Arles

Arles
	Římská aréna v Arles
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	43°40′36″ s. š., 4°37′40″ v. d.
Nadmořská výška	0–57 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Francie
Region	Provence-Alpes-Côte d'Azur
Departement	Bouches-du-Rhône
Arrondissement	Arles
Kanton	Arles-Est; Arles-Ouest
	Arles
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	758,93 km²
Počet obyvatel	52 197 (2007)
Hustota zalidnění	68,8 obyv./km²
Světové dědictví UNESCO
Název lokality	Římské a románské památky města Arles
Typ	kulturní dědictví
Kritérium	ii, iv
Odkaz	164 (anglicky)
Zařazení	1981 (5. zasedání)
Správa
Starosta	Hervé Schiavetti
Oficiální web	www.ville-arles.fr
E-mail	administration.generale@ville-arles.fr
PSČ	13200
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arles je historické francouzské město v departementu Bouches-du-Rhône, v regionu Provence-Alpes-Côte d'Azur na řece Rhôně, asi 25 km od mořského pobřeží. Žije zde asi 52 600 obyvatel. Historické centrum je na východním břehu řeky Rhôny, 24 km od Středozemního moře. K městu patří i nová část na západním břehu (čtvrť Trinquetaille) a oblast severní a východní Camargue, což z Arles činí největší obec ve Francii o rozloze přibližně 760 km². Město má bohatou historii. Bylo založeno keltským kmenem Salluviů, působil zde Julius Caesar a v 4. a 5. století sloužilo jako rezidence římských císařů a bylo hlavním městem Galie.

Dnešní Arles je známé svými historickými a archeologickými památkami. K nim patří římský amfiteátr postavený kolem roku 90 n. l., katedrála s nádherným portálem a bývalé benediktinské opatství Saint-Trophime. Působili zde umělci jako Vincent van Gogh a Pablo Picasso. Arles je také důležitým centrem kulturního dění a působí zde několik muzeí i moderní umělecké iniciativy, jako je LUMA, která se zaměřuje na současné umění a nová média. Díky svému bohatému kulturnímu dědictví a malebnému okolí je Arles oblíbeným turistickým cílem.

Historie

Ve starověku se Arles jmenovalo Arelas nebo Arelate. Město bylo založeno Galy v místě ligurského sídla Theline. Julius Caesar je v roce 46 př. n. l. povýšil na kolonii Šesté legie a jejích vysloužilců ('Colonia Julia Paterna Arelate Sextanorum'). Jako jeden z mála dobrých přístavů mělo město velký význam a soutěžilo s Massalií (Marseille) o prestiž v námořním obchodu. Největšího rozmachu dosáhlo město za císaře Konstantina, který Arles zvětšil a zkrášlil a do jména přidal Constantina. Roku 395 se stalo hlavním městem Galie a mohlo mít až sto tisíc obyvatel. Roku 402 pak byla Praefectura Galliarum, nejvyšší úřad západořímské říše, přesunuta z Trevíru do Arles.

Ve 3. století se Arles stalo sídlem biskupa, v roce 400 arcibiskupa a hrálo významnou roli v pokřesťanštění Galie. Jako významné obchodní centrum bylo několikrát dobyto a zničeno Vizigóty a Saracény. Od roku 536 patřilo město Franské říši, od roku 879 bylo hlavním městem království Burgundského (Arelatského). Od 12. století město řídil volený podesta, roku 1178 zde byl Fridrich I. Barbarossa korunován burgundským králem. Království ovšem v pozdním středověku sláblo, až jeho zbytek předal císař Karel IV. roku 1378 francouzskému králi. Od 5. století byla v Arles významná židovská komunita, po roce 1490 však byli všichni Židé vyhnáni a obec se už nikdy neobnovila.

Město si udrželo jistý hospodářský význam jako přístav, ale s příchodem železnice v 19. století význam říční dopravy poklesl a s ním i význam Arles po roce 1847. Ve druhé polovině 19. století zde žila řada slavných malířů a Vincent van Gogh zde během ročního pobytu roku 1888 namaloval na 300 obrazů. Obě světové války město vcelku ušetřily a roku 1981 byla řada starověkých a románských památek města zapsána na seznam Světového dědictví.

Památky a muzea

Římské památky

Během soustavného archeologického výzkumu v řece Rhôně v letech 2007-2009 bylo nalezeno množství zajímavých starověkých předmětů, nádob, zbraní a také soch. Mramorovou bustu staršího muže považovali někteří archeologové za portrét Julia Césara z doby jeho života. Spor není definitivně ukončen.

Amfiteátr o rozměrech 140 × 103 m pro 25 tisíc diváků byl postaven kolem roku 90 a ve středověku sloužil jako pevnost. Ze čtyř obranných věží se jedna zachovala.
Římské divadlo z doby kolem 25 př. n. l. pro 16 tisíc diváků
Alyscamps – římský hřbitov s četnými sarkofágy
Římské lázně
Zbytky akvaduktu a soustavy mlýnů v Barbegal u Fontvieilles, asi 12 km severně od Arles. Akvadukt z 1. století n. l. zde poháněl dvě paralelní kaskády 8 + 8 vodních mlýnů nad sebou.

Středověké a novověké památky

Katedrála Saint Trophime ze 12. století v provensálském románském stylu s nesmírně bohatým portálem
Z kláštera Saint-Trophime se zachoval rajský dvůr s bohatě zdobenými románskými a gotickými arkádami
Kostel Notre-Dame-de-la-Major
Kostel Saint Honorat ze 12. století
Arcibiskupský palác s fasádou z roku 1786
Kaple sv. Anny (Sainte Anne)
Kostel sv. Blažeje (Saint-Blaise)

Muzea

Musée d’Arles et de la Provence Antique – archeologické muzeum
Museon Arlaten – etnografické muzeum založené Frederikem Mistralem
Musée Réattu – muzeum výtvarných umění
Musée de la Camargue

Galerie

Náměstí republiky s radnicí, obeliskem a katedrálou sv. Trofima
Římské divadlo (1. stol. př. n. l.)
Římské divadlo
Akvadukt (1. stol.)
Katedrála sv. Trophima
Katedrála sv. Trophima, křížová chodba
Katedrála sv. Trophima, portál
Klášter Montmajour

Vývoj počtu obyvatel

Rok	1962	1968	1975	1982	1990	1999	2004	2007
Počet obyvatel	41 932	45 774	50 059	50 500	52 058	50 426	52 600	52 197

Osobnosti

Favorinus z Arelaty (cca 80–150), římský rétor a polyhistor galského původu
Maximianus (cca 250–310), římský císař
Konstantin II. (316–340), římský císař
Konstancie z Arles (cca 986–1032), francouzská královna, manželka Roberta II.
Pierre Quiqueran de Beaujeu (1526–1550), spisovatel
Trophime Bigot (1579–1650), malíř
Jean-Antoine de Barras de la Penne (1650–1730), námořní důstojník a spisovatel
Guillaume de Barrême de Châteaufort (1719–1775), malíř
Antoine Raspal (1738–1811), malíř
Jacques Réattu (1760–1833), malíř
Vincent van Gogh (1853–1890), nizozemský malíř
Jeanne Calmentová (1875–1997), s doloženými 122 lety nejstarší osoba na světě vůbec
Guy Debord (1931–1994), marxistický básník a filosof
Christian Lacroix (* 1951), módní návrhář
Djibril Cissé (* 1981), fotbalista
Mehdi Savalli (* 1985), matador