Annona cherimola

Annona cherimola
	Čerimoja
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	nižší dvouděložné (Magnoliopsida);
Řád	šácholanotvaré (Magnoliales);
Čeleď	láhevníkovité (Annonaceae);
Rod	láhevník (Annona);
Binomické jméno
	Annona cherimola; Mill., 1768
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Annona cherimola (česky čerimoja) je rostlina z čeledi láhevníkovité (Annonaceae). Je to opadavý menší strom poskytující velmi lahodné ovoce.

Synonyma^{^[2]}

Vědecká synonyma

Annona cherimolia P. Mill.
Annona cheirimola P. Mill.
Annona pubescens Salisb.
Annona cherimoya – synonymum vzniklé chybou v názvu (misspelling)

Další názvy

anona šeroplodá
láhevník čerimoja
láhevník čirimoja
chirimoya
„cukrové jablko“ – lidový název

Původ a rozšíření

Annona cherimola pochází ze severní části Jižní Ameriky z And. Roste v horách tropů a subtropů.

Využití

Čerimoja poskytuje ovoce, které je velice oblíbené po celém světě. Konzumuje se měkká, sladká, pěnovitě-vatovitá dužina bílé nebo narůžovělé barvy. Z dužiny se též vyrábějí džusy, zmrzlina, džemy a jiné pochutiny.

Botanický popis

Malý opadavý strom dosahující výšky 5–7 m. Má šedavé plstnaté větvičky. Opadavé listy jsou eliptické až elipticky kopinaté, až 20 cm dlouhé, na rubu sametově plstnaté.^[3] Jednopohlavné květy. Souplodí je kulovité až vejcovité, 7–12 cm dlouhé s hrbolatým zeleně zbarveným povrchem a bělavou dužninou.^[3]

Souplodí

Ze souplodí se pojídá vatovitá dužnina. Toto oblíbené ovoce obsahuje asi 1,8 % bílkovin, 0,7 % tuku, 19 % sacharidů, 3,2 % sušiny, 2,1 % minerálních látek, vitamin C a stopy provitaminu A.^[3]

Ekologické nároky

I když čerimoja pochází z tropů, je zvyklá na chladnější podnebí, protože roste v horách. Průměrná teplota by měla dosahovat 20–30 °C. Snáší lehké mrazy do -5 °C.

Rozmnožování

Rozmnožuje se generativně semeny, nebo vegetativně roubováním či vzdušním hřížením. Semenáče plodí ve čtvrtém až pátém roce. Ke štěpování se používají rouby z plodících rostlin.

Choroby a škůdci

hniloba souplodí a semenáčků – způsobuje plíseň Phytophthora palmivora
antraknóza (hniloba souplodí) – způsobuje Glomerella cingulata
bílá hniloba kořenů – způsobuje Rosellina necatrix
na čerimoje též škodí moucha Anostrepha ludens^[4]

Odkazy

Reference

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-04].
↑ BioLib - Annona cherimolia (anona šeroplodá)
↑ ^a ^b ^c VALÍČEK, P. et al. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6. EAN 9788020009395.
↑ POSPÍŠIL. Ovocnictví. Brno: Mendelova Zemědělská Univerzita, 1990.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu anona šeroplodá na Wikimedia Commons
Galerie anona šeroplodá na Wikimedia Commons
Taxon Annona cherimola ve Wikidruzích

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[4adf17ef1a29c18a5ab0c32ef43773779ec81bf3-1] The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-04].

[2] BioLib - Annona cherimolia (anona šeroplodá)

[:0-3] VALÍČEK, P. et al. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6. EAN 9788020009395.

[4] POSPÍŠIL. Ovocnictví. Brno: Mendelova Zemědělská Univerzita, 1990.

[1]

[2]

[3]

[4]

Synonyma[2]