Štěpán Vlašín
| PhDr. Štěpán Vlašín, DrSc. | |
|---|---|
| Narození | 23. prosince 1923 Náměšť nad Oslavou |
| Úmrtí | 19. ledna 2012 (ve věku 88 let) Brno |
| Místo pohřbení | Hřbitov Brno-Jehnice, skup. 2, řada: ur, hrob č. 60 |
| Povolání | historik, spisovatel, editor, divadelní kritik, literární historik a literární kritik |
| Stát |  Česko |
| Alma mater | Filozofická fakulta Masarykovy univerzity |
| Politická příslušnost | Komunistická strana Československa |
| Manžel(ka) | Vlasta Vlašínová Drahomíra Vlašínová |
| Děti | Dalibor Vlašín Mojmír Vlašín |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Štěpán Vlašín (23. prosince 1923 Náměšť nad Oslavou[1] – 19. ledna 2012 Brno[2]) byl český a moravský literární kritik a historik.
Život
[editovat | editovat zdroj]V roce 1942 maturoval na reálném gymnáziu v Brně. Za protektorátu byl nuceně nasazený v Královopolské strojírně v Brně. Po válce studoval češtinu a filozofii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity (1945–1948). Poté se z něj stal učitel na gymnáziu, na průmyslových školách, nějaký čas také přednášel na Vojenské akademii v Brně. Od roku 1954 učil na Vysokém učení technickém v Brně marxistickou filozofii a vedl Ústav české literatury ČSAV (1961–1989 vedoucí brněnské odbočky, 1967–1968 a 1970–1972 zástupce ředitele ústavu, 1975–1980 vedoucí pražského oddělení teorie literatury).[1] V roce 1961 získal titul CSc., v roce 1983 pak hodnost doktora věd.[3] Kromě akademického života byl Vlašín jako člen KSČ činný i v politice. Byl poslancem Národního výboru města Brna a předsedal jeho kulturní komisi. Pracoval také v Socialistické akademii. Do důchodu odešel po roce 1990.
Literatura jej obklopovala po celý život. Četl produkci celonárodní, ale i regionální díla méně známých autorů, mezi nimiž hledal talenty. Psal nejen odborné literárněvědné práce, ale i tisíce recenzí a kritik současné literatury. Dokonce i jeho ženy měly co do činění s knihami. První žena Vlasta Vlašínová, roz. Tomanová (21. května1925 Kremnica – 29. května 1977 Brno) se věnovala ruské literatuře, druhou byla Drahomíra Vlašínová (narozena 19. dubna 1944), která je literární historička. S první ženou měl dva syny – Dalibora a Mojmíra. Syn Mojmír Vlašín je zoologem, ekologem a politikem.
Přispíval do mnoha deníků a časopisů. Byly mezi nimi Host do domu, Rovnost, Nová mysl, Rudé právo, Estetika, Impuls, Česká literatura, Kulturní tvorba, Literární archiv, Kmen, Universitas, Věda a život, Brněnský večerník, Nové knihy, Lidová demokracie a další odborná i regionální periodika. Připravoval i programy a pásma pro Český rozhlas. Věnoval se primárně pracím Jiřího Wolkera, Jiřího Mahena a Bedřicha Václavka.[1] Z prorežimních pozic například kritizoval dikci revue Svědectví (Pavla Tigrida a Petra Příhody) a její „nenávistný vztah k pokrokovým tradicím“ apod.[4] Na druhé straně údajně zaštiťoval jako vedoucí pracovník ČSAV v zaměstnání řadu odborníků nepohodlných tehdejšímu režimu. Od října 1974 byl evidován StB nejprve jako "prověřovaná osoba", od listopadu 1974 pak jako "důvěrník" této tajné policie pod krycím jménem Prosazovatel.[5]
V Brně bydlel v Masarykově čtvrti, později v Ořešíně.[6] Na konci života trpěl Alzheimerovou chorobou, na procházce poblíž Ořešína v roce 2012 zkolaboval a o několik dní později zemřel v bohunické nemocnici.[7]
Publikace
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Štěpán Vlašín
- Jiří Mahen – studie s ukázkami z díla, 1972
- Slovník literární teorie, 1977
- Slovník literárních směrů a skupin, 1977
- Jiří Wolker – Studie s ukázkami z díla, 1980
- Literatur der ČSSR – 1945 bis 1980 – Einzeldarstellungen, 1985
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Regionální osobnosti. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. S. 47.
- ↑ Slovník české literatury, ÚČL AV ČR, heslo: Štepán Vlašín
- ↑ VLAŠÍN, Štěpán, PhDr. DrSc. | KDO JE KDO v české slavistice
- ↑ Štěpán Vlašín v dokumentu Pod maskou soukromníka (1979). Dostupné online (čas 9:00–13:32).
- ↑ Jmenné evidence. Archiv bezpečnostních složek. StB Brno II.odbor 4.oddělení. 21800 - 22809. Str. 70. Dostupné online: https://www.abscr.cz/data/pdf/knihy//BRN/BRN_21.pdf
- ↑ MENŠÍKOVÁ, Miroslava. PhDr. Štěpán Vlašín, DrSc. [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2014-09-18 [cit. 2020-01-09]. Dostupné online.
- ↑ TUČEK, Jaroslav. Odešla osvícená duše PhDr. Štěpán Vlašín, CSc [online]. Zivotnistyl.cz, 2012-02-06 [cit. 2020-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-10.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Štěpán Vlašín v Encyklopedii dějin města Brna
- Štěpán Vlašín v dokumentu Pod maskou soukromníka (1979). Dostupné online (čas 9:00–13:32).
- Hrob Štěpána Vlašína na portále BillionGraves.com
