iBet uBet web content aggregator. Adding the entire web to your favor.
iBet uBet web content aggregator. Adding the entire web to your favor.



Link to original content: http://cs.wikipedia.org/wiki/Druhá_bitva_u_Artois
Druhá bitva u Artois – Wikipedie Přeskočit na obsah

Druhá bitva u Artois

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Druhá bitva u Artois
konflikt: První světová válka, západní fronta
Plán s frontovou linií v Artois mezi Arrasem a Lens
Plán s frontovou linií v Artois mezi Arrasem a Lens

Trvání9. května18. června 1915
MístoArtois, Francie
Souřadnice
Výsledeknerozhodný
Strany
Francie Francie
Spojené království Spojené království
Vlajka Německého císařství Německé císařství
Velitelé
Francie Joseph Joffre
Francie Victor d'Urbal
Spojené království Douglas Haig
Vlajka Německého císařství Ruprecht Bavorský
Ztráty
Francie ~102 000
Spojené království ~28 000
~73 000

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Druhá bitva u Artois byla střetnutím francouzské a britské armády s německým vojskem, které se uskutečnilo v rámci bojů první světové války na západní frontě od 9. května do 18. června 1915. Jarní ofenzíva v Artois byla Dohodou zahájena v průběhu pokračujícího německého náporu u Yper ve snaze prolomit v oblasti ustálenou frontovou linii. Dílčí dobyté územní zisky zaplatila Dohoda obrovskými ztrátami a rozhodující průlom na západě bitva nepřinesla.

Dobové znázornění bitvy

Po šestidenním bombardování zaútočila francouzská 10. armáda 9. května na německé pozice ve výběžku fronty mezi Arrasem (bitva u Arrasu 1915) a Lens. Podařilo se jí probít do vesnic Vimy a Givenchy-en-Gohelle. Postup zaplacený obrovskými ztrátami, mj. na straně české a polské dobrovolnické jednotky, však záhy ustrnul a Němci v protiútocích dobyli strategický hřeben Vimy zpět.[1]

Britové útočící severněji u Neuve-Chapelle dokázali Němce zatlačit u obce Festubert, avšak ani oni nedokázali prolomit pevné obranné linie. Druhý velký útok na hřeben Vimy podnikli Francouzi 16. června. Německá 6. armáda pod velením prince Ruprechta byla připravená a i dílčí dobyté pozice Francouzi záhy ztratili, takže francouzské velení rozhodlo k 18. červnu ofenzívu zastavit.[2] Boje v Artois se znovu rozhořely na podzim, kdy nový britsko-francouzský útok zahájil třetí bitvu u Artois.

  1. WILLMOTT, H. P. První světová válka. Praha: Euromedia Group - Knižní klub, 2005. 319 s. ISBN 80-242-1228-5. S. 104. 
  2. Willmott (2005), s. 107.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • WESTWELL, Ian. První světová válka den po dni. Praha: Columbus, 2004. 192 s. ISBN 80-7249-194-6. 
  • WESTWELL, Ian. I. světová válka : vyčerpávající popis průběhu I. světové války, doplněný analýzami rozhodujících střetnutí a přelomových bitev. Praha: Fortuna Libri, 2009. 256 s. ISBN 978-80-7321-505-7. 
  • WILLMOTT, H. P. První světová válka. Praha: Euromedia Group - Knižní klub, 2005. 319 s. ISBN 80-242-1228-5. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]