Gil-galad

Gil-galad (původně Ereinion) je fiktivní postava, noldorský velekrál vystupující v knize Silmarillion J. R. R. Tolkiena, zprostředkovaně (odkazem v historické básni a v Dodatcích) též v jeho známější trilogii Pán prstenů.

Původ

V raných verzích Tolkienových poznámek byl Gil-galad synem Inglora Felagunda (původní jméno Finroda Felagunda). Tato myšlenka však byla opuštěna.^[1]

V publikované verzi Silmarillionu byl označen za syna Fingona, vnuka Fingolfina, čímž patřil v přímé mužské linii do královského elfského rodu Noldor. Ve zpěvu Quenta Silmarillion je poprvé zmiňován v souvislosti se smrtí Fingolfina v bitvě Dagor Bragollach (čtvrté velké bitvě ve válce Noldor s Morgothem), kdy se jeho otec Fingon ujal království nad Noldor ve vyhnanství a odeslal svého syna do Círdanových přístavů.

V The Peoples of Middle-earth Christopher Tolkien prohlásil, že se jednalo o omyl,^{[p 1]}^[2] který byl zkopírován i do Nedokončených příběhů.

Podle nejnovější verze poznámek byl totiž Ereinion Gil-galad synem Orodretha,^[3] vnukem Angroda a rovněž tedy patřil v přímé mužské linii do královského elfského rodu Noldor. Sestrou Gil-Galada byla Finduilas, která se zamilovala do Túrina Turambara.

Život

Gil-Galad přežil pád Nargothrondu, a spolu se svým příbuzným Celebrimborem a zbytky svého lidu uprchl k Círdanovi na ostrov Balar.

V té době, kdy na pevnině v celém Beleriandu probíhala válka, zůstával Gondolin jako poslední nepodrobené království Noldor, kde vládl Gil-galadův příbuzný Turgon.

Po pádu Gondolinu a smrti Turgonově se Gil-galad stal Velekrálem Noldor ve Středozemi. Na rozdíl od mnoha Noldor, kteří se po ukončení války vrátili spolu s vojskem Valar ze Středozemě na Západ, zůstal Gil-galad s větší částí svého lidu i nadále ve Středozemi a založil království elfů Lindon. Ve zpěvu Akallabeth je zmiňováno jeho společný boj s númenorským králem Tar-Minastirem proti Sauronovi, následníkovi Morgotha po jeho pádu.

Gil-galadova moc ve Středozemi postupně rostla během první války elfů se Sauronem, kdy byl zničen Eregion – sídlo tvůrce tří elfích Prstenů Moci Celebrimbora a místo, kde byly vytvořeny všechny prsteny moci až na Jeden. V té době se většina Noldor přesunula do Gil-galadovy říše a ta sahala svým vlivem v době největšího rozmachu až za Mlžné hory.

Po zkáze Númenoru pomohl Gil-galad knížeti Elendilovi, pánovi lidí, kteří se ze zkázy zachránili, vybudovat na severu Středozemě říši Arnor, a společně pak vytvořili ve druhé válce o Prsteny Poslední spojenectví elfů a lidí. Podařilo se jim postupně zatlačit Saurona až do jeho země Mordoru a obléhali jej po dobu sedmi let v jeho pevnosti. V této válce zemřel jak Gil-galad, a hrot jeho Aeglosu pohasl, tak Elendil, ale Sauron byl poražen a jeho Jeden Prsten – vládnoucí všem ostatním Prstenům Moci, mu byl odebrán Elendilovým synem Isildurem.

Filmové zpracování

Ve filmové trilogii Pán prstenů se Gil-galad krátce objeví na samotném začátku prvního dílu. Je zde vyobrazen po boku Galadriel a Círdana jako jeden z původních nositelů Tří prstenů. Roli si zahrál Mark Ferguson. Původně se měl Gil-galad objevit i ve scéně zobrazující bitvu o Dagorlad, části s ním však byly vystřiženy.

Poznámky

↑ Napsal: „Much closer analysis of the admittedly extremely complex material than I had made twenty years ago makes it clear Gil-galad as the son of Fingon was an ephemeral idea.”

Odkazy

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Gil-galad na Wikimedia Commons

Reference

↑ TOLKIEN, John Ronald Reuel. The War of the Jewels. Příprava vydání Christopher Tolkien. London: HarperCollins, 2002. ISBN 0-261-10324-5. Kapitola The later Quenta Silmarillion. Of the Ruin of Beleriand and the Fall of Fingolfin, s. 242–243. (anglicky)
↑ TOLKIEN, John Ronald Reuel. The Peoples of Middle-earth. Příprava vydání Christopher Tolkien. London: HarperCollins, 2002. ISBN 0-261-10348-2. Kapitola Later Writings. The Shibboleth of Fëanor. The parentage of Gil-galad, s. 351. (anglicky)
↑ TOLKIEN, John Ronald Reuel. The Peoples of Middle-earth. Příprava vydání Christopher Tolkien. London: HarperCollins, 2002. ISBN 0-261-10348-2. Kapitola Later Writings. The Shibboleth of Fëanor. The parentage of Gil-galad, s. 349–351. (anglicky)

Velekrál Noldor
Předchůdce: Turgon	Gil-galad	Nástupce: titul zanikl

[2] Napsal: „Much closer analysis of the admittedly extremely complex material than I had made twenty years ago makes it clear Gil-galad as the son of Fingon was an ephemeral idea.”

[1] TOLKIEN, John Ronald Reuel. The War of the Jewels. Příprava vydání Christopher Tolkien. London: HarperCollins, 2002. ISBN 0-261-10324-5. Kapitola The later Quenta Silmarillion. Of the Ruin of Beleriand and the Fall of Fingolfin, s. 242–243. (anglicky)

[3] TOLKIEN, John Ronald Reuel. The Peoples of Middle-earth. Příprava vydání Christopher Tolkien. London: HarperCollins, 2002. ISBN 0-261-10348-2. Kapitola Later Writings. The Shibboleth of Fëanor. The parentage of Gil-galad, s. 351. (anglicky)

[4] TOLKIEN, John Ronald Reuel. The Peoples of Middle-earth. Příprava vydání Christopher Tolkien. London: HarperCollins, 2002. ISBN 0-261-10348-2. Kapitola Later Writings. The Shibboleth of Fëanor. The parentage of Gil-galad, s. 349–351. (anglicky)

[1]

[p 1]

[2]

[3]