George H. Gay
| George H. Gay | |
|---|---|
 | |
| Narození | 8. března 1917 Waco |
| Úmrtí | 21. října 1994 (ve věku 77 let) Marietta |
| Alma mater | Texas A&M University |
| Povolání | důstojník |
| Ocenění | Purpurové srdce Letecká medaile Námořní kříž |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
George H. Gay, ml. (8. březen 1917 Waco, Texas, USA - 21. říjen 1994, Marietta, Georgie) byl pilot torpédového bombardéru Douglas TBD Devastator squadrony amerického námořnictva VT-8, operující v Pacifiku z letadlové lodi USS Hornet. Během bitvy u Midway se proslavil jako jediný člen squadrony VT-8 z Hornetu[1], který přežil útok na japonské letadlové lodě.
Mládí
[editovat | editovat zdroj]George H. Gay, Jr. se narodil ve městě Waco. Studoval v texaském Austinu a Houstonu než začal studovat na dnešní Texas A&M University.
Armádní služba
[editovat | editovat zdroj]
Po vypuknutí druhé světové války se přihlásil do armády. USAAC ho ze zdravotních důvodů nepřijalo a proto vstoupil do amerického námořnictva. Pilotní zkoušky dokončil v září 1941. Poté se na Hornetu připojil k nově vytvořené squadroně VT-8, které velel John C. Waldron. VT-8 byla na palubě lodi i během Doolittleova náletu na Tokio. Brzy nato již následovalo nasazení u Midway. VT-8 zde napadla japonské lodě bez doprovodu stíhacích letounů a japonská obrana tak všechny letouny sestřelila. Ze 30 členů osádek Devastatorů přežil George Gay jako jediný.
Během útoku na letadlovou loď Kaga byl jeho navigátor zabit a sám George Gay zraněn, přesto svůj útok dokončil (byť jeho torpédo cíl nezasáhlo). Po útoku byl jeho TBD-1 Devastator 8-T-14 BuNo 1518 sestřelen japonskými A6M2 Zero. Plavaje na mořské hladině pak mohl pozorovat další útoky amerických letounů, které potopily čtyři japonské letadlové lodě (sám George Gay viděl potopení tří z nich) a přinesla tak obrat ve válce v Pacifiku.
Po 30 hodinách strávených ve vodě ho 5. června zachránil létající člun PBY-5A Catalina (44-P-10) od VP-44 Golden Pelicans z Midwaye.[2] George Gay byl poté přijat admirálem Nimitzem a mohl mu osobně potvrdit potopení tří letadlových lodí. Poté byl nasazen v bitvě o Guadalcanal, po které nadále působil ve výcviku.
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]George Gay obdržel Navy Cross, Air Medal a dokonce byl jmenován v Presidential Unit Citation.
Po válce
[editovat | editovat zdroj]Po válce strávil 30 let jako pilot u aerolinek TWA. Napsal také autobiografickou knihu s názvem Sole Survivor.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku George H. Gay, Jr. na anglické Wikipedii.
- ↑ Gay nebyl jediným přeživším z VT-8, ale byl jediným přeživším z Waldronovy letky operující z Hornetu. Bitvy se účastnila i část VT-8 detašovaná na Midwayi. Viz Midway-based Torpedo Attacks on the Japanese Carrier Striking Force, 4 June 1942 Archivováno 7. 10. 2008 na Wayback Machine.@history.navy.mil
- ↑ Viz VP-44 at Ford Island and the Battle of Midway Archivováno 27. 6. 2018 na Wayback Machine.@vp44goldenpelicans.com
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu George H. Gay na Wikimedia Commons - (anglicky) Battle of Midway: Ensign Gay, Oral History — rozhovor s Gayem
- The Unsolved Disaster of Midway - The Flight to Nowhere na YouTube – „vzpoura“ pilotů HAG během bitvy o Midway
