Ferdinand Hrejsa

prof. ThDr. Ferdinand Hrejsa
prof. ThDr. Ferdinand Hrejsa
	Ferdinand Hrejsa
Narození	19. ledna 1867; Humpolec; Rakouské císařství
Úmrtí	5. listopadu 1953 (ve věku 86 let); Praha; Československo
Místo pohřbení	hřbitov v Humpolci
Alma mater	Gymnázium Kolín; Evangelická teologická fakulta Univerzity ve Vídni
Povolání	pedagog, spisovatel, farář, historik, vysokoškolský učitel, teolog, evangelický teolog a církevní historik
Nábož. vyznání	Evangelická církev v Rakousku (1781–1918) (1867–1918); Českobratrská církev evangelická (1918–1953)
Děti	Bohuš Hrejsa – farář + 3 další
Příbuzní	Otmar Hrejsa (bratranec); Vilém Závada (zeť)
Funkce	superintendent (česká superintendence a. v.; 1917–1921); náměstek (synodní senior; 1918–1932); děkan (Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy; 1921–1922); děkan (Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy; 1923–1924); děkan (Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy; 1925–1926); … více na Wikidatech
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand Hrejsa (19. ledna 1867 Humpolec^[1] – 5. listopadu 1953 Praha) byl český evangelický teolog, historik, duchovní Českobratrské církve evangelické, překladatel, publicista, redaktor, editor, člen Královské české společnosti nauk, profesor a děkan Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké v Praze.

Život

Po ukončení gymnaziálních studií vystudoval teologii ve Vratislavi a Vídni, duchovenskou činnost zahájil jako superintendentní vikář v Chebu (1890–1894). V letech 1894–1902 byl farářem v Trnávce, od roku 1902 až 1920 (fakticky), 1920–1932 (nominálně) působil jako farář v Praze 1-Starém Městě (Salvátor). Ve funkci superintendenta české evangelické církve augsburského vyznání (1917–1921) významně přispěl ke sjednocení evangelických církví v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. V nově vzniklé Českobratrské církvi evangelické, založené v průběhu generálního sněmu (synodu) českých sborů v prosinci 1918, zastával funkce člena prvního synodního výboru (později Synodní rady) ČCE (1918–1921), následně pak náměstka synodního seniora (1921–1932).

Od vzniku pražské Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké (HČEFB) v roce 1919 až do svého penzionování (1937) byl jejím profesorem a vedoucím katedry církevních dějin, v pěti funkčních obdobích stál v čele této fakulty jako děkan.

Byl právem uznávanou a respektovanou autoritou první učitelské generace HČEFB, kromě akademických povinností se jeho pozornost soustřeďovala na publicistické, překladatelské, redakční a editorské aktivity i rozsáhlé spektrum vlastní badatelské a autorské práce na poli historie českého protestantismu v jeho širokém evropském kontextu. Svým dílem, navazujícím na působení prof. ThDr. Gustava Adolfa Skalského, významně přispěl k osvětlení specifik kořenů i vývoje reformace v našich podmínkách, které dále rozvíjeli jeho spolupracovníci a nástupci na katedře církevních dějin HČEFB a Komenského evangelické bohoslovecké fakulty, zejména profesoři František Bednář, František M. Bartoš, později Rudolf Říčan, Amedeo Molnár a na HČBF Miloslav Kaňák.

Dílo

Spisy

Evanjelická církev a. v. v Trnávce. Chotěboř: Evanj. Matice a. v., 1900
Česká konfesse, její vznik, podstata a dějiny. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1912
Česká reformace. Praha: Josef R. Vilímek, 1914
Vlastenectví Komenského. Plzeň: M. Salcman, 1920
Betlémská kaple : o jejích dějinách a zachovaných zbytcích. Praha: Společnost Husova musea, 1922
O dědictví Jednoty bratrské. Synodní výbor ČCE, 1924
Jan Žižka a jeho náboženský život. Praha: Památník odboje, 1924
Dějiny české evanjelické církve v Praze a ve středních Čechách v posledních 250 letech. Praha: Českobratrská evanjelická církev, 1927
Mladý František Palacký : jeho vnitřní život a první dvě řeči. Praha: Vincenc Svoboda a Antonín Škoda, 1927
Kníže Václav ve světle pravdy. Blahoslavova společnost, 1928
Česká bible : K 350. výročí Bible Kralické. Praha: YMCA, 1930
Jan Végh : k 150letému výročí tolerance. Blahoslavova společnost, 1930
U Salvatora : z dějin evangelické církve v Praze (1609–1632). Praha: Českobratrský evangelický sbor u Salvatora, 1930 (dostupné online)
Toleranční patent, jeho vznik a význam (spolu Františkem Bednářem). Praha: Svaz národního osvobození, 1931
Sborové Jednoty bratrské. Praha: nákl. vlastním, 1935–1939 (I. část 1935; II. část 1937; III. část a celé dílo 1939)
K jubileu Bratrské konfese : 1535–1935. Praha: Synodní rada ČCE, 1935
Kirchengeschichte Böhmens. Leipzig: Leopold Klotz, 1937
Matěj Markovic. První toleranční kazatel v Praze. Praha: Sdružení české mládeže evangelické, 1938
Náboženský svéráz Jednoty bratrské. Praha: vydavatel neuveden, 1939
Dějiny křesťanství v Československu : I. Doba předhusitská. Praha: HČEFB, 1947
Dějiny křesťanství v Československu : II. Hus a husitství (Čechové v zápasu o ryzí křesťanství). Praha: HČEFB, 1947
Dějiny křesťanství v Československu : III. Rokycana. Husitský král. Počátky Jednoty bratrské (Čechové dospívají k ryzímu křesťanství). Praha: HČEFB, 1948
Dějiny křesťanství v Československu : IV. Za krále Vladislava a Ludvíka. Před světovou reformací a za reformace. Praha: HČEFB, 1948
Dějiny křesťanství v Československu : V. Za krále Ferdinanda I. (1526–1564). Praha: HČEFB, 1948
Dějiny křesťanství v Československu : VI. Za krále Maxmiliána II. (1564–1576). Praha: HČEFB, 1950

Sborníky

Reformační sborník : Práce z dějin československého života náboženského (spolu s Františkem Bednářem a Bohuslavem Součkem). Praha: Comenium, 1921
Betlém od r. 1516, in Betlémská kaple : o jejích dějinách a zachovaných zbytcích (sborník statí). Praha: Společnost Husova musea, 1922
Náboženské stanovisko B. Jana Blahoslava, in Sborník Blahoslavův (1523–1923) : k čtyřstému výročí jeho narozenin (ed. Václav Novotný a Rudolf Urbánek). Přerov: Výbor pro postavení pomníku Blahoslavova v Přerově, 1923
Reformační sborník : Práce z dějin československého života náboženského. Svazek II. Praha: Blahoslavova společnost, 1928
Reformační sborník : Práce z dějin československého života náboženského. Svazek III. Praha: Blahoslavova společnost, 1929
Reformační sborník : Práce z dějin československého života náboženského. Svazek IV. Praha: Blahoslavova společnost, 1931
Toleranční evanjeličtí kazatelé ze Slovenska na Moravě a v Čechách, in Kvačalův sborník. Bratislava: Tranoscius, 1933
Český žalmista Jiří Strejc : sborník na památku 400. výročí narozenin J. S. a 350. výročí prvního vydání jeho převodu žalmů do písňové formy (spolu s J. B. Čapkem a J. B. Šimkem). Praha: Synodní rada ČCE, 1936
Zásady Jednoty českých bratří (spolu s Františkem Bednářem a Josefem L. Hromádkou). Praha: Synodní rada ČCE, 1939

Edice

Jan Amos Komenský: Kšaft umírající matky Jednoty bratrské. Praha: Springer, 1904
Vyznání víry Jednoty bratří českých, vydané J. A. Komenským r. 1662. Praha: Česká reformace, 1918; Synodní rada ČCE, 1935
Jan Szalatnay a jeho paměti z doby toleranční. Praha: Blahoslavova společnost, 1931
České vyznání, totiž vyznání víry svaté křesťanské všech tří stavů království českého z víry tělo a krev Krista Pána pod obojí přijímajících, roku 1575 Maximilianovi II. podané a roku 1609 majestátem císaře Rudolfa II. jakožto krále českého potvrzené. Opatovice: Evanjelická Matice a. v. v Opatovicích, 1903; Praha: Synodní rada ČCE, 1935

Učebnice

Katechismus evanjelického náboženství a. v. Praha: nákl. vlastním, 1904, 1907, 1915
Katechismus českobratrského evangelického náboženství. Praha: Kalich 1923, 1924, 1936

Zpěvníky

Církevní zpěvník pro evanj. křesťany (s kolektivem autorů). Evanjelická Matice, 1904
Zpěvník čbr. církve ev. (s kolektivem autorů). Praha: Kalich, 1925

Studie, eseje, články a recenze

Byly zveřejňovány zejména v následujících tiskovinách:

Čas (časopis)
Časopis Musea království Českého (od roku 1920 Časopis Národního muzea)
Českobratrský kalendář
Český bratr
Český časopis historický
Evangelický církevník (v letech 1903–1919 jej F. H. redigoval)
Kalendář Hus
Kalich (revue českých evangelíků)
Kostnické jiskry
Křesťanská revue (časopis)
Naše doba (revue pro vědu, umění a život sociální)
Reformační sborník (práce z dějin československého života náboženského, svazky I - VIII)
Ročenky Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké

Odkazy

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu

Literatura

Ottův slovník naučný nové doby. Dodatky, II. díl, 2. svazek. Praha 1933. S. 1253.
Masarykův slovník naučný. III. díl. Praha 1927. S. 337.
BEDNÁŘ, František. Životní jubileum Ferdinanda Hrejsy. Evangelický kalendář, 1952. S. 47–54.
TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 516.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinand Hrejsa na Wikimedia Commons
Autor Ferdinand Hrejsa ve Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ferdinand Hrejsa
Seznam prací v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
Ferdinand Hrejsa v souborném katalogu Akademie věd ČR
Ferdinand Hrejsa ve Slovníku českých filosofů
Ferdinand Hrejsa na stránkách ETF UK

Děkan Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké
Předchůdce: Gustav Adolf Skalský	1921–1922 Ferdinand Hrejsa	Nástupce: František Žilka

Děkan Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké
Předchůdce: František Žilka	1923–1924 Ferdinand Hrejsa	Nástupce: František Žilka

Děkan Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké
Předchůdce: František Žilka	1925–1926 Ferdinand Hrejsa	Nástupce: František Žilka

Děkan Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké
Předchůdce: Slavomil Ctibor Daněk	1930–1931 Ferdinand Hrejsa	Nástupce: František Žilka

Děkan Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké
Předchůdce: Josef Lukl Hromádka	1935–1936 Ferdinand Hrejsa	Nástupce: Slavomil Ctibor Daněk

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu

[1]