Chlothar II.
| Chlothar II. | |
|---|---|
| král Neustrie, franský král | |
 Smlouva krále Chlothara II. a Lombardie | |
| Doba vlády | 584–629 |
| Korunovace | 584 – král Neustrie 613 – franský král |
| Narození | 584 |
| Úmrtí | 18. října 629 (ve věku 44–45 let) nebo říjen 629 (ve věku 44–45 let) |
| Pohřben | Klášter Saint-Germain-des-Prés |
| Předchůdce | Chilperich I. |
| Nástupce | Dagobert I. |
| Manželky | Haldetruda Bertruda Sichilda |
| Potomci | Dagobert I., Charibert II. Franský, Emma z Austrasie, Merovech Franský, Berta a Svatá Énimie |
| Rod | Merovejci |
| Dynastie | Merovejci |
| Otec | Chilperich I. |
| Matka | Fredegunda |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chlothar II. také Chlotar, Clothar, Clotaire či Chlotochar nazývaný Veliký nebo Mladý (584? – 18. října 629 Paříž) byl králem Neustrie[1] v letech 584 až 613, od roku 613 pak král celé franské říše. Byl synem krále Chilpericha I. a jeho třetí manželky Fredegundy.[2]
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Na trůn byl dosazen již jako čtyřměsíční kojenec pod regentstvím své matky Fredegundy, která v neklidném období získala ochranu synova strýce Guntrama, který zemřel v roce 592. Fredegunda vedla do své smrti v roce 597 spor s Brunhildou s Austrasie. Po její smrti převzal moc třináctiletý Chlothar a ve sporu s královnou Brunhildou pokračoval. Spor vyústil v bitvu v niž Chlothar zvítězil a Brunhildu nechal brutálním způsobem popravit.[3] Vítězná bitva a poprava Brunhildy v roce 613 mu umožnila sjednotit Franskou říši pod jeho vládou. Stejně jako jeho otec vybudoval svou říši tím, že se zmocnil území po smrti ostatních králů. V roce 623 byl přinucen postoupit vládu nad Austrasií svému synovi Dagobertovi I.[4]
Jeho vláda byla podle současných měřítek dlouhá, během niž na pozadí sporů mezi Merovejci pokračoval úpadek královské moci vůči francouzské šlechtě i církvi. Na Pařížském ediktu v roce 614 potvrdil základní majetkové výsady šlechty tzv. Edictum Chlotharii, které znamenalo respektování pozemkového majetku, hrabata musela pocházet z místní šlechty. Částečného uznání svých nároků dosáhla i církev, a to volbou biskupů vedle králova jmenování. V roce 617 učinil z majordoma královského paláce doživotní funkci, což byl další krok zvýšující moc tohoto úřadu, kdy se z funkce majordoma domácnosti v průběhu 7. století stala funkce vládce za trůnem, což nakonec vedlo v roce 751 k sesazení dynastie Merovejců z trůnu.
Neobvykle pro merovejského panovníka je to, že praktikoval monogamii, i když předčasné úmrtí jeho žen znamenalo, že měl dohromady tři manželky. Byl spojencem církve, snad inspirovaný příkladem svého strýce Guntrama. S výjimkou popravy Brunhildy jeho vládě chybějí skandální zločiny, v podobě vražd spáchaných ve manželském vztahu či v boji o moc.
Ve čtyřicátém roce panování Chlothara II., v roce 624 přišel na území Slovanů franský kupec Sámo a stal se prvním známým vládcem západních Slovanů na území Čech.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Přehled francouzských panovníků – Chlothar II.. https://www.valka.cz/Chlothar-II-t26411#95046 [online]. [cit. 2021-03-21]. Dostupné online.
- ↑ Ottův slovník naučný: Illustrovaná encyklopædie obecných vědomostí [online]. J. Otto, 1893 [cit. 2021-03-21]. Dostupné online.
- ↑ ŠEMBERA, František. Dějepis všeobecný: Dějiny středověké. I [online]. J. Otto, 1879 [cit. 2021-03-21]. Dostupné online.
- ↑ EFFROS, Bonnie; MOREIRA, Isabel. The Oxford handbook of the Merovingian world. New York, NY: Oxford University Press, 2020. 1168 s. Dostupné online. ISBN 9780190234188. S. 222. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ČORNEJ, Petr; KUČERA, Jan; VANÍČEK, Vratislav, a kol. Evropa králů a císařů : významní panovníci a vládnoucí dynastie od 5. století do současnosti. Praha: Ivo Železný, 1997. 410 s. ISBN 80-237-3511-X.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chlothar II. na Wikimedia Commons - Chlothar II. na stránkách Co je co
- Chlothar II. – přehled francouzských panovníků
| Předchůdce: neobsazeno – titul naposledy držel Chlothar I. |
Franský král 613–629 s Fredegundou (584–597) |
Nástupce: Charibert II. v Akvitánii |
| Předchůdce: Chilperich I. |
král Neustrie 584–613 |
Nástupce: Dagobert I. v Austrasii a Neustrii |
