iBet uBet web content aggregator. Adding the entire web to your favor.
iBet uBet web content aggregator. Adding the entire web to your favor.



Link to original content: http://cs.wikipedia.org/wiki/Šen_Ťün-žu
Šen Ťün-žu – Wikipedie Přeskočit na obsah

Šen Ťün-žu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Šen Ťün-žu
Narození2. ledna 1875
Su-čou
Úmrtí11. června 1963 (ve věku 88 let)
NárodnostChanové
Alma materUniverzita Hósei
Povolánípolitik, advokát a soudce
Politická stranaČínská demokratická liga
Funkcepředseda Nejvyššího lidového soudu ČLR (1949–1954)
člen celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění
poslanec Všečínského shromáždění lidových zástupců
člen Národní politické rady
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Šen Ťün-žu je čínské jméno, v němž Šen je příjmení.

Šen Ťün-žu (čínsky pchin-jinem Shěn Jūnrú, znaky zjednodušené 沈钧儒; 2. ledna 187511. června 1963) byl čínský právník a politik. Ve 20. a 30. letech se aktivně účastnil politického života v Číně, věnoval se především otázkám vzdělávání a práva. Od počátku 40. let působil v Čínské demokratické lize (CDL), po roce 1949 jedné z menších politických stran v Čínské lidové republice (ČLR); byl prvním předsedou Nejvyššího lidového soudu ČLR (1949–1954), zastával vysoké pozice v zákonodárných a poradních shromážděních ČLR jako místopředseda Čínského lidového politického poradního shromáždění (od 1949) i místopředseda Všečínského shromáždění lidových zástupců (od 1954). Od roku 1955 předsedal Čínské demokratické lize.

Šen Ťün-žu se narodil v Su-čou v provincii Ťiang-su, předkové jeho rodiny pocházeli z Ťia-singu. Dostalo se mu klasického vzdělání a roku 1904 v úřednických zkouškách získal nejvyšší titul ťin-š’. V letech 1905–1907 studoval právo na univerzitě Hósei v japonském Tokiu. Po návratu do Číny vyučoval na škole v Če-ťiangu. Po sinchajské revoluci pracoval v provinční administrativě, zabýval se organizací policie a vzděláváním. Roku 1912 se připojil k Čínské alianci. Později se stal tajemníkem v senátu v Pekingu a když roku 1926 severní armády dobyly Če-ťiangu, převzal funkci tajemníka čeťiangské prozatímní vlády. Roku 1927 byl kuomintangskými úřady krátce zatčen, roku 1928 se stal rektorem Šanghajské právnické univerzity.

V roce 1933 se připojil k Lize za občanská práva v Číně; v prosinci 1935 zorganizoval Šanghajské sdružení pro kulturní spásu; v roce 1936 se podílel na založení Federace národní spásy; v listopadu téhož roku byl zatčen kuomintangskou vládou jako jeden z tazvaných sedmi gentlemanů. Po vypuknutí války s Japonskem roku 1937 byl propuštěn z vězení[1] a zorganizoval Všeobecné sdružení pro záchranu proti nepřátelům, které vedl; také založil noviny „Všelidový týdeník“ a „Všelidový boj odporu“. V roce 1939 vzniklo Sdružení pro sjednocení a výstavbu státu a později spolu s Chuang Jen-pchejem a dalšími inicioval vznik Čínské demokratické politické ligy. V roce 1944 došlo k reorganizaci Demokratické politické ligy na Čínskou demokratickou ligu na jejímž vedení se Šen Ťün-žu podílel. Roku 1945 se stal předsedou Čínského lidového sdružení spásy a v roce 1946 se jménem Demokratické ligy zúčastnil politické poradní konference. V následujícím roce, kdy byla liga kuomintangskou vládou zakázána, Šen Ťün-ru z Hongkongu vyhlásil, že bude spolupracovat s Komunistickou stranou Číny.

Účastnil se vytváření politického systému Čínské lidové republiky (ČLR), se vznikem Čínského lidového politického poradního shromáždění roku 1949 byl zvolen místopředsedou jeho celostátního výboru (znovuzvolen 1954 a 1959), roku 1949 byl také jmenován předsedou Nejvyššího lidového soudu ČLR (do 1954). Po svolání prvního Všečínského shromáždění lidových zástupců roku 1954 byl zvolen místopředsedou jeho stálého výboru (znovuzvolen 1959). I po roce 1949 byl jedním z vůdců Čínské demokratické ligy, roku 1955, po smrti jejího předsedy Čang Lana byl zvolen novým předsedou strany.

Zemřel 11. června 1963 v Pekingu.

  1. Patrick Fuliang Shan, “Demythologizing Politicized Myths: A New Interpretation of the Seven Gentlemen Incident,” Frontiers of History in China, (Vol. 8, No. 1, 2013), 51-77.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]