době se jimi inspiroval Vergilius k sepsání svých Georgik. Hésiodos zemřel v Askře, když se však její obyvatele museli později přestěhovat jinam, vzali prý jeho ostatky s sebou a pohřbili je v „Minyově hrobce“ v Orchomenu.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Z jeho díla se zachovalo:
O původu bohů (Θεογονία, Theogonia) je nejstarší soustavné podání řecké mytologie, které líčí po sobě jdoucí epochy a generace bohů (název Teogonie znamená „vznik bohů“). Dílo má přes 1000 veršů (hexametrů) a je hlavním pramenem pro studium staré řecké mytologie. Na samém počátku byl chaos (bezedná propast), z něhož se zrodili Úranos a Gaia (nebe a země). Ti měli dvanáct dětí, Titánů, z nichž nejmladší Kronos prý své děti jedl. Z manželství Krona a Rhey se pak narodili olympští bohové s Diem v čele. Už antičtí autoři počínaje Xenofantem Hésiodovi vytýkali, že bohy zpodobnil podle toho nejhoršího, co se vyskytuje mezi lidmi.
Naučná báseň Práce a dni (Ἔργα καὶ ἡμέραι) snad vznikla ve sporu s bratrem Persem o majetek a chce mu vylíčit, jak má rolník žít a pracovat. Výklad ale zasazuje do širšího rámce světového řádu a mytologie. Začíná mýty o Prométeovi a o Pandořině skříňce, který vysvětluje původ zla na světě. Následuje rozdělení minulosti do pěti věků:
- věk zlatý
- věk stříbrný
- věk měděný
- věk héroů (hrdinů) a
- věk železný, v němž autor i čtenáři žijí.
Na svůj "železný" věk a na jeho mravy si Hésiodos trpce stěžuje, ví si však zároveň rady:
Nijak není práce k necti, zahálka však nese hanbu
Přiložíš-li ruce k dílu, lenoch závidět ti bude.
Hésiodos, Práce a dni. Praha: Svoboda 1950, str. 59.
V dalším textu následuje sbírka praktických rad pro rolníky, uspořádaná podle kalendáře: kdy se co a jak má dělat. Následují i rady pro plavbu po moři a nakonec různá spíše magická pravidla, čemu se má člověk vyhýbat.
Jen ve zlomcích se zachoval Katalog héroin a Hésiodovi se dále připisovaly i spisy "Štít" (Ασπις), "Seznam žen" (καταλογος γυναικων) a některé další, o nichž se ale dnes soudí, že je spíše složil někdo z jeho pokračovatelů.
Básnické dílo Genealogie héroů se zaobírá uspořádáním všech řeckých hrdinů a polobohů v seznamu a rodokmenu.
Podoba
[editovat | editovat zdroj]O římské bustě, zachované v několika kopiích z 1. století př. n. l. (viz obrázek nahoře), se dříve soudilo, že je to portrét Senecův. Většina současných badatelů ji však pokládá za fiktivní podobiznu Hésiodovu.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hesiod na německé Wikipedii.
- ↑ Hesiodus. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
- ↑ Гезиод. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek VIII.
- ↑ Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Birt, str. 134, č. mapového listu 54, ISBN 80-85277-10-7
- ↑ Crater Hesiodus on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
- ↑ Hésiodos, Práce a dni. Praha: Svoboda 1950, str. 83.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Hésiodos, Práce a dni. Praha: Svoboda 1950
- Hésiodos, Zrození bohů. Praha: SNKLHU - Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění 1959
- Hésiodos, Práce a dny. (Přel. J. Nováková) Praha: Svoboda, 1990. ISBN 80-205-0127-4
- Hésiodos, Zpěvy železného věku. Praha: Svoboda 1990. ISBN 80-205-0127-4
- Hésiodos, Štít. Praha: Odeon 1976
- Anne-Marie Buttinová, Řecko. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2002, ISBN 80-7106-566-8
- Veronika Konrádová, Kosmogonické a theogonické motivy v Hésiodově Theogonii, Ústí nad Labem 2008, ISBN 978-80-7414-099-0
- Peter Levi a kol., Svět starého Řecka. Knižní klub k. s., Praha 1995, ISBN 80-7176-214-8
- Eliška Luhanová, Zrození světa (kosmogonie básníka Hésioda), Červený Kostelec: Pavel Mervart 2014, ISBN 978-80-7465-109-0
- Vojtěch Zamarovský, Řecký zázrak. Mladá fronta, Praha 1972
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hésiodos na Wikimedia Commons 
Osoba Hésiodos ve Wikicitátech
Autor Hésiodos ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Hésiodos
- Původní řecký text na Wikisource (anglicky)
- Dochované dílo (anglicky)
- Dochované dílo v Projektu Gutenberg (anglicky)
- Hesiodova díla německy (německy)
