Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský
| Ferdinand I. Modenský | |
|---|---|
| generální guverner rakouské Lombardie | |
 Arcivévoda Ferdinand autor portrétu Jean-Étienne Liotard | |
| Úplné jméno | Ferdinand Karel Antonín Josef Jan Stanislav Habsbursko-Lotrinský |
| Narození | 1. června 1754 Vídeň |
| Úmrtí | 24. prosince 1806 (ve věku 52 let) Vídeň |
| Pohřben | Císařská hrobka ve Vídni |
| Manželka | Marie Beatrice d'Este |
| Potomci | Josef František Marie Tereza Josefína Ferdinanda Marie Leopolda František IV. Ferdinand Karel Josef Maxmilián Josef Marie Antonie Karel Ambrož Marie Ludovika |
| Dynastie | Habsbursko-Lotrinská zakladatel dynastie Rakouští-Este |
| Otec | František I. Štěpán Lotrinský |
| Matka | Marie Terezie |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ferdinand Karel Antonín Josef Jan Stanislav Habsbursko-Lotrinský (1. června 1754, Vídeň – 24. prosince 1806, Vídeň) byl rakouský arcivévoda a místodržící v Lombardii. Sňatkem modenský princ a zakladatel vedlejší linie Habsbursko-Lotrinského rodu Rakouští-Este.
Původ
[editovat | editovat zdroj]Byl čtvrtým synem císaře Františka I. Lotrinského a královny Marie Terezie. Narodil se jako čtrnácté ze šestnácti dětí. Jeho dva nejstarší bratři Josef a Leopold se postupně stali císaři a sestry Marie Karolína a Marie Antoinetta královny neapolsko-sicilské a francouzské.
Už v dětství byl dohodnut jeho sňatek s modenskou princeznou Marii Beatricí Ricciardu d'Este, se kterou se 15. října 1771 oženil. Manželé přesídlili do Milána, kde žili v harmonickém vztahu. Roku 1780 byl Josefem II. jmenován lombardským místodržícím. Měl ovšem jen omezenou moc, faktickou vládu vykonával i nadále císař.[1] Svou laskavostí a dobročinností se mezi lidmi oba partneři stali oblíbení.
Válka Rakouska s Francií
[editovat | editovat zdroj]Od roku 1794 působil arcivévoda jako velitel italské armády v bojích Rakouska proti Francii. O dva roky později byla jeho armáda poražena u Montenotte a u Millesima vojskem vedeným Napoleonem, který následně dobyl Milán. Beatrice se s dětmi uchýlila do Vídeňského Nového Města, zatímco Ferdinand se staršími syny putoval přes Terst na zámek Belveder a další místa, která mu císař určil. Roku 1797 vznikla Cisalpinská republika, která od Rakouska získala mírovou smlouvou v Campo Formio Lombardsko a Modenu.
V roce 1803 se Ferdinand stal jménem své ženy dědicem modenského vévodství i nároků po svém tchánovi, které se nepodařilo prosadit díky Prešpurskému míru dojednanému v roce 1805.[2] O rok později v prosinci 1806 Ferdinand zemřel a byl pohřben v kapucínské kryptě ve Vídni.
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Ferdinand Karel a Beatrice spolu měli 10 dětí[3]:
- Josef František (1772)
- Maria Tereza (1. listopadu 1773 – 29. března 1832), ⚭ 1789 Viktor Emanuel I. (24. července 1759 – 10. ledna 1824), vévoda savojský, piemontský, aostský a král sardinský v letech 1802 až 1821
- Josefína Ferdinanda (1775–1777)
- Marie Leopolda (10. prosince 1776 – 23. června 1848),
- ⚭ 1795 Karel Teodor Falcký (11. prosince 1724 – 16. ledna 1799), bavorský vévoda a kurfiřt, falcký kurfiřt, jülišský a bergský vévoda
- ⚭ 1804 hrabě Ludwig von Arco (30. ledna 1773 – 20. srpna 1854)
- František IV. (6. října 1779 – 21. ledna 1846), vévoda z Modeny, Massy a Carrary, ⚭ 1812 Marie Beatrice Savojská (6. prosince 1792 – 15. září 1840)
- Ferdinand Karel Josef (25. dubna 1781 – 5. listopadu 1850), polní maršál, svobodný a bezdětný
- Maxmilián Josef (14. července 1782 – 1. června 1863), velmistr řádu Německých rytířů, svobodný a bezdětný
- Marie Antonie (1784–1786)
- Karel Ambrož (2. listopadu 1785 – 2. září 1809), arcibiskup ostřihomský a primas uherský
- Marie Ludovika (14. prosince 1787 – 7. dubna 1816), ⚭ 1808 císař František I. Rakouský (12. února 1768 – 2. března 1835)
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 104.
- ↑ Hamannová, str. 105.
- ↑ http://genealogy.euweb.cz/habsburg/habsburg5.html
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 104–105.
- WEISSENSTEINER, Friedrich. Synové Marie Terezie. Praha: Ikar, 2005. 158 s. ISBN 80-249-0594-9.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Ercole III. Modenský |
|
Modenský princ dědic vévodství 1803–1806 |
|
Nástupce: František IV. Modenský |
