Miloš Hrazdíra
Miloš Hrazdíra (23. listopadu 1945 Žďárná – 25. ledna 1990 Brno) byl československý reprezentant v silniční cyklistice.
| Miloš Hrazdíra | |
|---|---|
 | |
| Osobní informace | |
| Datum narození | 23. listopadu 1945 |
| Místo narození | Žďárná |
| Datum úmrtí | 25. ledna 1990 (ve věku 44 let) |
| Místo úmrtí | Brno |
| Děti | Michal Hrazdíra |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Odchovanec Favoritu Brno, 16 let jezdec Dukly Brno.[1]
Závodní kariéra, úspěchy, život
editovatNa kole začal jezdit od 14 let. První úspěchy měl v cyklokrosu, po vyléčení zraněné nohy pokračoval v Dukle Brno u trenéra Františka Jursy. Dosáhl výborných výsledků v mnoha etapových i jednorázových závodech: mj. zvítězil třikrát v závodě Okolo Slovenska (v letech 1967, 1968, 1974), dvakrát v závodě Bohemia (1969 a 1972) a jednou i v závodě Okolo Irska; na Tour de l'Avenir skončil v roce 1967 šestý a v roce 1976 druhý. Účastnil se také několika Závodů míru (mj. v roce 1974 3. a 1976 6. v klasifikaci jednotlivců, v klasifikaci družstev druhé a dvakrát třetí místo). Byl celkem osminásobným mistrem republiky, v roce 1982 se stal jako první v historii mistrem republiky na silnici ve všech třech disciplínách – v závodě jednotlivců, v časovce jednotlivců i v závodě družstev (s Jiřím Boháčem, Michalem Klasou a Miroslavem Sýkorou - tým Dukla Brno II).[2] Celkem vyhrál přes 40 významných závodů.
V roce 1977 měl těžký pád na brněnském velodromu, při kterém utrpěl zlomeninu spánkové kosti a další zranění, jeho sportovní dráhu to však neukončilo.
Pro jeho závodní kariéru byly charakteristické mimořádné tréninkové dávky (za dvacet sezón najel asi 480 tisíc kilometrů[1], zarputilost - a také časté konflikty s funkcionáři, trenéry, rozhodčími nebo novináři; mj. byl trestán i zastavením závodní činnosti a vyloučením z reprezentace[1]. "Všem od plic říkal, co si myslí. ... V těch bitvách říkal věci, které se obyčejně neříkají. Do malérů proto lezl až příliš často."[3]
Jeho život předčasně ve věku 44 let ukončil několikátý z řady infarktů.[4] Pohřben je v Troubsku (Brno-venkov).[5]
Byl ženatý (manželka Eva *1949), otcem dvou synů, kteří byli také závodníky v cyklistice, a dcery Evy (*1969), provdané Křížové. Starší syn Milan (*1973) se pod jeho vedením stal členem juniorské Dukly Brno. Mladší Michal (*1977) slavil v cyklistice také značné úspěchy,[5] startoval na olympiádě v roce 2004.[6]
Ocenění
editovatJeho jméno nese od roku 2001 ulice Hrazdírova v Brně-Bosonohách, kde v domě, který si s pomocí bratra a otce postavil, žil.[7]
V roce 2016 se stal in memoriam nositelem Ceny Jihomoravského kraje za přínos v oblasti sportu.[8]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c Půlstoletí na vítězných galuskách: jubileum Dukly Brno 1957-2007. Praha: Ministerstvo obrany České republiky - Agentura vojenských informací a služeb, 2007. 117 s. ISBN 978-80-7278-422-6. S. 35.
- ↑ Půlstoletí na vítězných galuskách: jubileum Dukly Brno 1957-2007. Praha: Ministerstvo obrany České republiky - Agentura vojenských informací a služeb, 2007. 117 s. ISBN 978-80-7278-422-6. S. 72.
- ↑ ŽURMAN, Zdeněk. Furiant: Životní příběh Miloše Hrazdíry. Brno: Luckyboy, 1991. 125 s. ISBN 80-900282-1-7. S. 18–19.
- ↑ CÍCHA, Jaroslav; PRCHAL, Jaroslav. Encyklopedie cyklistiky. Praha: Český svaz cyklistiky, 2014. 216 s. ISBN 978-80-260-5626-3. S. 154.
- ↑ a b Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online.
- ↑ U otcova hrobu zapálil Hrazdíra svíčku [online]. idnes.cz [cit. 2020-03-29]. Dostupné online.
- ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online.
- ↑ VE SLAVKOVĚ BYLY PŘEDÁNY CENY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE. LETOS JE ZÍSKALO 26 OSOBNOSTÍ [online]. Jihomoravský kraj [cit. 2020-04-03]. Dostupné online.
Literatura
editovat- ŽURMAN, Zdeněk. Furiant: Životní příběh Miloše Hrazdíry. Brno: Luckyboy, 1991. 125 s. ISBN 80-900282-1-7. S čb. fotografiemi.
- CÍCHA, Jaroslav; PRCHAL, Jaroslav. Encyklopedie cyklistiky. Úvod Marian Štetina, prezident ČSC. Praha: Český svaz cyklistiky, 2014. 216 s. ISBN 978-80-260-5626-3. S. 120, 154, 185. S množstvím fotografií od historie po současnost, přehledem závodníků a dalších osobností, klubů a významných výsledků a obsáhlým přehledem literatury.
