iBet uBet web content aggregator. Adding the entire web to your favor.
iBet uBet web content aggregator. Adding the entire web to your favor.



Link to original content: http://cs.wikipedia.org/wiki/Červený_potok_(přítok_Litavky)
Červený potok (přítok Litavky) – Wikipedie Přeskočit na obsah

Červený potok (přítok Litavky)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Červený potok
Červený potok ve Zdicích
Červený potok ve Zdicích
Základní informace
Délka toku29,1 km
Plocha povodí224 km²
Průměrný průtok(Komárov) 0,39 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-11-04-030
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Středočeský kraj, Komárov, Hořovice, Zdice)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Berounka, Litavka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Červený potok je potok, který pramení na severní straně Brd. Je největším přítokem Litavky, do které se vlévá poblíž Zdic.

Průběh toku

[editovat | editovat zdroj]

Potok pramení v Brdech, v oblasti bývalého Vojenského újezdu Brdy, poblíž míst s pomístním názvem Na Jordánu. Poté teče na sever, přes rybník Pod Valdekem, směrem k hradu Valdek a k vesnici Neřežín, kde opouští chráněnou krajinnou oblast Brdy.

Pod Neřežínem napájí vodní nádrž Záskalská, protéká vsí Mrtník, rybníky Dráteníkem a Červeným a městysem Komárov, kde se do něj vlévají levobřežní přítoky Jalový potok a Rochlovský potok.

Za Komárovem se stáčí k severovýchodu a pokračuje Hořovickou brázdou přes obec Osek (umělý náhon zde napájí Žákův rybník), město Hořovice (zde jsou z levobřežního náhonu napájeny především rybníky Lázeňský a pod městem pak Valcverk) a obce Kotopeky, Praskolesy a Stašov. Před Zdicemi se do Červeného potoka zleva vlévá Stroupínský potok. Zdicemi, jejichž centrum se rozkládá na levém (severním) břehu, protéká v souběhu s dálnicí D5 (při pravém břehu), takže zdická lávka i most překonávají potok i dálnici najednou. Za městem, v úrovni kopce Knihov, se potok vlévá z levé strany do řeky Litavky.

Název se odvozuje zpravidla od načervenalé barvy, kterou míval potok díky vysokému obsahu železa. Souviselo to patrně s těžbou železné rudy na Jedové hoře nad dnešní Záskalskou přehradou u Neřežína. Železná ruda s vysokým obsahem rtuti se zde získávala až do roku 1857. Na starších mapách se může rovněž vyskytovat název Hořovický potok.

Vodní režim

[editovat | editovat zdroj]

Průměrný průtok v Komárově činí 0,39 m³/s. Pod Komárovem je část vody odvedena levobřežním náhonem, který vodu plně vrací zpět až u rybníka Valcverk pod Hořovicemi. V Hořovicích, ačkoliv leží na toku níže než Komárov, tak průměrný průtok činí jen 0,325 m³/s.

N-leté průtoky jsou: 6,10 m³/s (jednoletá voda), 19,2 m³/s (pětiletá voda), 27,7 m³/s (desetiletá voda), 55,3 m³/s (padesátiletá voda) a 71 m³/s (stoletá voda).[1]

K rozsáhlé povodni, která byla později hodnocena jako tisíciletá voda, došlo v roce 1995, s kulminací ve dnech 25.–26. června 1995.

  1. Český hydrometeorologický ústav – hlásný profil. hydro.chmi.cz [online]. [cit. 2009-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-11. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]