Autun

Autun
	; znak
Poloha
Souřadnice	46°57′4″ s. š., 4°17′55″ v. d.
Nadmořská výška	280 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Francie
	Autun
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	61,5 km²
Počet obyvatel	13 145 (2021)
Hustota zalidnění	213,7 obyv./km²
Správa
Starosta	Vincent Chauvet (od 2020)
Oficiální web	www.autun.com
E-mail	autun@autun.com
PSČ	71400
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Autun [óteⁿ] je historické město ve Francii, region Burgundsko-Franche-Comté, département Saône-et-Loire, s asi 15 000 obyvateli (2006). Leží na řece Arroux na okraji lesnaté oblasti Morvan, asi 70 km jihozápadně od Dijonu.

Historie

Autun (lat. Augustodunum) byl založen císařem Augustem roku 10 př. n. l., od 2. století je zde doložena křesťanská obec a od 3.–4. století biskupství. V době galského císařství nařídil uzurpátor Victorinus někdy mezi roky 269-271 n. l. útok na odbojné město Augustodunum a dal je po dlouhém obléhání vyplenit. Roku 532 se před městem odehrála významná bitva, v níž Frankové porazili Burgundy a Autun se stal jejich hlavním městem. Roku 725 město dobyli a vyplundrovali maurští (umajjádští) nájezdníci, byl to však krajní bod jejich expanze a o sedm let později, po bitvách u Tours a Poitiers se opět stáhli do Španělska. Za stoleté války roku 1379 město zpustošili Angličané.

Na vojenské škole v Autunu studoval Napoleon I. i jeho bratr Josef Bonaparte a pověstný francouzský ministr zahraničí Talleyrand byl autunským biskupem.

Památky

Autun si do značné míry zachoval středověké hradby s 23 věžemi, které stojí na základech starověké římské hradby v délce asi 6 km. Z římské doby se zachovaly dvě brány (Porte d'Arroux a Porte Saint-André), divadlo pro 17 tisíc diváků a zřícenina chrámu, podle podání zasvěceného bohu Janusovi. Hlavní pamětihodností je románská katedrála sv. Lazara na návrší nad starým městem, vystavěná v letech 1120–1146 a přestavěná po vypálení Angličany roku 1379. V 15. století byla postavena také mohutná střední věž nad křížením. Z původní románské výzdoby se zachovala také řada sochařských detailů, zejména monumentální tympanon západního portálu s výjevy Posledního soudu.