Franz Anton Maulbertsch
Franz Anton Maulbertsch | |
---|---|
Autoportrét, Galerie Belveder ve Vídni (kol. 1767) | |
Rodné jméno | Franz Anton Maulbertsch |
Narození | 7. června 1724 nebo 8. června 1724 Langenargen |
Úmrtí | 8. srpna 1796 (ve věku 72 let) nebo 7. srpna 1796 (ve věku 72 let) Vídeň |
Alma mater | Akademie výtvarných umění ve Vídni |
Povolání | malíř, kreslíř, mědirytec, grafik a učitel |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Franz Anton Maulbertsch (7. června 1724 – 8. srpna 1796) byl rakouský malíř a rytec, který patřil k významným představitelům rokoka nebo pozdního baroka ve střední Evropě. V závěru svého života se přikláněl ke klasicismu.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Langenargenu u Bodamského jezera. Jeho otec Anton Maulbertsch byl rovněž malíř, od něj se Franz Anton naučil základům svého řemesla. Později studoval malířství na Vídeňské akademii mj. u Paula Trogera. V roce 1750 získal jeho obraz první cenu v soutěži Akademie.
V Kroměříži je zaznamenán s chotí Barborou dne 8. srpna 1759 při křtu Antonína Františka Hirnleho,[1] syna sochaře Františka Hirnleho.[2] Roku 1759 se stal členem Vídeňské akademie, od roku 1770 zasedal v její radě. V roce 1788 se stal rovněž členem Berlínské akademie. Oženil se dvakrát, podruhé v roce 1780, a měl jednoho syna Antona Jakoba. Zemřel ve Vídni.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Maulbertsch maloval hlavně fresky, ale také oltářní obrazy a byl i vynikajícím kreslířem a grafikem, jeho dílo se vyznačuje výraznými barvami. Na zakázkách nepracoval sám, měl celou řadu žáků a spolupracovníků, patřili k nim např. Johann Wenzel Bergl, Felix Ivo Leicher, Josef Winterhalder ml., Andreas Brugger, Johann Angst, František Antonín Šebesta-Sebastini, Mathias Bronnemayer a jiní. Úzce spolupracoval i se sochařem Ondřejem Schweiglem. Působil v celé rakouské monarchii; jeho díla lze najít v dnešním Rakousku, Slovensku, Maďarsku i Česku.
Morava a Čechy
[editovat | editovat zdroj]Oltářní obrazy
[editovat | editovat zdroj]- 1759 – Svatý Jan Nepomucký jako přímluvce utiskovaných a pronásledovaných, boční oltář bývalého piaristického kostela sv. Jana Křtitele, Mikulov, podíl dílny: zřejmě Andreas Brugger
- 1760 – Apoteóza svatého Jana Nepomuckého, hlavní oltář kostela sv. Jana Nepomuckého, České Budějovice, pochází z katedrály sv. Mikuláše, podíl dílny: zřejmě Andreas Brugger
- 1764 – Kristus se zjevuje apoštolu Tomášovi, hlavní oltář bývalého augustiniánského kostela sv. Tomáše, Brno, podíl dílny
- 1765 – Vidění svatého Norberta pod křížem, hlavní oltář bývalého dominikánského kostela Nalezení sv. Kříže, Znojmo, pochází z letního refektáře louckého kláštera, podíl dílny
- asi kolem 1765 – Archanděl Michael bojující s ďáblem, hlavní oltář kaple sv. Michala, Vracovice, dílna
- 1766 – Apoteóza sv. Hypolita, hlavní oltář kostela sv. Hypolita, Znojmo-Hradiště, podíl dílny: zřejmě Josef Winterhalder ml.
- 1766/1767 – Nanebevzetí Panny Marie, hlavní oltář bývalého cisterciáckého kostela Nanebevzetí Panny Marie, Předklášteří, podíl dílny
- 1767 – Kázání svatého Jana Křtitele a Apoteóza svatého Jana Nepomuckého, boční oltáře bývalého cisterciáckého kostela Nanebevzetí Panny Marie, Předklášteří, dílna
- 1766/1767 – Obláčka svatého Norberta, Mystické zasnoubení blahoslaveného Heřmana Josefa, boční oltáře premonstrátského kostela Narození Panny Marie, Želiv, podíl dílny: zřejmě Vinzenz Fischer
- kolem 1767 – Loučení svatého Petra a Pavla, hlavní oltář kostela sv. Petra a Pavla, Hrádek u Znojma, podíl dílny
- 1771 – Vyučování Panny Marie, boční oltář katedrály sv. Mikuláše, České Budějovice
- kolem 1774 – Apoteóza svatého Jana Nepomuckého, Modlitba svatého Prokopa, Daniel v jámě lvové, Arnošt z Pardubic uctívá sochu Panny Marie Kladské, boční oltáře premonstrátského kostela Narození Panny Marie, Želiv, dílna
- kolem 1775 – Svatý Jan Nepomucký jako přímluvce chudých a nemocných a Uctívání obrazu Panny Marie Pomocné, boční oltáře kostela sv. Petra a Pavla v Hrádku u Znojma, podíl dílny
- 1777 – Smrt svatého Františka Assisi, boční oltář paulánského kostela Narození Panny Marie, Vranov, podíl dílny
- 1777 – Svatý Jan Nepomucký jako přímluvce umírajících, nemocných a chudých, boční oltář poutního kostela Bičovaného Spasitele, Dyje
- 1778 – Křest Krista, hlavní oltář kostela sv. Jana Křtitele, Mašovice, ? výrazně přemalováno
- 1778 – Svaté Příbuzenstvo, boční oltář paulánského kostela Narození Panny Marie, Vranov, podíl dílny
- 1782 – Nanebevzetí Panny Marie, hlavní oltář bývalého premonstrátského kostela Nanebevzetí Panny Marie, Brno-Zábrdovice, podíl dílny
- 1784 – Nalezení svatého Kříže, hlavní oltář kostela Povýšení sv. Kříže, Doubravník, podíl dílny
- 1791–1794 – Andělé Strážní, hlavní oltář bývalého servitského kostela sv. Andělů Strážných, Veselí nad Moravou, podíl dílny
- 1794/1795 – Nejsvětější Trojice, hlavní oltář kostela Nejsvětější Trojice, Praha–Nové Město, podíl dílny
-
Kristus se zjevuje apoštolu Tomášovi, kostel sv. Tomáše v Brně (1764)
-
Obláčka sv. Norberta, klášterní kostel v Želivě (1766/1767)
-
Nanebevzetí Panny Marie, klášterní kostel v Předklášteří (1766/1767)
-
Nanebevzetí Panny Marie, klášterní kostel v Zábrdovicích (1782)
-
Andělé Strážní, kostel servitů ve Veselí nad Moravou (1791–1794)
Fresky
[editovat | editovat zdroj]- 1759 – scény z historie olomouckého biskupství a manského zřízení na klenbě tzv. Manského sálu v arcibiskupském zámku, Kroměříž
- 1759–1760 – scény ze života sv. Jana Křtitele na klenbě bývalého piaristického kostela sv. Jana Křtitele, Mikulov, podíl dílny: Johann Angst a Andreas Brugger
- 1766 – Nalezení a uctívání Svatého Kříže, Oslava svatého Hypolita na klenbě, čtyři evangelisté v pendetivech a Beránek Boží na klenbě presbytáře křižovnického kostela sv. Hypolita, Znojmo-Hradiště, podíl dílny: zřejmě Josef Winterhalder ml. a Vincenz Fischer
- 1769 – biblické a alegorické výjevy na stěnách bývalé sakristie a kapitulní síně a Triumf víry (po 1770) klenbě tzv. Švédské kaple bývalého kartuziánského kostela Nejsvětější Trojice, Brno-Královo Pole
- 1774–1775 – Klanění pastýřů, Alegorie Spásy, Triumf Víry, Ecce Homo, Evangelisté, Církevní otcové a prorokové na klenbě poutního kostela Bičovaného Spasitele, Dyje, podíl dílny: Josef Winterhalder ml.
- 1794 – Alegorie pokroku lidského ducha, Filozofický sál Strahovského kláštera, Praha
-
Fresky na klenbě, kostel sv. Hypolita na Hradišti (1766)
-
Beránek Boží, kostel sv. Hypolita na Hradišti (1766)
-
Nalezení sv. Kříže císařovnou Helenou, detail fresky v kostele sv. Hypolita na Hradišti (1766)
-
Zvěstování Panně Marii, kartuziánský kostel Králově Poli (1769)
-
Zjevení Jozue u Jericha, kartuziánský kostel v Králově Poli (1769)
-
Alegorie pokroku lidského ducha, Filozofický sál Strahovského kláštera (1794)
Muzea a církevní instituce
[editovat | editovat zdroj]- kolem 1742/43 – Klanění králů a Předání klíčů apoštolu Petrovi, Slezské zemské muzeum v Opavě
- po 1745 – Judita s hlavou Holofernovou, Národní galerie v Praze
- asi před 1750 – Svatý Šebestián, klášter Rajhrad, pochází zřejmě z kaple sv. Šebestiána na Svatém Kopečku u Mikulova
- po 1750 – Putti s květinami a padající vodou a Letící Putto s květinami, NPÚ v Praze, pochází ze zámku Košetice
- asi po 1763 – Svatý Antonín Paduánský s Ježíškem, Muzeum Kroměřížska v Kroměříži, dílna
- 1754 – Svatá Alžběta, konvent alžbětinek v Brně, původně na oltáři kaple
- kolem 1755 – Představení Krista v chrámu, Národní galerie v Praze
- kolem 1756 – Alegorie výchovy mladého šlechtice, Národní galerie v Praze[3]
- kolem 1758 – Únos nebo Vysvobození panny, Moravská galerie v Brně[4]
- asi 1765–1770 – Zuzana a starci, Muzeum umění Olomouc, dílna
- po 1765 – portrét louckého opata Gregora Lambecka, proboštství křižovníků s červenou hvězdou na Hradišti, zapůjčeno do Jihomoravského muzea ve Znojmě
- asi 1775–1780 – Ester před Achašverem, Národní galerie v Praze
- před 1794 – Ukřižování se svatou Máří Magdalénou, Strahovský klášter
- 1794/1795 – Svatý Jan Nepomucký na modlitbách, Strahovský klášter, původně na bočním oltáři farního kostela v Kmetiněvsi, podíl dílny
Skici
[editovat | editovat zdroj]- 1759 – Přijetí olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburgu českým králem Přemyslem Otakarem II., pro fresku v Manském sálu zámku Kroměříž, zámek Slavkov u Brna, dílna
- kolem 1760 – Nanebevzetí Panny Marie, součást modelu hlavního oltáře od Ondřeje Schweigla pro cisterciánský klášter na Starém Brně, Slezské zemské muzeum v Opavě
- 1760 – Diana odhaluje těhotenství Kallistó/Alegorie jitra, pro nerealizovanou výzdobu Sněmovního sálu zámku v Kroměříži, Moravská galerie v Brně, dílna: zřejmě Andreas Brugger[5]
- kolem 1765 – Scéna z antické historie (Smrt Archiméda?), Moravská galerie v Brně, dílna[6]
- 1766 – Nalezení svatého Kříže, pro fresku na kopuli křížovnického kostela na Hradišti, Moravská galerie v Brně, dílna: zřejmě Josef Winterhalder ml.[7]
- 1767 – Kázání sv. Jana Křtitele, pro boční oltář klášterního kostela v Předklášteří, Moravská galerie v Brně[8]
- asi kolem 1767 – Svatý Linhart, svatý Vendelín a svatý Osvald a Ukřižovaný Kristus s dušemi v očistci, farnost Hrádek u Znojma, dílna
- kolem 1790 – Merkur ve Vulkánově dílně, Národní galerie v Praze
- 1793–1794 – Triumf Boží moudrosti, celoplošný návrh pro fresku ve Filozofickém knihovním sále, Strahovský klášter
- 1793–1794 – Alegorie pokroku lidského ducha, návrh ústřední scény pro fresku ve Filozofickém knihovním sále, Strahovský klášter
-
Přijetí biskupa Bruna ze Schauenburgu Přemyslem Otakarem II. (1759)
-
Diana odhaluje těhotenství Kallistó (1760)
-
Nalezení sv. Kříže (1766)
-
Triumf Boží moudrosti (1793–1794)
Nezvěstné (zničené)
[editovat | editovat zdroj]- asi 1747 – Svatá Valburga pro kostel sv. Vavřince v Dačicích
- 1765 – fresková výzdoba letního refektáře kláštera v Louce, zaniklo po zrušení kláštera roku 1784, podíl dílny: Josef Winterhalder ml. a Vinzenz Fischer
- asi 1765 – Kristus s apoštoly na večeřadle pro zimní refektáře kláštera v Louce, pro přenesení do kostela ve Vrtbovci nezvěstný
- 1769 – Svatý Jan Nepomucký pro kapitulní síň kláštera kartuziánů v kostele Nejsvětější Trojice v Brně, po zrušení kláštera přenesený do kostela v Prosiměřicích, kde se jeho stopy ztrácí
- kolem 1769 – fresková výzdoba klenby křížové kaple (sv. Máří Magdalény) v klášteře kartuziánů v Brně-Králově Poli, kaple zbořena po roce 1784
- 1769 – Nanebevzetí Panny Marie pro hlavní oltář kostela Nanebevzetí Panny Marie v Kojetíně, po roce 1867 nahrazen kopií
- kolem 1770 – Umučení sv. Vavřince, Svatá Barbora, Svatý Josef pro hlavní a boční oltáře kostela sv. Vavřince v Přerově
- 1778 – fresková výzdoba klášterní knihovny v Louce, zaniklo po zrušení kláštera roku 1784
- asi 1792 – Nanebevzetí Panny Marie pro hlavní oltář kapucínského kostela v Kyjově, roku 1880 nahrazen obrazem Josefa Zeleného a definitivně odstraněn z kostela po roce 1910
- asi 1791/1794 – Svatý Oldřich pro hlavní oltář kostela sv. Oldřicha ve Strachotíně
Slovensko
[editovat | editovat zdroj]- obraz Sv. Jan z Mathy a sv. Felix z Valois před Nejsvětější Trojicí na hlavním oltáři bývalého trinitářského kostela v Trnavě (1754)
- nástěnné malby a oltářní obrazy v zámecké kapli Neposkvrněného početí Panny Marie v Trenčianských Bohuslavicích (1763)
- obraz Archanděl Michael porážející ďábla s Immaculatou na hlavním oltáři kostela sv. Michaela archanděla ve Skalici (1778)
- freska Zázrak sv. Ladislava na klenbě kaple Primaciálního paláce v Bratislavě (1780)
-
Obraz hlavního oltáře kostela v Trnavě (1754)
-
Zázrak sv. Ladislava, Primaciální palác v Bratislavě (1780)
Rakousko
[editovat | editovat zdroj]- obrazy na bočních oltářích františkánského kostela v Enzersdorfu (kolem 1750)
- stropní obraz Alegorie čtyř ročních dob v zámku Kirchstetten (1751)
- oltářní obrazy v kostele sv. Oldřicha, Vídeň (kolem 1751 a 1760)
- oltářní obrazy a fresky v piaristickém kostele Maria Treu ve Vídni (1752–1753)
- fresky Diana a Aktaión v sálu a Apoteóza sv. Leopolda v kapli na zámku Ebenfurth (1754)
- freska na Oslava sv. Františka Régise v kapli kostela Am Hof ve Vídni (1754)
- fresky Alegorie křesťanských ctností a Bůh Otec v kapli sv. Jana Nepomuckého (Hundsturmer Kapelle) ve Vídni (1756), dílna
- oltářní obrazy a nástropní fresky v poutním kostele Gutenbrunn-Heiligenkreuz v Herzogenburgu (1757–1758)
- oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie namalovaný pro Altmünsterský klášter v Mohuči, dnes se nachází v kostele sv. Quintina (1758)
- nástropní freska Alegorie získání a udržení vědomostí na klenbě knihovny bývalého kláštera barnabitů v Mistelbachu (1760)
- freska Alegorie plynutí času na klenbě centrálního sálu letohrádku Halbturn (1765)
- nástropní freska Křest Krista v Nové aule staré univerzity ve Vídni (1767)
- nástropní freska ve Velkém sále Hofburgu v Innsbrucku na téma spojení habsburského a lotrinského domu (1775–1776)
-
Apoteóza Panny Marie, kostel Maria Treu ve Vídni (1752–1753)
-
Nástropní fresky v kostele Gutenbrunn-Heiligenkreuz (1757–1758)
-
Alegorie plynutí času, zámek Halbturn (1765)
-
Křest Krista v Nové aule staré univerzity ve Vídni (1767)
-
Fresky v sále Hofburgu v Innsbrucku (1775–1776)
Rakouská Österreichische Galerie Belvedere má ve sbírkách přes 37 obrazů, skic a kreseb.[9]
-
Akademie se svými atributy u Minerviných nohou (1750)
-
Kristus a setník v Kafarnaum (kol. 1750/1755)
-
Vítězství svatého Jakuba v bitvě u Claviga (mezi 1762–1764)
-
Zvěstování Panně Marii (kol. 1766/1767)
-
Oslava císaře Josefa II. s připomínkou orby u Slavíkovic (1777)
Maďarsko
[editovat | editovat zdroj]- iluzivní oltáře a fresky na klenbách ve farním kostele v Sümegu (1757–1758)
- fresky ze života Panny Marie a oltářní obrazy v karmelitánském kostele v Székesfehérváru (1768)
- fresky Navštívení Panny Marie v presbytáři a Oslava Nejsvětější Trojice na klenbě v katedrále ve Vácu (1770–1771)
- fresky a obrazy v katedrále v Rábu (1772–1773)
- obraz Immaculata před Nejsvětější Trojicí na hlavním oltáři kostela Nejsvětější Trojice v Bicske (kolem 1774)
- fresky ze života sv. Štěpána ve farním kostele sv. Štěpána v Pápě (1782–1783)
- freska Oslava diecéze a historie města na stropě slavnostního sálu biskupského paláce v Szombathely (1783)
- fresky ve slavnostním sále (refektáři) a Triumf Nejsvětější svátosti na klenbě kaple v arcibiskupském paláci v Kalocsi (1784)
- freska Oslava Nejsvětější Trojice za přítomnosti maďarských světců na klenbě kaple lycea v Egeru (1792)
- oltářní obrazy (1791–1792) a fresky (1794–1795) pro katedrálu v Szombathely, po jeho smrti fresky dokončil roku 1800 jeho žák Josef Winterhalder ml. (zničeno 1945)
-
Nanebevstoupení Krista, farní kostel v Sümegu (1757–1758)
-
Oslava Panny Marie, karmelitánský kostel ve Székesfehérváru (1768)
-
Navštívení Panny Marie, katedrála ve Vácu (1770–1771)
-
Nanebevzetí Panny Marie, katedrála v Rábu (1772–1773)
-
Kázání sv. Štěpána, farní kostel v Pápě (1782–1783)
-
Oslava Nejsvětější Trojice za přítomnosti světců, kaple lycea v Egeru (1792)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. 3. díl, Obsahující místopis. Kroměříž: Městský osvětový sbor, 1940. 956 s.
- ↑ LAB.SNG. Franz Anton Maulbertsch - Alegorie výchovy šlechtice. Web umenia [online]. 1750 [cit. 2024-07-07]. Dostupné online.
- ↑ LAB.SNG. Franz Anton Maulbertsch - Únos Proserpiny. Web umenia [online]. 1749 [cit. 2024-07-07]. Dostupné online.
- ↑ LAB.SNG. Franz Anton Maulbertsch - Diana a Callisto, revers Dvě bohyně (Ráno a Poledne). Web umenia [online]. 1760 [cit. 2024-07-07]. Dostupné online.
- ↑ LAB.SNG. Franz Anton Maulbertsch - Scéna ze starověké historie. Web umenia [online]. 1755 [cit. 2024-07-07]. Dostupné online.
- ↑ LAB.SNG. Franz Anton Maulbertsch - Nalezení sv. Kříže. Web umenia [online]. 1765 [cit. 2024-07-07]. Dostupné online.
- ↑ LAB.SNG. Franz Anton Maulbertsch - Kázání sv. Jana Křtitele. Web umenia [online]. 1767 [cit. 2024-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Suche nach Maulbertsch (Objekte) – Suche – Sammlung Online. sammlung.belvedere.at [online]. [cit. 2024-07-07]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ARIJČUK, Petr; KROUPA, Jiří; MACUROVÁ, Zuzana, et. Maulbertsch pinxit. Zakázky Franze Antona Maulbertsche na Moravě a v Čechách. Příprava vydání Petr ARIJČUK, Helena ZÁPALKOVÁ; redakce Lubomír Slavíček. 1. vyd. Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 2024. 223 s. ISBN 978-80-88621-24-9.
- PREISS, Pavel: Pod Minerviným štítem. Kapitoly o rakouském umění ve století osvícenství a jeho vztahu ke Království českému; Praha, 2007 456 stran ISBN 978-80-86138-99-2
- ŠEREFISOVÁ LOUDOVÁ, Michaela: Ve jménu moudrosti. Ikonografie barokních knihoven na Moravě v 18. století; Praha, 2018 501 stran ISBN 978-80-7422-663-2
- HUSSLEIN-ARCO, Agnes; KRAPF, Michael. Franz Anton Maulbertsch: ein Mann von Genie. Wien: Belvedere, 2009. 143 s. ISBN 9783901508714.
- FRODL, Gerbert; KRAPF, Michael; HABERDITZL, Franz Martin. Franz Anton Maulbertsch 1724-1796. Wien: Christian Brandstätter, 2006. 431 s. ISBN 3-902510-37-4.
- KRSEK, Ivo. František Antonín Maulbertsch (1724-1796). Praha: Odeon - nakladatelství krásné literatury a umění, 1974. 12 s.
- MÖSENEDER, Karl. Franz Anton Maulbertsch: Auklärung in der barocken Deckenmalerei. Wien: Böhlau, 1993. 266 s. ISBN 3-205-98002-6.
- kolektiv autorů. Brána vědění: Filozofický sál Strahovské knihovny. Praha: Gema Art, 2010. 99 s. ISBN 978-80-904575-0-8.
- VALEŠ, Tomáš: Příběhy slávy a zapomnění. Znojemští umělci, jejich díla a osudy na sklonku baroka; Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno, 2014; 289 s. ISBN 978-80-210-6968-8