Blatenské knížectví

Dolnopanonské knížectví Blatenské knížectví Pannonia inferior ←  846–875  →  →
Geografie Rozsah knížectví za vlády knížete Kocela v 9. stol.
Hlavní město	Blatnohrad (Blatnograd, německy Mosapurg, dnes Zalavár), Sisak
Obyvatelstvo
Národnostní složení	Slované, Karantánci, Frankové, Avaři
Náboženství	staroslovanské (pohanské), slovanské křesťanství
Státní útvar
Státní zřízení	dědičná monarchie
Mateřská země	Východofranská říše Východofranská říše (846–884, 894–901) Velkomoravská říše (884–894)
Vznik	846 – vznik coby léno pro Pribinu
Zánik	875 – dobytí Maďary
Státní útvary a území
Předcházející Avarský kaganát Následující Maďarské velkoknížectví Chorvatské království (925–1102)

Blatenské knížectví (slovensky Blatenské kniežatstvo, slovinsky Blatenska kneževina) neboli Dolní Panonie (latinsky Pannonia inferior) bylo slovanské knížectví, které se v polovině 9. století rozprostíralo kolem jezera Balaton, mezi Drávou na jihu, Dunajem na východě, Štýrským Hradcem na západě a přibližně Veszprémem na severu. Podle novějších názorů sem patřilo i území mezi Rábem a Klosterneuburgem. Stolicí knížectví byl Blatnohrad na řece Zale.

Historie

Blatenské knížectví vzniklo kolem roku 839, kdy ho východofranský král Ludvík II. Němec dal v léno Pribinovi, který předtím absolvoval strastiplnou cestu po střední Evropě poté, kdy ho roku 833 i s družinou vyhnal Mojmír I. z Nitranského knížectví. Roku 847 Pribina knížectví dostal do osobní dědičné držby.

Za vlády Pribinova syna Kocela jej navštívili na své cestě do Říma Cyril a Metoděj a to přispělo spolu s obnovou místního biskupství k většímu kulturnímu významu a samostatnosti knížectví, které se stalo jedním ze středisek slovanské vzdělanosti. Po Kocelově smrti v roce 876 bylo knížectví opět včleněno do Východofranské říše pod vládu Arnulfa Korutanského. V letech 884–894 se knížectví po bitvě na řece Rábě stalo součástí Velkomoravské říše pod vedením Svatopluka. V roce 896 ještě východofranský vládce Arnulf udělil Blatenské knížectví v léno Braslavovi, ale již roku 901 dobyli oblast Maďaři a ta se stala součástí Uher a coby samostatný celek zanikla.

Mapy

• 
  Přibližný rozsah Blatenského knížectví kolem roku 846 s polohou Blatnohradu
• 
  Knížectví za vlády Braslava v roce 896
• 
  Blatenské knížectví zeleně vlevo na mapě vytvořené podle informací z Gesta Hungarorum

Součásti knížectví

Předpokládá se, že Blatenské knížectví sestávalo z těchto celků:

• Blatenské knížectví – mezi Veszprémem a řekou Drávou
• Ptujské knížectví – v okolí města Ptuj
• Doudlebské knížectví – v okolí blíže neurčeného sídla Dudleipin (údajně u Murecku nebo Bad Radkersburgu) poblíž štýrského Leibnitz, jež zmiňuje listina z roku 891
• Možné Etgarovské knížectví mezi Klosterneuburgem a Kőszegem

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Blatenské kniežatstvo na slovenské Wikipedii a Plattensee-Fürstentum na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Encyklopedické heslo Blatenské knížectví v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích