iBet uBet web content aggregator. Adding the entire web to your favor.
iBet uBet web content aggregator. Adding the entire web to your favor.



Link to original content: http://cs.wikipedia.org/wiki/Dlouhý_covid
Dlouhý covid – Wikipedie Přeskočit na obsah

Dlouhý covid

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Konkrétní problémy: webové odkazy, červené odkazy, které asi nezmodrají
Dlouhý covid
Long COVID (LC), PASC
Klasifikace
MKN-10U09.9 (nespecifický)
Klinický obraz
Průběhdlouhodobý, chronický; týdny až roky
Příčiny nebo
rizikové faktory		onemocnění covid-19 způsobené infekcí viru SARS-CoV-2; astma, ženské pohlaví, vážnější průběh primární infekce
Postižený systémmultisystémové, zejména kardiovaskulární, pulmonární a imunitní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dlouhý covid (také známý jako postcovidový syndrom, postakutní následky covidu-19 (PASC) nebo chronický covid syndrom (CCS),[1][2][3] anglicky long COVID) je stav, který charakterizují dlouhodobé následky objevující se nebo přetrvávající po typickém období rekonvalescence po covidu-19. Podle Světové zdravotnické organizace se diagnóza má používat při potížích trvajících déle než tři měsíce po infekci. Onemocnění může trvat měsíce až roky a může být velmi omezující.[4]

Nejčastějšími příznaky jsou únava, problémy s pamětí, dušnost (dyspnoe) a poruchy spánku. Mezi další typické projevy patří bolesti hlavy, poruchy duševního zdraví, ztráta čichu (anosmie) či chuti (ageusie), svalová slabost, bolesti svalů (myalgie) a kloubů (artralgie), zvýšená tělesná teplota a kognitivní dysfunkce.[5][6] Příznaky se mohou zhoršovat po námaze,[7] tento příznak je známý pod názvem opožděná intolerance zátěže (post-exertional malaise, PEM) a je typický pro chronický únavový syndrom, který dlouhý covid připomíná a někdy se z něj vyvine.[8]

Mechanismy způsobující dlouhý covid nejsou zcela známy. Vina se obvykle přikládá dlouhodobému poškození orgánů, především cév; problémům se srážlivostí krve, neurologické dysfunkci, chronické perzistenci viru, reaktivaci latentních virů (především viru Epsteina–Barrové) a autoimunitě.[9] Diagnóza je obvykle podmíněná domnělým nebo prokázaným proděláním onemocnění Covid-19, vyloučením jiných závažnějších příčin a příznaky typickými pro dlouhý covid.

Odhady prevalence v populaci mají jistý rozptyl způsobený různými diagnostickými kritérii, velikostí studované populace a metodologií, a obvykle se pohybují mezi 5 a 50 %.[10] Incidence je prokazatelně nižší po očkování proti covidu-19.[11] Mezi rizikové faktory patří astma, ženské pohlaví a vážnější primární infekce koronavirem.[12] K roku 2024 nebyl k dispozici žádný efektivní lék. Doporučená léčebná opatření závisí na příznacích, obvykle se doporučuje odpočinek, při přítomností příznaků typických pro ME/CFS se doporučuje strategie tzv. pacingu. Většina lidí s příznaky ve čtvrtém týdnu se zotaví do týdne dvanáctého, pokud tomu tak není, dá se očekávat pomalejší rekonvalescence trvající až roky.[13] V případě přítomnosti vážných příznaků spojených s ME/CFS se dá předpokládat, že onemocnění bude celoživotní, byť jeho závažnost těžko odhadovat.[14]

Celosvětově dlouhý covid prodělalo přes 400 milionů jedinců. Ekonomické dopady onemocnění jsou značné a odhady se pohybují kolem 1 % světového hrubého domácího produktu.[15]

Terminologie a definice

[editovat | editovat zdroj]

Dlouhý covid je termín vytvořený pacienty, údajně ho poprvé použila v květnu 2020 jako hashtag na Twitteru Elisa Perego, archeoložka z University College London.[16][17]

Dlouhý covid nemá přesnou definici.[18] Je normální a očekávatelné, že lidem, kteří prošli závažnými příznaky nebo komplikacemi, jako je syndrom postintenzivní péče nebo sekundární infekce, bude zotavování trvat déle než lidem, kteří nepotřebovali hospitalizaci (prodělali tzv. mírný covid[19]). Rozdíly v závažnosti mohou ztížit určení, zda soubor přetrvávajících symptomů u konkrétního jednotlivce představuje normální, prodlouženou rekonvalescenci, nebo dlouhý covid. Jedním z pravidel pro určení je, že dlouhý covid způsobuje příznaky, které jsou přítomny déle než dva měsíce, ačkoli není důvod se domnívat, že tato volba mezní hodnoty je specifická pro běžnou infekci virem SARS-CoV-2.[18]

Britská definice

[editovat | editovat zdroj]

Britský Národní institut pro zdraví a péči (NICE) rozděluje případy nemoci covid-19 do tří definic:

  • akutní covid-19 pro příznaky a symptomy během prvních 4 týdnů po infekci virem SARS-CoV-2
  • dlouhý covid pro nové nebo přetrvávající příznaky 4 týdny po začátku akutního covidu-19 nebo déle; ten se dělí na další dva:
    • pokračující symptomatický covid-19 pro příznaky přetrvávající od 4 do 12 týdnů po nástupu
    • postcovidový syndrom, pokud příznaky přetrvávají 12 nebo více týdnů po nástupu.

NICE popisuje termín dlouhý covid jako „běžně používaný k popisu příznaků, které pokračují nebo se rozvíjejí po akutním covidu-19. Zahrnuje jak pokračující symptomatický covid-19 (od 4 do 12 týdnů), tak postcovidový syndrom (12 a více týdnů)“.[20]

NICE definuje postcovidový syndrom jako „symptomy, které se vyvinou během infekce covidem-19 nebo po ní, trvají déle než 12 týdnů a nejsou vysvětleny alternativní diagnózou. Obvykle se projevuje více různých příznaků, často se překrývajících, které mohou v průběhu času kolísat a měnit se a mohou ovlivnit jakýkoli orgán v těle. O postcovidovém syndromu lze uvažovat i před 12 týdny, přičemž se také posuzuje možnost alternativního onemocnění.“[20]

Americká definice

[editovat | editovat zdroj]

V únoru 2021 ředitel amerického Národního institutu zdraví (NIH) Francis Collins uvedl, že dlouhodobé symptomy covidu-19 u jedinců, kteří se „zcela nezotaví po době několika týdnů“, budou souhrnně označovány jako postakutní následky SARS-CoV-2 infekce (PASC). NIH uvedla příznaky dlouhého covidu-19, jako je únava, dušnost, „mozková mlha“, poruchy spánku, občasné horečky, gastrointestinální problémy, úzkost a deprese. Symptomy mohou přetrvávat měsíce a mohou se pohybovat od mírných až po ochromující, přičemž nové příznaky se objevují dlouho po infekci.[21] Americké centrum CDC charakterizuje "Postcovidové stavy" a kvalifikuje dlouhý covid jako symptomy vyskytující se 4 nebo více týdnů po první infekci.[22]

Mezinárodní online průzkum s 3 762 účastníky s nemocí trvající déle než 28 dní zjistil, že zotavení trvá u 91 % z nich déle než 35 týdnů. V průměru účastníci zaznamenali 56 symptomů (směrodatná odchylka ± 25,5) v 9 orgánových systémech. Symptomy se v průběhu času měnily a nejčastějšími příznaky po 6 měsících byly únava, pozátěžová malátnost a kognitivní dysfunkce. U 86 % účastníků došlo k relapsu vyvolanému fyzickou nebo duševní námahou nebo stresem. Byly identifikovány tři skupiny symptomů: počáteční symptomy, které vrcholí v prvních dvou až třech týdnech a poté odezní, stabilní příznaky a symptomy, které v prvních dvou měsících výrazně sílí a poté se stabilizují.[23]

Příznaky hlášené lidmi s dlouhodobým onemocněním covid zahrnují:[24][25][26][27][28][29]

Epidemiologie

[editovat | editovat zdroj]

První zprávy o dlouhodobém onemocnění po infekci covidem se objevily již na začátku pandemie covidu-19[32][33] i u lidí, kteří měli průběh nemoci[34] mírný (nevyžadující hospitalizaci[35]) nebo středně těžký (vyžadující umělý příjem kyslíku[35]) a také u těch, kdo byli přijati do nemocnice se závažnějším průběhem.[36][37] Ve 4letém průzkumu zaměřeném na lidi po prodělání nemoci SARS v Hongkongu uvedlo 42,5 % subjektů alespoň jednu diagnostikovatelnou psychiatrickou poruchu, jako jsou posttraumatická stresová porucha, deprese nebo chronická únava.[38]

K lednu 2021 nebyl přesný výskyt případů znám. Výskyt případů v průběhu času klesá, protože mnoho lidí se pomalu zotavuje. Některé dřívější studie naznačovaly, že 20 % až 33 % lidí s nemocí covid-19 mělo příznaky trvající déle než měsíc.[39][40] Telefonický průzkum v USA v první polovině roku 2020 ukázal, že asi 35 % lidí, kteří měli pozitivní test na SARS-CoV-2, zaznamenalo řadu příznaků, které trvaly déle než tři týdny.[41] K prosinci 2020 úřad Office of National Statistics ve Spojeném království odhadl, že ze všech lidí s pozitivním testem na SARS-CoV-2 mělo asi 21 % symptomy trvající déle než pět týdnů a asi 10 % pociťovalo symptomy trvající déle než 12 týdnů.[39][42][43]

Některé studie naznačují, že některé děti mají přetrvávající příznaky infekce SARS-CoV-2.[39][44][45]

Ačkoli u každého, kdo se nakazí, se může vyvinout dlouhotrvající covid, lidem, kteří onemocní natolik, že to vyžaduje hospitalizaci, trvá déle, než se zotaví. Většina (až 80 %[46]) těch, kdo byli přijati do nemocnice se závažným průběhem onemocnění, pociťuje dlouhodobé problémy včetně únavy a dušnosti.[33][47][48] Pacienti, kteří prošli závažným průběhem infekce, zejména ti, kteří potřebovali mechanickou ventilaci k usnadnění dýchání, také pravděpodobně budou po uzdravení trpět syndromem post-intenzivní péče.[36] Studie pacientů, kteří byli hospitalizováni ve Wu-chanu, zjistila, že většina z nich po šesti měsících pociťovala stále alespoň jeden symptom. Pacienti, kteří byli vážněji nemocní, trpěli po prodělání nemoci závažnou nedostatečnou plicní funkčností.[49] Mezi 1 733 pacienty, kteří byli propuštěni z nemocnice a sledováni dalších šest měsíců, byly nejčastějšími příznaky únava nebo svalová slabost (63 %), potíže se spánkem (26 %) a úzkost nebo deprese (23 %).[50]

Někteří lidé trpí dlouhodobými neurologickými příznaky, přestože nebyli kvůli nemoci covid-19 hospitalizováni; první studie této části populace byla zveřejněna v březnu 2021. Nejčastěji tito nehospitalizovaní pacienti pociťovali „výraznou a přetrvávající mozkovou mlhu a únavu, které ovlivňují jejich schopnost vnímání a celkovou kvalitu života“.[51][52]

V lednu 2021 studie ve Spojeném království uvedla, že 30 % uzdravených pacientů bylo znovu přijato do nemocnice do 140 dnů a 12 % z celkového počtu uzdravených zemřelo. U mnoha pacientů se poprvé objevila cukrovka a také problémy se srdcem, játry a ledvinami. Důvod selhání inzulínu byl v té chvíli neznámý.[53]

V březnu 2021 Asociace indonéských lékařů v průzkumu mezi 463 lidmi uvedla, že 63,5 % respondentů samo hlásilo přetrvávající příznaky po infekci SARS-CoV-2. Přesný soubor příznaků nebyl specifikován, nicméně dle článku byly nejčastěji hlášenými příznaky únava a kašel, následované bolestí svalů a hlavy.[54]

V květnu 2021 globální systematický přehled vytvořený vědci na Stanfordově univerzitě ukázal, že u více než 70 % pacientů s nemocí covid-19 přetrvávala celá řada příznaků měsíce poté, co se zotavili z počáteční fáze onemocnění. Většina pacientů v této studii byla dříve hospitalizována. Mezi nejčastější přetrvávající příznaky patřila dušnost, únava a poruchy spánku. Celkově studie zaznamenala 84 klinických příznaků, včetně deprese, úzkosti, ztráty chuti a čichu a poruch vnímání, jako jsou ztráta paměti nebo potíže se soustředěním.[55]

V červnu 2021 dlouhodobá studie v Bergenu v Norsku zjistila, že 52 % (31/61) z kohorty doma izolovaných případů mladých dospělých ve věku 16–30 let nadále pociťovalo symptomy po šesti měsících. Studie zachycovala 82 % (312) případů z první vlny pandemie, z toho 247 v domácí izolaci a 65 hospitalizovaných.[56][57]

Existuje jen málo údajů o dlouhodobém covidu po průlomových infekcích (případy u plně očkovaných lidí).[58] V červenci 2021 studie s 1 497 plně očkovanými zdravotnickými pracovníky v Izraeli uvedla, že 19 % pozitivně testovaných (7 z 36 infikovaných lidí) mělo také dlouhodobé příznaky nemoci covid-19 po 6 nebo více týdnech, přičemž varianta alfa byla identifikována v 85 % pozitivních případů.[59]

V srpnu 2021 studie 1 276 pacientů, kteří prodělali covid ve Wu-chanu na začátku roku 2020, uvedla, že sice mnoho příznaků časem zmizelo a 88 % dříve zaměstnaných se vrátilo ke své původní práci, avšak 49 % z nich mělo alespoň jeden chronicky se vyskytující symptom po 12 měsících po propuštění z nemocnice a celkový zdravotní stav skupiny byl horší než u kontrolní populace. Ženy měly ve srovnání s muži jako častější příznak únavu, svalovou slabost, úzkost, depresi nebo zhoršenou difuzní kapacitu plic. Studie také zjistila, že lidé, kteří prodělali nemoc covid-19, jsou vystaveni většímu riziku psychiatrických následků, jako je úzkost a deprese.[60]

Studie ze září 2021 zveřejněná v týdeníku The Lancet zjistila, že dvě dávky vakcíny proti nemoci covid-19 snížily pravděpodobnost dlouhého covidu na polovinu.[61]

Příčiny

[editovat | editovat zdroj]

V současné době není známo, proč se většina lidí plně zotaví během dvou až tří týdnů, a jiní pociťují příznaky o týdny nebo měsíce déle.[62] Přestože přesné procesy, které způsobují dlouhý covid, zůstávají neznámé, bylo zmíněno několik mechanismů, které mohou být příčinou dlouhého covidu.

Přehledný článek z března 2021 uvádí následující patofyziologické procesy jako hlavní příčiny dlouhého covidu:[63]

V říjnu 2020 studie britského Národního institutu pro výzkum zdraví zveřejnila hypotézu, že přetrvávající příznaky dlouhého covidu mohou být způsobeny čtyřmi syndromy:[33][64]

Mezi další situace, které mohou způsobit nové a přetrvávající příznaky, patří:

  • virus je v těle přítomen po delší dobu než obvykle v důsledku neúčinné imunitní odpovědi[62]
  • reinfekce (např. jiným kmenem viru)[62]
  • poškození způsobené zánětem a silnou imunitní reakcí na infekci[62]
  • fyzická dekondice v důsledku nedostatku pohybu během nemoci[62]
  • posttraumatický stres nebo jiné psychické následky,[62] zejména u lidí, kteří dříve trpěli úzkostí, depresí, nespavostí nebo jinými duševními obtížemi[65]

Podobnosti s jinými syndromy

[editovat | editovat zdroj]

Dlouhý covid je podobný post-Ebola syndromu a postinfekčním syndromům pozorovaným u onemocnění chikungunya a infekcím, které zřejmě spouštějí ME/CFS. Patologická fyziologie dlouhého covidu může být podobná jako u těchto dalších stavů.[18] Některým dlouholetým pacientům s covidem v Kanadě byl diagnostikován chronický únavový syndrom, vysilující multisystémové neurologické onemocnění, o kterém se předpokládá, že je ve většině případů spouštěno infekčním onemocněním. Lucinda Bateman, specialistka na syndrom ME/CFS ze Salt Lake City v USA, věří, že oba syndromy jsou totožné. Je potřeba podrobnějšího výzkumu syndromu ME/CFS; Anthony Fauci, hlavní lékařský poradce vlády USA, uvedl, že nemoc covid-19 je „dobře identifikovaný etiologický zprostředkovatel, který by nám měl nyní velmi pomoci, abychom byli schopni porozumět syndromu ME/CFS“.[66]

Rizikové faktory

[editovat | editovat zdroj]

Podle studie King's College London původně zveřejněné 21. října 2020 mohou rizikové faktory dlouhodobého onemocnění covid-19 zahrnovat:[67][68][69]

  • Věk – zejména osoby starší 50 let
  • Obezita[70]
  • Astma
  • Zaznamenání více než pěti příznaků (např. více než kašel, únava, bolest hlavy, průjem, ztráta čichu) v prvním týdnu infekce covid-19; pět příznaků je medián ohlášených příznaků

U žen je méně pravděpodobné než u mužů, že onemocní závažným akutním onemocněním covid-19, ale je u nich pravděpodobnější, že u nich dojde k rozvinutí dlouhého covidu.[18] Některé výzkumy naznačují, že je to způsobeno především hormonálními rozdíly,[71][72] zatímco jiné výzkumy poukazují na další faktory, včetně chromozomální genetiky a rozdílů v chování imunitního systému závislých na pohlaví; relevantní mohou být i nebiologické faktory.[18]

Diagnostika a léčba

[editovat | editovat zdroj]

Ke studiu dlouhého covidu se používá Xenonová magnetická rezonance (MRI), protože poskytuje pacientům a lékařům vysvětlení dříve nevysvětlených pozorování. Xenonová magnetická rezonance může měřit výměnu plynů a poskytovat informace o tom, kolik vzduchu je absorbováno krevním řečištěm pacienta, což je při zkoumání pacientů s dlouhým covidem užitečné.[73][74]

MRI může kvantifikovat tři oblasti funkce plic: ventilaci, příjem bariérovou tkání a výměnu plynů. Xenon-129 je rozpustný v plicní tkáni, což umožňuje měření plicních funkcí, jako je perfuze a výměna plynů (výhoda oproti heliu). Ventilace měří, jak je vzduch v plicích distribuován, a může poskytnout informace o potenciálně ohrožených částech plic, pokud se do těchto částí nedostane žádný xenon. Absorpce bariérové tkáně a výměna plynů měří, kolik vzduchu prochází přes alveolární kapilární membránu. Xenonová magnetická rezonance pomáhá určit, jak dobře je vzduch přijímán plícemi, absorbován do plicní tkáně a přijímán krví.[74][75]

Reakce zdravotních systémů

[editovat | editovat zdroj]

Austrálie

[editovat | editovat zdroj]

V říjnu 2020 průvodce publikovaný australským spolkem Royal Australian College of General Practitioners uvádí, že přetrvávající příznaky infekce po prodělání nemoci covid-19, jako je únava, dušnost a bolest na hrudi, budou vyžadovat další léčbu praktickými lékaři.[46]

Jižní Afrika

[editovat | editovat zdroj]

V říjnu 2020 Oddělení nemocničního dozoru Národního ústavu pro přenosné nemoci vytvořilo partnerství s Mezinárodním konsorciem pro těžké akutní respirační a nově vznikající infekce za účelem provedení klinického výzkumu dlouhého covidu a jeho dopadu, který může mít v rámci jihoafrického kontextu. K 30. lednu 2021 projekt ještě nezískal etický souhlas se zahájením sběru dat. Etický souhlas byl udělen 3. února 2021 a formální sběr dat začal 8. února 2021.[76]

Spojené království

[editovat | editovat zdroj]

V Británii zřídila organizace National Health Service specializované kliniky pro léčbu dlouhodobého onemocnění covid.[77] Čtyři hlavní členové lékařské komory Spojeného království byli 21. září 2020 varováni před akademickými obavami z dlouhého covidu v dopise Trishy Greenhalghové zveřejněném v týdeníku The BMJ[78] podepsaném akademiky Davidem Hunterem, Martinem McKee, Susan Michie, Melindou Mills, Christin Pagel, Stephenem Reicherem, Gabrielou Scally, Devi Sridharovou, Charlesem Tannockem, Yee Whye Tehou a bývalým hlavním členem skotské lékařské komory Harry Burnsem.[78] V říjnu 2020 šéf NHS England Simon Stevens oznámil, že NHS se zavázala použít 10 milionů liber, které jsou v tomto roce vyčleněny na zřízení specializovaných klinik zaměřených na dlouhý covid. Budou posuzovat fyzický, kognitivní a psychický stav pacientů a poskytovat specializovanou léčbu. Byla oznámena příprava budoucích lékařských pokynů; naplánován byl další výzkum na 10 000 pacientech a vytvoření operační skupiny spolu s online rehabilitační službou[79] s názvem Your Covid Recovery.[80] Kliniky zahrnují různé lékařské odborníky a terapeuty a mají za cíl poskytovat společnou péči o fyzické a duševní zdraví.[43]

Národní ústav pro výzkum zdraví přidělil finanční prostředky na výzkum mechanismů, které stojí za symptomy dlouhého covidu.[43]

V prosinci 2020 otevřela University College London Hospitals (UCLH) druhou Long Covid kliniku (kliniku specializující se na dlouhý covid) v Národní nemocnici pro neurologii a neurochirurgii pro pacienty s postcovidovými neurologickými problémy. První klinika byla otevřena v květnu a je primárně zaměřená na respirační problémy, ale obě kliniky v případě potřeby odkazují pacienty na další specialisty, včetně kardiologů, fyzioterapeutů a psychiatrů.[81] Do března 2021 bylo v anglické NHS zapsáno 69 Long Covid klinik zaměřujících se většinou na posuzování pacientů, přičemž se plánuje otevření dalších. Panovaly obavy, že služby komunitní rehabilitace nemají dostatečnou kapacitu na zvládnutí velkého počtu doporučení.[82]

Dne 18. prosince 2020 zveřejnil Národní institut pro zdraví a péči (NICE), Královská vysoká škola praktických lékařů (RCGP) a Skotská síť meziuniverzitních směrnic (SIGN) příručku k léčbě dlouhého covidu.[83] Pokyny byly přezkoumány zástupci britských lékařů ze skupiny #longcovid, což je online podpůrná skupina pro pacienty, kteří procházejí dlouhým covidem. Tito zástupci uvedli, že by pokyny, kromě dalších navrhovaných změn, bylo možné zlepšit zveřejněním komplexnějšího popisu klinických příznaků a fyzické povahy dlouhého covidu.[84]

Spojené státy

[editovat | editovat zdroj]

Doktor Anthony Fauci popsal dlouhý covid jako „... fenomén, který je vskutku reálný a poměrně rozsáhlý“, ale také uvedl, že počet případů není znám.[85]

Dne 23. února 2021 oznámil ředitel National Institutes of Health Francis Collins významnou iniciativu k identifikaci příčin dlouhého covidu a prostředků prevence a léčby lidí, kteří tímto dlouhodobým covidem trpí.[21] Součástí této iniciativy je vytvoření projektu,[86] který bude shromažďovat data o neurologických symptomech spojených s dlouhým covidem.

Dne 28. dubna 2021 Podvýbor pro zdraví, který je členem Výboru pro energetiku a obchod sněmovny USA, uspořádal jednání o dlouhém covidu.[87][88]

Odezva veřejnosti

[editovat | editovat zdroj]

Někteří lidé, kteří trpí dlouhým covidem, vytvořili skupiny na sociálních sítích.[89][90][91] Existuje aktivní mezinárodní hnutí za podporu pacientů s dlouhým covidem,[92][93] které zahrnuje výzkum vedený samotnými pacienty.[94][95] V mnoha z těchto skupin jsou jednotlivci vyjadřující frustraci a pocit, že jejich problémy byly lékařskými odborníky odmítnuty.[91]

Dlouhý covid u dětí

[editovat | editovat zdroj]

Studie Národního statistického úřadu s 20 000 účastníky, v níž byly zahrnuty děti i dospělí, zjistila, že u dětí s pozitivním testem na covid přetrvával alespoň jeden symptom po pěti týdnech u 9,8 % dětí ve věku 2 až 11 let a u 13 % dětí ve věku 12 až 16 let.[96] Studie v Itálii, která analyzovala 129 dětí mladších 18 let, zkoumala zdravotní údaje získané prostřednictvím dotazníku mezi zářím 2020 a 1. lednem 2021. Celkem 53 % ze skupiny stále pociťovalo příznaky onemocnění covid-19 více než 120 dní po diagnóze a 43 % pacientů bylo symptomy stále negativně ovlivňováno. Příznaky zahrnovaly nespavost, únavu, bolest svalů, tlak a bolest na hrudi, ucpaný nos, únavu a potíže se soustředěním.[97][98] Případová studie 5 dětí ve Švédsku také uváděla symptomy (únava, bušení srdce, dušnost, bolesti hlavy, svalová slabost a potíže se soustředěním) přetrvávající 6–8 měsíců po původní diagnóze covidu-19.[44]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Long_COVID na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Baig AM. Chronic COVID syndrome: Need for an appropriate medical terminology for long-COVID and COVID long-haulers. Journal of Medical Virology. May 2021, s. 2555–56. DOI 10.1002/jmv.26624. PMID 33095459. 
  2. ↑ Staff. Long-Term Effects of covid-19. Centers for Disease Control and Prevention. 13 November 2020. Dostupné online [cit. 27 November 2020]. 
  3. ↑ Overview | covid-19 rapid guideline: managing the long-term effects of covid-19 | Guidance | NICE [online]. 18 December 2020 [cit. 2020-12-18]. Dostupné online. 
  4. ↑ DAVIS, Hannah E.; MCCORKELL, Lisa; VOGEL, Julia Moore. Long COVID: major findings, mechanisms and recommendations. Nature Reviews Microbiology. 2023-03, roč. 21, čís. 3, s. 133–146. Dostupné online [cit. 2024-08-13]. ISSN 1740-1526. DOI 10.1038/s41579-022-00846-2. (anglicky) 
  5. ↑ Recommended Childhood and Adolescent Immunization Schedule--United States, July-December 2004. PsycEXTRA Dataset [online]. 2004 [cit. 2024-08-13]. Dostupné online. 
  6. ↑ ALKODAYMI, Mohamad Salim; OMRANI, Osama Ali; FAWZY, Nader A. Prevalence of post-acute COVID-19 syndrome symptoms at different follow-up periods: a systematic review and meta-analysis. Clinical Microbiology and Infection. 2022-05, roč. 28, čís. 5, s. 657–666. Dostupné online [cit. 2024-08-13]. DOI 10.1016/j.cmi.2022.01.014. (anglicky) 
  7. ↑ Recommended Childhood and Adolescent Immunization Schedule--United States, July-December 2004. PsycEXTRA Dataset [online]. 2004 [cit. 2024-08-13]. Dostupné online. 
  8. ↑ ALTMANN, Daniel M.; WHETTLOCK, Emily M.; LIU, Siyi. The immunology of long COVID. Nature Reviews Immunology. 2023-10, roč. 23, čís. 10, s. 618–634. Dostupné online [cit. 2024-08-13]. ISSN 1474-1733. DOI 10.1038/s41577-023-00904-7. (anglicky) 
  9. ↑ DAVIS, Hannah E.; MCCORKELL, Lisa; VOGEL, Julia Moore. Long COVID: major findings, mechanisms and recommendations. Nature Reviews Microbiology. 2023-03, roč. 21, čís. 3, s. 133–146. Dostupné online [cit. 2024-08-13]. ISSN 1740-1526. DOI 10.1038/s41579-022-00846-2. (anglicky) 
  10. ↑ LEDFORD, Heidi. How common is long COVID? Why studies give different answers. Nature. 2022-06-30, roč. 606, čís. 7916, s. 852–853. Dostupné online [cit. 2024-08-13]. ISSN 0028-0836. DOI 10.1038/d41586-022-01702-2. (anglicky) 
  11. ↑ BYAMBASUREN, Oyungerel; STEHLIK, Paulina; CLARK, Justin. Effect of covid-19 vaccination on long covid: systematic review. BMJ Medicine. 2023-02, roč. 2, čís. 1, s. e000385. Dostupné online [cit. 2024-08-13]. ISSN 2754-0413. DOI 10.1136/bmjmed-2022-000385. (anglicky) 
  12. ↑ CHEN, Chen; HAUPERT, Spencer R; ZIMMERMANN, Lauren. Global Prevalence of Post-Coronavirus Disease 2019 (COVID-19) Condition or Long COVID: A Meta-Analysis and Systematic Review. The Journal of Infectious Diseases. 2022-11-01, roč. 226, čís. 9, s. 1593–1607. Dostupné online [cit. 2024-08-13]. ISSN 0022-1899. DOI 10.1093/infdis/jiac136. (anglicky) 
  13. ↑ GREENHALGH, Trisha; SIVAN, Manoj; DELANEY, Brendan. Long covid—an update for primary care. BMJ. 2022-09-22, s. e072117. Dostupné online [cit. 2024-08-13]. ISSN 1756-1833. DOI 10.1136/bmj-2022-072117. (anglicky) 
  14. ↑ DAVIS, Hannah E.; MCCORKELL, Lisa; VOGEL, Julia Moore. Long COVID: major findings, mechanisms and recommendations. Nature Reviews Microbiology. 2023-03, roč. 21, čís. 3, s. 133–146. Dostupné online [cit. 2024-08-13]. ISSN 1740-1526. DOI 10.1038/s41579-022-00846-2. (anglicky) 
  15. ↑ AL-ALY, Ziyad; DAVIS, Hannah; MCCORKELL, Lisa. Long COVID science, research and policy. Nature Medicine. 2024-08-09. Dostupné online [cit. 2024-08-13]. ISSN 1078-8956. DOI 10.1038/s41591-024-03173-6. (anglicky) 
  16. ↑ Perego E, Callard F, Stras L, Melville-Johannesson B, Pope R, Alwan N. Why we need to keep using the patient made term "Long Covid" [online]. 1 October 2020 [cit. 2020-10-18]. Dostupné online. 
  17. ↑ Callard F, Perego E. How and why patients made Long Covid. Social Science & Medicine. January 2021, s. 113426. DOI 10.1016/j.socscimed.2020.113426. PMID 33199035. 
  18. ↑ a b c d e Brodin P. Immune determinants of covid-19 disease presentation and severity. Nature Medicine. January 2021, s. 28–33. DOI 10.1038/s41591-020-01202-8. PMID 33442016. 
  19. ↑ WU, Katherine J. Nine Pandemic Words That Almost No One Gets Right [online]. 2021-10-08 [cit. 2021-10-15]. Dostupné online. 
  20. ↑ a b Context | covid-19 rapid guideline: managing the long-term effects of covid-19 [online]. 18 December 2020 [cit. 2021-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-11. 
  21. ↑ a b NIH launches new initiative to study "Long COVID"
  22. ↑ CDC. Post-COVID Conditions [online]. 11 February 2020 [cit. 2021-07-12]. Dostupné online. 
  23. ↑ Davis HE, Assaf GS, McCorkell L, Wei H, Low RJ, Re'em Y, Redfield S, Austin JP, Akrami A. Characterizing long COVID in an international cohort: 7 months of symptoms and their impact. EClinicalMedicine. July 2021, s. 101019. DOI 10.1016/j.eclinm.2021.101019. PMID 34308300. 
  24. ↑ Al-Aly Z, Xie Y, Bowe B. High-dimensional characterization of post-acute sequelae of covid-19. Nature. June 2021, s. 259–64. DOI 10.1038/s41586-021-03553-9. PMID 33887749. Bibcode 2021Natur.594..259A. 
  25. ↑ covid-19 (coronavirus): Long-term effects [online]. 18 August 2020 [cit. 2020-10-19]. Dostupné online. 
  26. ↑ What are the long-term health risks following covid-19? [online]. Royal Australian College of General Practitioners (RACGP), 24 June 2020 [cit. 2020-10-19]. Dostupné online. 
  27. ↑ Yelin D, Wirtheim E, Vetter P, Kalil AC, Bruchfeld J, Runold M, Guaraldi G, Mussini C, Gudiol C, Pujol M, Bandera A, Scudeller L, Paul M, Kaiser L, Leibovici L. Long-term consequences of covid-19: research needs. The Lancet. Infectious Diseases. October 2020, s. 1115–17. DOI 10.1016/S1473-3099(20)30701-5. PMID 32888409. 
  28. ↑ Chinese study finds most patients show signs of 'long Covid' six months on. South China Morning Post. 10 January 2021. Dostupné online [cit. 11 January 2021]. 
  29. ↑ Yan, W. Their Teeth Fell Out. Was It Another covid-19 Consequence? The New York Times (2020). https://www.nytimes.com/2020/11/26/health/covid-teeth-falling-out.html
  30. ↑ BOWE, Benjamin; XIE, Yan; XU, Evan; AL-ALY, Ziyad. Kidney Outcomes in Long COVID. Journal of the American Society of Nephrology. 31 August 2021, s. 2851–2862. DOI 10.1681/ASN.2021060734. PMID 34470828. S2CID 237389462. 
  31. ↑ a b Brewer K. Parosmia: 'Since I had Covid, food makes me want to vomit' [online]. 28 January 2021 [cit. 2021-01-29]. Dostupné online. 
  32. ↑ Komaroff A. The tragedy of the post-COVID "long haulers" [online]. Harvard Health Publishing, Harvard Medical School, 15 October 2020 [cit. 2020-10-18]. Dostupné online. 
  33. ↑ a b c Living with Covid19. A dynamic review of the evidence around ongoing covid-19 symptoms (often called long covid). National Institute for Health Research. 15 October 2020. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 18 October 2020. DOI 10.3310/themedreview_41169. 
  34. ↑ Nordvig AS, Fong KT, Willey JZ, Thakur KT, Boehme AK, Vargas WS, Smith CJ, Elkind MS. Potential Neurologic Manifestations of covid-19. Neurology. Clinical Practice. April 2021, s. e135–e146. DOI 10.1212/CPJ.0000000000000897. PMID 33842082. 
  35. ↑ a b Clinical Spectrum [online]. National Institutes of Health [cit. 2021-10-15]. Dostupné online. 
  36. ↑ a b Servick K. For survivors of severe covid-19, beating the virus is just the beginning. Science. 8 April 2020. Dostupné online. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.abc1486. 
  37. ↑ Tanner C. All we know so far about 'long haul' Covid – estimated to affect 600,000 people in the UK [online]. 12 August 2020 [cit. 2020-10-19]. Dostupné online. 
  38. ↑ Yu-Tao X. Outcomes of SARS survivors in China: Not only physical and psychiatric co-morbidities. East Asian Archives of Psychiatry. Dostupné online. DOI 10.3316/informit.231710814201582. 
  39. ↑ a b c The prevalence of long COVID symptoms and covid-19 complications [online]. December 2020. Dostupné online. 
  40. ↑ Tenforde MW, Kim SS, Lindsell CJ, Billig Rose E, Shapiro NI, Files DC, Gibbs KW, Erickson HL, Steingrub JS, Smithline HA, Gong MN, Aboodi MS, Exline MC, Henning DJ, Wilson JG, Khan A, Qadir N, Brown SM, Peltan ID, Rice TW, Hager DN, Ginde AA, Stubblefield WB, Patel MM, Self WH, Feldstein LR. Symptom Duration and Risk Factors for Delayed Return to Usual Health Among Outpatients with covid-19 in a Multistate Health Care Systems Network – United States, March–June 2020. MMWR. Morbidity and Mortality Weekly Report. July 2020, s. 993–98. DOI 10.15585/mmwr.mm6930e1. PMID 32730238. 
  41. ↑ Tenforde MW, Kim SS, Lindsell CJ, Billig Rose E, Shapiro NI, Files DC, Gibbs KW, Erickson HL, Steingrub JS, Smithline HA, Gong MN, Aboodi MS, Exline MC, Henning DJ, Wilson JG, Khan A, Qadir N, Brown SM, Peltan ID, Rice TW, Hager DN, Ginde AA, Stubblefield WB, Patel MM, Self WH, Feldstein LR. Symptom Duration and Risk Factors for Delayed Return to Usual Health Among Outpatients with covid-19 in a Multistate Health Care Systems Network – United States, March–June 2020. MMWR. Morbidity and Mortality Weekly Report. July 2020, s. 993–98. DOI 10.15585/mmwr.mm6930e1. PMID 32730238. 
  42. ↑ Davis N. Long Covid alarm as 21 % report symptoms after five weeks [online]. 16 December 2020 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  43. ↑ a b c Herman J. I'm a consultant in infectious diseases. 'Long Covid' is anything but a mild illness [online]. 27 December 2020 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  44. ↑ a b Ludvigsson JF. Case report and systematic review suggest that children may experience similar long-term effects to adults after clinical covid-19. Acta Paediatrica. March 2021, s. 914–21. DOI 10.1111/apa.15673. PMID 33205450. 
  45. ↑ Simpson F, Lokugamage A. Counting long covid in children [online]. 16 October 2020 [cit. 2020-10-18]. Dostupné online. 
  46. ↑ a b Fitzgerald B. Long-haul covid-19 patients will need special treatment and extra support, according to new guide for GPs. ABC News. Australian Broadcasting Corporation, 14 October 2020. Dostupné online [cit. 19 October 2020]. 
  47. ↑ Ross JM, Seiler J, Meisner J, Tolentino L. Summary of covid-19 Long Term Health Effects: Emerging evidence and Ongoing Investigation [online]. University of Washington, 1 September 2020 [cit. 2020-10-15]. %20Long%20Term%20Effects%20Summary.pdf Dostupné online. 
  48. ↑ How long does covid-19 last? [online]. UK COVID Symptom Study, 6 June 2020 [cit. 2020-10-15]. Dostupné online. 
  49. ↑ Chinese study finds most patients show signs of 'long Covid' six months on. South China Morning Post. 10 January 2021. Dostupné online [cit. 11 January 2021]. 
  50. ↑ Huang C, Huang L, Wang Y, Li X, Ren L, Gu X, Kang L, Guo L, Liu M, Zhou X, Luo J, Huang Z, Tu S, Zhao Y, Chen L, Xu D, Li Y, Li C, Peng L, Li Y, Xie W, Cui D, Shang L, Fan G, Xu J, Wang G, Wang Y, Zhong J, Wang C, Wang J, Zhang D, Cao B. 6-month consequences of covid-19 in patients discharged from hospital: a cohort study. Lancet. January 2021, s. 220–32. DOI 10.1016/S0140-6736(20)32656-8. PMID 33428867. 
  51. ↑ Graham EL, Clark JR, Orban ZS, Lim PH, Szymanski AL, Taylor C, DiBiase RM, Jia DT, Balabanov R, Ho SU, Batra A, Liotta EM, Koralnik IJ. Persistent neurologic symptoms and cognitive dysfunction in non-hospitalized covid-19 "long haulers". Annals of Clinical and Translational Neurology. May 2021, s. 1073–85. DOI 10.1002/acn3.51350. PMID 33755344. 
  52. ↑ Belluck P. They Had Mild Covid. Then Their Serious Symptoms Kicked In.. The New York Times. 23 March 2021. Dostupné online [cit. 27 March 2021]. ISSN 0362-4331. 
  53. ↑ Knapton S. Almost a third of recovered Covid patients return to hospital in five months and one in eight die. The Telegraph. 18 January 2021. Dostupné online. 
  54. ↑ Salim N. Indonesians open up about the impacts of long COVID, one year since the country's first case. ABC News. Australian Broadcasting Corporation, 6 March 2021. Dostupné online [cit. 6 March 2021]. 
  55. ↑ Nasserie T, Hittle M, Goodman SN. Assessment of the Frequency and Variety of Persistent Symptoms Among Patients With covid-19: A Systematic Review. JAMA Network Open. May 2021, s. e2111417. DOI 10.1001/jamanetworkopen.2021.11417. PMID 34037731. 
  56. ↑ Half of young adults with covid-19 have persistent symptoms after 6 months. medicalxpress.com. Dostupné online [cit. 10 July 2021]. 
  57. ↑ Blomberg B, Mohn KG, Brokstad KA, Zhou F, Linchausen DW, Hansen BA, Lartey S, Onyango TB, Kuwelker K, Sævik M, Bartsch H, Tøndel C, Kittang BR, Cox RJ, Langeland N. Long COVID in a prospective cohort of home-isolated patients. Nature Medicine. June 2021, s. 1607–1613. DOI 10.1038/s41591-021-01433-3. PMID 34163090. S2CID 235625772. 
  58. ↑ PARKER-POPE, Tara. Can the Vaccinated Develop Long Covid After a Breakthrough Infection?. The New York Times. 2021-08-16. Dostupné online [cit. 2021-08-17]. ISSN 0362-4331. 
  59. ↑ Bergwerk M, Gonen T, Lustig Y, Amit S, Lipsitch M, Cohen C, Mandelboim M, Gal Levin E, Rubin C, Indenbaum V, Tal I, Zavitan M, Zuckerman N, Bar-Chaim A, Kreiss Y, Regev-Yochay G. covid-19 Breakthrough Infections in Vaccinated Health Care Workers. The New England Journal of Medicine. July 2021, s. 1474–1484. DOI 10.1056/NEJMoa2109072. PMID 34320281. 
  60. ↑ Huang L, Yao Q, Gu X, Wang Q, Ren L, Wang Y, Hu P, Guo L, Liu M, Xu J, Zhang X. 1-year outcomes in hospital survivors with covid-19: a longitudinal cohort study. The Lancet. 2021-08-28, s. 747–58. ISSN 0140-6736. DOI 10.1016/S0140-6736(21)01755-4. PMID 34454673. S2CID 237308841. 
  61. ↑ ANTONELLI, Michela; PENFOLD, Rose S.; MERINO, Jordi; SUDRE, Carole H.; MOLTENI, Erika; BERRY, Sarah; CANAS, Liane S. Risk factors and disease profile of post-vaccination SARS-CoV-2 infection in UK users of the COVID Symptom Study app: a prospective, community-based, nested, case-control study. The Lancet Infectious Diseases. 1 September 2021. ISSN 1473-3099. DOI 10.1016/S1473-3099(21)00460-6. PMID 34480857. 
  62. ↑ a b c d e f Greenhalgh T, Knight M, A'Court C, Buxton M, Husain L. Management of post-acute covid-19 in primary care. BMJ. August 2020, s. m3026. DOI 10.1136/bmj.m3026. PMID 32784198. S2CID 221097768. 
  63. ↑ Nalbandian A, Sehgal K, Gupta A, Madhavan MV, McGroder C, Stevens JS, Cook JR, Nordvig AS, Shalev D, Sehrawat TS, Ahluwalia N, Bikdeli B, Dietz D, Der-Nigoghossian C, Liyanage-Don N, Rosner GF, Bernstein EJ, Mohan S, Beckley AA, Seres DS, Choueiri TK, Uriel N, Ausiello JC, Accili D, Freedberg DE, Baldwin M, Schwartz A, Brodie D, Garcia CK, Elkind MS, Connors JM, Bilezikian JP, Landry DW, Wan EY. Post-acute covid-19 syndrome. Nature Medicine. April 2021, s. 601–15. DOI 10.1038/s41591-021-01283-z. PMID 33753937. 
  64. ↑ Mahase E. Long covid could be four different syndromes, review suggests. BMJ. October 2020, s. m3981. DOI 10.1136/bmj.m3981. PMID 33055076. S2CID 222348080. 
  65. ↑ Taquet M, Luciano S, Geddes JR, Harrison PJ. Bidirectional associations between covid-19 and psychiatric disorder: retrospective cohort studies of 62 354 covid-19 cases in the USA. The Lancet. Psychiatry. February 2021, s. 130–40. DOI 10.1016/S2215-0366(20)30462-4. PMID 33181098. 
  66. ↑ Dunham J. Some covid-19 long-haulers are developing a 'devastating' syndrome [online]. 5 May 2021 [cit. 2021-05-07]. Dostupné online. 
  67. ↑ Sudre CH, Murray B, Varsavsky T, Graham MS, Penfold RS, Bowyer RC, Pujol JC, Klaser K, Antonelli M, Canas LS, Molteni E, Modat M, Jorge Cardoso M, May A, Ganesh S, Davies R, Nguyen LH, Drew DA, Astley CM, Joshi AD, Merino J, Tsereteli N, Fall T, Gomez MF, Duncan EL, Menni C, Williams FM, Franks PW, Chan AT, Wolf J, Ourselin S, Spector T, Steves CJ. Attributes and predictors of long COVID. Nature Medicine. April 2021, s. 626–31. DOI 10.1038/s41591-021-01292-y. PMID 33692530. 
  68. ↑ Gallagher J. Long Covid: Who is more likely to get it?. BBC. 21 October 2020. Dostupné online [cit. 21 October 2020]. 
  69. ↑ New research identifies those most at risk from 'long COVID' [online]. 21 October 2020 [cit. 2020-10-22]. Dostupné online. 
  70. ↑ Obesity linked to long covid-19, RAK hospital study finds [online]. 12 August 2021 [cit. 2021-08-12]. Dostupné online. 
  71. ↑ Graziano P. Sex and covid-19: A Protective Role for Reproductive Steroids. Trends in Endocrinology & Metabolism. Dostupné online [cit. 22 February 2021]. 
  72. ↑ Bjugstad K. Sex Hormones May Be Key Weaponry in the Fight Against covid-19 [online]. [cit. 2021-02-22]. Dostupné online. 
  73. ↑ CRUMP, Ed. Polarean: Durham company's lung imaging technique could help long-haul COVID patients. ABC11 Raleigh-Durham. 14 June 2021. Dostupné online [cit. 29 September 2021]. 
  74. ↑ a b MARSHALL, Helen; STEWART, Neil J.; CHAN, Ho-Fung; RAO, Madhwesha; NORQUAY, Graham; WILD, Jim M. In vivo methods and applications of xenon-129 magnetic resonance. Progress in Nuclear Magnetic Resonance Spectroscopy. February 2021, s. 42–62. DOI 10.1016/j.pnmrs.2020.11.002. PMID 33632417. S2CID 230595631. 
  75. ↑ Basic Principles of Hyperpolarized Gas [online]. [cit. 2021-09-29]. Dostupné online. 
  76. ↑ Long Covid In South Africa: Findings From A Longitudinal Cohort Of Patients At One Month After Hospitalisation With Sars-cov-2, Using An Isaric Multi-country Protocol. Covid-19 Special Public Health Surveillance Bulletin [online]. [cit. 2021-12-02]. Dostupné online. 
  77. ↑ Cookson C. 'Long Covid' symptoms can last for months. Financial Times. 15 October 2020. Dostupné online [cit. 15 October 2020]. 
  78. ↑ a b Greenhalgh T. covid-19: An open letter to the UK's chief medical officers [online]. 21 September 2020 [cit. 2020-10-19]. Dostupné online. 
  79. ↑ NHS to offer 'long covid' sufferers help at specialist centres [online]. NHS England, 7 October 2020 [cit. 2020-10-19]. Dostupné online. 
  80. ↑ Your COVID Recovery [online]. [cit. 2022-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 20 October 2020. 
  81. ↑ UCLH opens second 'long Covid' clinic for patients with neurological complications [online]. [cit. 2020-12-19]. Dostupné online. 
  82. ↑ 'No urgency, no plan' for long covid. www.hsj.co.uk. Health Service Journal, 25 March 2021. Dostupné online [cit. 10 May 2021]. 
  83. ↑ NICE, RCGP and SIGN publish guideline on managing the long-term effects of covid-19 [online]. 18 December 2020 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  84. ↑ GORNA, Robin; MACDERMOTT, Nathalie; RAYNER, Clare; O'HARA, Margaret; EVANS, Sophie; AGYEN, Lisa; NUTLAND, Will. Long COVID guidelines need to reflect lived experience. The Lancet. February 2021, s. 455–57. DOI 10.1016/S0140-6736(20)32705-7. PMID 33357467. 
  85. ↑ Belluck P. Covid Survivors With Long-Term Symptoms Need Urgent Attention, Experts Say. The New York Times. 4 December 2020. Dostupné online [cit. 18 February 2021]. ISSN 0362-4331. 
  86. ↑ covid-19 Neuro Databank-Biobank [online]. [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. 
  87. ↑ The Long Haul: Forging a Path through the Lingering Effects of covid-19 [online]. 29 April 2021 [cit. 2021-05-16]. Dostupné online. 
  88. ↑ Smith CL. Here's What Happened When I Told Congress The Black And Ugly Truth About Long COVID [online]. 15 May 2021 [cit. 2021-05-16]. Dostupné online. 
  89. ↑ Long COVID Support Group [online]. Dostupné online. 
  90. ↑ Blazonis S. Facebook Group Created by Tampa Man Aims to Connect covid-19 Long Haulers [online]. 27 November 2020 [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. 
  91. ↑ a b Witvliet MG. Here's how it feels when covid-19 symptoms last for months [online]. 27 November 2020 [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. 
  92. ↑ Macnamara K. The Covid 'longhaulers' behind a global patient movement [online]. AFP. Dostupné online. 
  93. ↑ Sifferlin A. How covid-19 Long Haulers Created a Movement [online]. 11 November 2020. Dostupné online. 
  94. ↑ Patient Led Research [online]. Dostupné online. 
  95. ↑ Callard F, Perego E. How and why patients made Long Covid. Social Science & Medicine. January 2021, s. 113426. DOI 10.1016/j.socscimed.2020.113426. PMID 33199035. 
  96. ↑ Prevalence of ongoing symptoms following coronavirus (covid-19) infection in the UK: 1 April 2021 [online]. 2021-04-01 [cit. 2021-08-14]. Dostupné online. 
  97. ↑ Buonsenso D, Munblit D, De Rose C, Sinatti D, Ricchiuto A, Carfi A, Valentini P. Preliminary evidence on long COVID in children. Acta Paediatrica. July 2021, s. 2208–11. DOI 10.1111/apa.15870. PMID 33835507. 
  98. ↑ Lewis D. Long COVID and kids: scientists race to find answers. Nature. July 2021, s. 482–83. DOI 10.1038/d41586-021-01935-7. PMID 34262190. S2CID 235906450. Bibcode 2021Natur.595..482L. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

 

  • DAVIS, Nicola. Lingering and painful: the long and unclear road to coronavirus recovery. The Guardian. 1 May 2020. Dostupné online [cit. 18 October 2020]. ISSN 0261-3077. 
  • HARDING, Luke. 'Weird as hell': the covid-19 patients who have symptoms for months. The Guardian. 15 May 2020. Dostupné online [cit. 18 October 2020]. ISSN 0261-3077. 
  • TANNER, Claudia. The people who can't shake off covid-19 – 'Week nine and I'm back in bed'. i News. 21 May 2020. Dostupné online [cit. 18 October 2020]. 
  • Major study into long-term health effects of covid-19 launched in the UK [online]. [cit. 2020-10-18]. Dostupné online. 
  • KEAY, Laura. Long-term COVID warning: ICU doctor reports having coronavirus symptoms for three months. Sky News. 25 June 2020. Dostupné online [cit. 18 October 2020]. 
  • Scottish universities join covid-19 long-term health impact study. BBC News. 5 July 2020. Dostupné online [cit. 18 October 2020]. 
  • Major study will form basis for covid-19 rehabilitation services, says DHSC. Pulse Today. 6 July 2020. Dostupné online [cit. 18 October 2020]. 
  • KLEINMAN, Zoe. Coronavirus: Thousands say debilitating symptoms last 'for weeks'. BBC News. 7 July 2020. Dostupné online [cit. 18 October 2020]. 
  • PRIOR, Ryan. Can't shake covid-19: Warnings from young survivors still suffering. CNN. 19 July 2020. Dostupné online [cit. 18 October 2020]. 
  • SMITH-SPARK, Laura; SHELLEY, Jo; BORGHESE, Livia. Brain fog, fatigue, breathlessness. Rehab centers set up across Europe to treat long-term effects of coronavirus. CNN. 21 July 2020. Dostupné online [cit. 18 October 2020]. 
  • ALWAN, Nisreen A. What exactly is mild covid-19? [online]. 28 July 2020 [cit. 2020-10-18]. Dostupné online. 
  • DAVIS, Hannah. Brain fog, phantom smells and tinnitus: my 4 months (and counting) of covid-19. The Guardian. 5 August 2020. Dostupné online [cit. 18 October 2020]. 
  • WITVLIET, Margot. I'm a covid-19 long-hauler and an epidemiologist – here's how it feels when symptoms last for months [online]. 11 August 2020. Dostupné online. 
  • Can coronavirus damage 'last for life'?. The Week UK. 6 August 2020. Dostupné online [cit. 18 October 2020]. 
  • TOM, Bawden. Half of patients suffering with 'long Covid' and symptoms four months after leaving hospital [online]. 13 August 2020 [cit. 2020-10-18]. Dostupné online. 
  • MORGAN, Emily. Coronavirus: How do you cure those suffering with long Covid?. ITV News. 19 August 2020. Dostupné online [cit. 18 October 2020]. 
  • STAMATAKI, Zania. Is anyone safe from covid-19? This is what we know so far about immunity. The Guardian. 19 August 2020. Dostupné online [cit. 18 October 2020]. ISSN 0261-3077. 
  • KNAPTON, Sarah. 'Long Covid' is real and patients suffer debilitating symptoms for months, experts say. The Telegraph. 20 August 2020. Dostupné online [cit. 18 October 2020]. ISSN 0307-1235. 
  • GALLAGHER, Sophie. What is long Covid and why are people having symptoms for months?. The Independent. 20 August 2020. Dostupné online [cit. 18 October 2020]. 
  • WOODCOCK, Andrew. Boris Johnson denies claim he could quit as prime minister over coronavirus-related health issues. The Independent. 25 August 2020. Dostupné online [cit. 18 October 2020]. 
  • LYNCH, Paul; MANNING, Jonathon. UK flu jab rates prompt complacency warning. BBC News. 27 August 2020. Dostupné online [cit. 18 October 2020]. 
  • ROSS, Jennifer M.; SEILER, Jessie; MEISNER, Julianne. Summary of covid-19 Long Term Health Effects: Emerging evidence and Ongoing Investigation [online]. University of Washington, 1 September 2020. %20Long%20Term%20Effects%20Summary.pdf Dostupné online. 
  • CLIFTON, Helen; DEITH, Jane. Coronavirus: 'Long Covid' patients need treatment programme, doctors say. BBC News. 8 September 2020. Dostupné online [cit. 18 October 2020]. 
  • WOOD, Vincent. 60,000 ill with coronavirus for three months or more, professor says. The Independent. 8 September 2020. Dostupné online [cit. 18 October 2020]. 
  • TAPPER, James. I was infected with coronavirus in March, six months on I'm still unwell. The Observer. 13 September 2020. Dostupné online [cit. 18 October 2020]. ISSN 0029-7712. 
  • Coronavirus patient unable to work six months on. BBC News. 14 September 2020. Dostupné online [cit. 18 October 2020]. 
  • DAVIS, Nichola. UK coronavirus: record 6,634 new cases reported; chancellor announces job support scheme – as it happened. The Guardian. 24 September 2020. Dostupné online [cit. 18 October 2020]. ISSN 0261-3077. 
  • PANDEY, Vikas. Why India should worry about post-covid-19 care. BBC News. 27 September 2020. Dostupné online [cit. 18 October 2020]. 
  • People could suffer impact of having Covid for years, professor warns. ITV News. 27 September 2020. Dostupné online [cit. 18 October 2020]. 
  • TRIGGLE, Nick. Covid: Is it time we learned to live with the virus?. BBC News. 28 September 2020. Dostupné online [cit. 18 October 2020]. 
  • RUTHERFORD, Adam. Long Covid [online]. 29 September 2020 [cit. 2020-10-18]. Dostupné online. 
  • MORRIS, Nigel. Boris Johnson dismisses long Covid health rumours, saying he's 'fitter than a butcher's dog'. i News. 29 September 2020. Dostupné online [cit. 18 October 2020]. 
  • PEREGO, Elisa; CALLARD, Felicity; STRAS, Laurie; MELVILLE-JÓHANNESSON, Barbara; POPE, Rachel; ALWAN, Nisreen A. Why we need to keep using the patient made term 'Long Covid' [online]. 1 October 2020 [cit. 2020-10-18]. Dostupné online. 
  • COX, David. Long Covid: the evidence of lingering heart damage. The Observer. 4 October 2020. Dostupné online [cit. 18 October 2020]. ISSN 0029-7712. 
  • NICE & SIGN announce latest rapid covid-19 guideline will address Long Covid [online]. 5 October 2020 [cit. 2020-10-18]. Dostupné online. 
  • GALLAGHER, James. 'Long Covid': Why are some people not recovering?. BBC News. 5 October 2020. Dostupné online [cit. 18 October 2020]. 
  • NHS to offer 'long covid' sufferers help at specialist centres [online]. 7 October 2020 [cit. 2020-10-18]. Dostupné online. 
  • Coronavirus: Specialist 'long Covid' clinics to be set up in England. BBC News. 7 October 2020. Dostupné online [cit. 18 October 2020]. 
  • TANNER, Claudia. I used to run marathons but long Covid has left me feeling like a weak 90-year-old. i News. 7 October 2020. Dostupné online [cit. 18 October 2020]. 
  • STONE, Jon. Boris Johnson says claims he is suffering from long Covid are 'seditious propaganda'. The Independent. 6 October 2020. Dostupné online [cit. 18 October 2020]. 
  • Living with covid-19 review: A dynamic review of the evidence around ongoing Covid19 symptoms (often called Long Covid) [online]. National Institute for Health Research, 15 October 2020. Dostupné online. DOI 10.3310/themedreview_41169. 
  • LINTERN, Shaun. The NHS is not ready to tackle the debilitating effects of 'long Covid'. The Independent. 14 October 2020. Dostupné online [cit. 18 October 2020]. 
  • BARRETT, Julia. Long COVID: Just how common is it?. BBC Science Focus Magazine. 15 October 2020. Dostupné online [cit. 18 October 2020]. 
  • DEITH, Jane. Scientists probe possible DNA link to 'Long Covid'. Channel 4 News. 15 October 2020. Dostupné online [cit. 18 October 2020]. 
  • CULBERTSON, Alix. Long COVID: The debilitating after-effects of coronavirus. Sky News. Dostupné online [cit. 18 October 2020]. 
  • HUTCHISON, Caitlin. Coronavirus Scotland: Long Covid sufferers terrified they 'won't get their lives back'. The Herald. 16 October 2020. Dostupné online [cit. 18 October 2020]. 
  • DUCHARME, Jamie. Studying Long-Haul Coronavirus Could Bring Benefits – and Recognition – to Forgotten Patients [online]. 16 October 2020. Dostupné online. 
  • MITCHELL, Natasha. covid-19 effects can be persistent and serious say doctors suffering 'long COVID'. ABC News. Australian Broadcasting Corporation, 22 October 2020. Dostupné online. 
  • These doctors got covid-19, now they're suffering the serious, mysterious symptoms of 'long COVID' [online]. 18 October 2020. (Science Friction). Dostupné online.  With guests Dr Ian Frayling (Ireland), Dr Nathalie Macdermott (Great Ormond Street), and Dr Nathalie Macdermott (Scotland).
  • YONG, Ed. Long-Haulers Are Redefining covid-19 [online]. 19 August 2020. Dostupné online. 
  • PEREGO, Elisa; CALLARD, Felicity. Why we need to keep using the patient made term 'Long Covid' [online]. 1 October 2020. Dostupné online. 
  • LUTZ, Jennifer; CARMONA, Richard. America's healthcare system will struggle to deal with Covid 'long-haulers' [online]. 27 December 2020. Dostupné online. 
  • GANZ, John; SILVERMAN, Sold ShortJacob; THE SOAPBOXALEX SHEPHARD; THE SOAPBOXKATELYN BURNS; BITTLE, Jake; WAGNER, Kate; SHAPIRO, Walter. The Forever Disease: How covid-19 Became a Chronic Condition [online]. 2 February 2021. Dostupné online. 
  • OCKENDEN, Will. Coronavirus 'long haulers' feared they would never recover. Then they got the vaccine. ABC News. Australian Broadcasting Corporation, 24 March 2021. Dostupné online. 
  • Long COVID: let patients help define long-lasting COVID symptoms. Nature. October 2020, s. 170. DOI 10.1038/d41586-020-02796-2. PMID 33029005. S2CID 222217022. Bibcode 2020Natur.586..170.. 
  • Alwan NA. Track covid-19 sickness, not just positive tests and deaths. Nature. August 2020, s. 170. DOI 10.1038/d41586-020-02335-z. PMID 32782377. S2CID 221107554. 
  • Alwan NA, Burgess RA, Ashworth S, Beale R, Bhadelia N, Bogaert D, Dowd J, Eckerle I, Goldman LR, Greenhalgh T, Gurdasani D, Hamdy A, Hanage WP, Hodcroft EB, Hyde Z, Kellam P, Kelly-Irving M, Krammer F, Lipsitch M, McNally A, McKee M, Nouri A, Pimenta D, Priesemann V, Rutter H, Silver J, Sridhar D, Swanton C, Walensky RP, Yamey G, Ziauddeen H. Scientific consensus on the covid-19 pandemic: we need to act now. Lancet. October 2020, s. e71–e72. DOI 10.1016/s0140-6736(20)32153-x. PMID 33069277. S2CID 222348171. 
  • Kingstone T, Taylor AK, O'Donnell CA, Atherton H, Blane DN, Chew-Graham CA. Finding the 'right' GP: a qualitative study of the experiences of people with long-COVID. BJGP Open. Royal College of General Practitioners, December 2020, s. bjgpopen20X101143. DOI 10.3399/bjgpopen20X101143. PMID 33051223. S2CID 222351478. 
  • Mahase E. covid-19: What do we know about 'long covid'?. BMJ. July 2020, s. m2815. DOI 10.1136/bmj.m2815. PMID 32665317. S2CID 220497261. 
  • Nabavi N. Long covid: How to define it and how to manage it. BMJ. September 2020, s. m3489. DOI 10.1136/bmj.m3489. PMID 32895219. S2CID 221520739. 
  • Nalbandian A, Sehgal K, Gupta A, Madhavan MV, McGroder C, Stevens JS, Cook JR, Nordvig AS, Shalev D, Sehrawat TS, Ahluwalia N, Bikdeli B, Dietz D, Der-Nigoghossian C, Liyanage-Don N, Rosner GF, Bernstein EJ, Mohan S, Beckley AA, Seres DS, Choueiri TK, Uriel N, Ausiello JC, Accili D, Freedberg DE, Baldwin M, Schwartz A, Brodie D, Garcia CK, Elkind MS, Connors JM, Bilezikian JP, Landry DW, Wan EY. Post-acute covid-19 syndrome. Nature Medicine. April 2021, s. 601–15. DOI 10.1038/s41591-021-01283-z. PMID 33753937. 
  • Nordvig AS, Fong KT, Willey JZ, Thakur KT, Boehme AK, Vargas WS, Smith CJ, Elkind MS. Potential Neurologic Manifestations of covid-19. Neurology. Clinical Practice. April 2021, s. e135–e146. DOI 10.1212/CPJ.0000000000000897. PMID 33842082. 
  • Paterson RW, Brown RL, Benjamin L, Nortley R, Wiethoff S, Bharucha T, Jayaseelan DL, Kumar G, Raftopoulos RE, Zambreanu L, Vivekanandam V, Khoo A, Geraldes R, Chinthapalli K, Boyd E, Tuzlali H, Price G, Christofi G, Morrow J, McNamara P, McLoughlin B, Lim ST, Mehta PR, Levee V, Keddie S, Yong W, Trip SA, Foulkes AJ, Hotton G, Miller TD, Everitt AD, Carswell C, Davies NW, Yoong M, Attwell D, Sreedharan J, Silber E, Schott JM, Chandratheva A, Perry RJ, Simister R, Checkley A, Longley N, Farmer SF, Carletti F, Houlihan C, Thom M, Lunn MP, Spillane J, Howard R, Vincent A, Werring DJ, Hoskote C, Jäger HR, Manji H, Zandi MS. The emerging spectrum of covid-19 neurology: clinical, radiological and laboratory findings. Brain. October 2020, s. 3104–20. DOI 10.1093/brain/awaa240. PMID 32637987. 
  • Salisbury H. Helen Salisbury: When will we be well again?. BMJ. June 2020, s. m2490. DOI 10.1136/bmj.m2490. PMID 32576550. S2CID 219983336. 
  • Wise J. GPs call for cut in red tape to manage aftermath of covid-19. BMJ. July 2020, s. m2729. DOI 10.1136/bmj.m2729. PMID 32636191. S2CID 220383533. 
  • Stengel A, Malek N, Zipfel S, Goepel S. Long Haulers-What Is the Evidence for Post-COVID Fatigue?. Frontiers in Psychiatry. 21 May 2021, s. 677934. DOI 10.3389/fpsyt.2021.677934. PMID 34093286. 

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dlouhý_covid&oldid=24240950“