Friedrich Zarncke
| Prof. Dr. phil. Friedrich Zarncke | |
|---|---|
 | |
| Narození | 7. července 1825 Zahrendorf |
| Úmrtí | 15. října 1891 (ve věku 66 let) Lipsko |
| Místo pohřbení | Starý svatojánský hřbitov, Lipsko (51°20′13,11″ s. š., 12°23′22,05″ v. d.) |
| Národnost | německá |
| Občanství | saské |
| Vzdělání | vysokoškolské |
| Alma mater | Univerzita Rostock, Lipská univerzita, Humboldtova univerzita |
| Povolání | rektor |
| Zaměstnavatel | Lipská univerzita |
| Období | 1869/70, 1870/7, 1881/82 |
| Předchůdce | Bruno Brückner, Christoph Ernst Luthardt |
| Následovník | Carl Reinhold August Wunderlich, Wilhelm His |
| Nábož. vyznání | luteránství |
| Děti | Eduard Zarncke |
| Příbuzní | Georg von Hase[1], Hermann von Hase[1], Otto Albert Wilhelm von Hase[1], Hellmuth Hase[1] a Martin von Hase[1] (vnoučata) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Friedrich Karl Theodor Zarncke (7. července 1825 Zahrendorf – 15. října 1891 Lipsko) byl německý germanista a univerzitní profesor.
Život
[editovat | editovat zdroj]Zarncke pocházel z rodiny meklenburského duchovního. Svá vysokoškolská studia započal roku 1844 na rostocké univerzitě, odkud následujícího roku přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde navštěvoval přednášky německých filologů, zejména Gottfrieda Hermanna a Morize Haupta. Od roku 1846 navštěvoval na Humboldtově univerzitě v Berlíně přednášky Karla Lachmanna.
V roce 1850 se vrátil na Lipskou univerzitu, založil literárně-historické periodikum Literarische Centralblatt für Deutschland, roku 1852 se habilitoval a o dva roky později se stal stálým členem Saské akademie věd. Roku 1858 se stal řádným profesorem německého jazyka a literatury a to i přes námitky Heinricha Wuttkeho, který jeho dosavadní vědecké práce neshledával dostačující k získání řádné profesury. Tři funkční období zastával Zarncke funkci rektora lipské univerzity (1869/70, 1870/7 a 1881/82), během čehož roku 1878 spoluzaložil buršácký spolek Plessavia Leipzig. V roce 1879 byl přijat jako zahraniční člen do Bavorské akademie věd. Od roku 1890 působil také jako čestný člen lipského buršáckého spolku Der Rote Löwe.[2]
V rámci svého výzkumu se Friedrich Zarncke zabýval zejména Goethovým dílem (od 70. let 19. století),[3] odkazem německého humanisty Sebastiana Branta, vývojem německého jazyka a literatury (zejména poezie)[4] a dějinami lipské univerzity, ke kterým vydal edici pramenů, zcela stěžejní i pro současný výzkum historie lipského univerzitního školství.
Zarnckeho hrob se nachází na Starém svatojánském hřbitově v Lipsku ve čtvrtém oddělení.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Friedrich Zarncke na německé Wikipedii.
- ↑ a b c d e Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ LÖNNECKER, Harald. Der Rote Löwe zu Leipzig [online]. Frankfurt am Main: Deutsche Burschenschaft, 1993 [cit. 2023-02-02]. Dostupné online. (německy)
- ↑ SIEVERS, Eduard. Allgemeine Deutsche Biographie, Band 44: Günzelin von Wolfenbüttel - Zeis. Leipzig, München: Duncker u. Humblot, 1898. 795 s. Dostupné online. Kapitola Zarncke, Friedrich, s. 700–706. (německy)
- ↑ ZATOČIL, Leopold. Cato a Facetus: pojednání a texty = Zu den deutschen Cato- und Facetusbearbeitungen Untersuchungen und Texte. Brno: Masarykova univerzita, 1952. 355 s. Dostupné online. S. 7–8.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Friedrich Zarncke na Wikimedia Commons
