Karel II. ze Schwarzenbergu
Karel II. Filip kníže ze Schwarzenbergu (německy Karl II. Borromäus Philipp Fürst zu Schwarzenberg; 21. ledna 1802 Vídeň – 25. června 1858 Vídeň) byl česko-rakouský šlechtic, generál a politik.[3] Po rezignaci staršího bratra Bedřicha převzal knížecí titul mladší rodové větve Schwarzenbergů s majetkem v jižních Čechách (Orlík nad Vltavou). Od mládí sloužil v rakouské armádě, nakonec dosáhl hodnosti polního zbrojmistra, zastával funkce místodržitele v Lombardii (1849–1851) a Sedmihradsku (1851–1858).
Karel II. Schwarzenberg | |
---|---|
Karel II. kníže ze Schwarzenbergu na litografii od Josefa Kriehubera, 1849 | |
3. hlava schwarzenberské sekundogenitury, kníže ze Schwarzenbergu | |
Ve funkci: 1830[1] – 25. června 1858 | |
Předchůdce | Bedřich I. ze Schwarzenbergu |
Nástupce | Karel III. ze Schwarzenbergu |
Guvernér v Sedmihradsku | |
Ve funkci: 25. května 1851 – 25. června 1858 | |
Předchůdce | Ludwig von Wohlgemuth |
Nástupce | Bedřich z Lichtenštejna |
Civilní a vojenský guvernér v Lombardii | |
Ve funkci: 19. října 1849 – 10. ledna 1851 | |
Předchůdce | Josef Václav Radecký z Radče |
Nástupce | Michael von Strassoldo |
Vojenská služba | |
Služba | Rakouské císařství |
Hodnost | polní zbrojmistr (1854), polní podmaršálek (1848), generálmajor (1840) |
Narození | 21. ledna 1802 Vídeň Habsburská monarchie |
Úmrtí | 25. června 1858 (ve věku 56 let) Vídeň Rakouské císařství |
Místo pohřbení | Schwarzenberská hrobka v Orlíku nad Vltavou |
Titul | kníže |
Choť | (1823) Josefina Marie Wratislavová z Mitrowicz (1802–1881) |
Rodiče | Karla I. Filip ze Schwarzenbergu (1771–1820) a Marie Anna z Hohenfeldu (1767–1848) |
Děti | 1. Karel III. (1824–1904) 2. Gabriela (1825–1843) 3. Anna Maria, provd. z Waldstein-Wartenbergu (1830–1849) |
Příbuzní | Bedřich Karel ze Schwarzenbergu a Leopold Schwarzenberg (sourozenci) Karel IV. ze Schwarzenbergu, Bedřich Edmund ze Schwarzenbergu, Anna Marie Gabriela ze Schwarzenbergu, Marie ze Schwarzenbergu[2], Ida ze Schwarzenbergu[2] a Gabriela ze Schwarzenbergu[2] (vnoučata) |
Profese | politik, důstojník a vojenský velitel |
Ocenění | rakouský Řád zlatého rouna (1852) |
Commons | Karl II zu Schwarzenberg |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatPocházel z knížecího rodu Schwarzenbergů, náležel k orlické sekundogenituře. Narodil se ve Vídni jako druhorozený syn slavného vojevůdce napoleonských válek polního maršála knížete Karla Schwarzenberga (1771–1820) a jeho manželky Marie Anny, rozené hraběnky z Hohenfeldu (1767–1848).[4] V rodinné tradici sloužil od mládí v rakouské armádě, do které vstoupil v roce 1821 jako kadet u pěšího pluku Colloredo a již v roce 1823 byl hodnosti kapitána (Hauptmann) u 11. pěšího pluku. V roce 1831 byl povýšen na majora ve 42. pěším pluku v Terezíně.[5] V roce 1834 byl povýšen do hodnosti plukovníka a velel 4. pěšímu pluku. V roce 1840 byl povýšen do hodnosti generálmajora s velením brigády v Brně.[6] Od roku 1842 byl brigádním velitelem v Praze.[7] Zde se také zúčastnil veřejného života, mimo jiné byl účastníkem zasedání Českého zemského sněmu. Od roku 1843 byl řádným členem c. k. vlastenecko-hospodářské společnosti. Zavedl chov ovcí Merinos.[8]
V únoru 1848 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála a v v revolučním roce 1848 stál v čele divize pod velením polního maršála Radeckého.[9] Po válce se stal vojenským a civilním guvernérem Lombardie (1849–1851).[10][11] V roce 1851 byl jako vrchní velitel a guvernér přeložen do Sedmihradska,[12][13] kde byl ve zcela neznámém prostředí konfrontován se složitou situací v otázce mnohonárodnostního složení obyvatelstva a jeho příslusnoští k různým náboženstvím. Do funkce sedmihradského místodržitele byl vybrán s ohledem na svou příslušnost k nejvyšší šlechtě, vzdělání a předchozí zkušenosti z Lombardie. Podařilo se mu eliminovat napětí mezi Sedmihradským knížectvím a Uherským královstvím. V roce 1854 byl povýšen do hodnosti c. k. polního zbrojmistra.[14]
Zemřel ve Vídni, původně byl pohřben v kostele sv. Jiljí v Domaníně u Třeboně, v roce 1864 byly jeho ostatky převezeny do nově vysvěcené rodové hrobky na Orlíku.[15]
Tituly a vyznamenání
editovatJako hlava sekundogenitury rodu Schwarzenbergů užíval titul knížete s nárokem na oslovení Jasnost (německy Seine Durchlaucht). Ve funkci guvernéra v Lombardii obdržel v roce 1849 titul c. k. tajného rady.[16] Během vojenské kariéry získal několik vysokých vyznamenání v Rakousku i v zahraničí[17] a v roce 1852 byl dekorován prestižním Řádem zlatého rouna.[18][19] Od roku 1847 byl čestným majitelem pěšího pluku č. 19.[20]
Rakouské císařství
editovat- Řád zlatého rouna (1852)
- Řád železné koruny I. třídy (1851)
- Vojenský záslužný kříž (1849)
- komandérský kříž Leopoldova řádu (1848)
Zahraničí
editovat- Řád svaté Anny I. třídy (Rusko)
- Řád sv. Stanislava I. třídy (Rusko)
- velkokříž Řádu Pia IX. (Papežský stát)
Rodinné a majetkové poměry
editovatPo rezignaci staršího bratra Bedřicha se stal hlavou mladší linie Schwarzenbergů, nositelem knížecího titulu a majitelem panství Orlík nad Vltavou s hradem Zvíkov, Sedlec u Kutné Hory, dále vlastnil Murau ve Štýrsku. Na zámku Orlík zahájil novogotickou přestavbu dokončenou až po jeho smrti (1849–1860, architekt Bernhard Grueber).[21]
K významnému rozšíření rodového majetku v jižních Čechách přispěl svým sňatkem. Dne 26. července 1823 se v Praze[22][pozn. 1] oženil s Josefinou Marií Vratislavovou z Mitrovic (16. 4. 1802 Praha – 17. 4. 1881 Praha). Byla dcerou dlouholetého zemského maršálka Českého království Josefa Antonína Vratislava z Mitrovic.[23][24] Po otci byla dědičkou panství Čimelice, Osov a Tochovice, byla také c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže.[25] Z tohoto sňatku vzešel syn a dvě dcery.
- 1. Karel III. Josef Adolf (5. 7. 1824 Praha – 29. 3. 1904 Praha), 4. kníže ze Schwarzenbergu
- ∞ (5. 3. 1853 Praha) Vilemína z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Wallersteinu (30. 12. 1833 Praha – 18. 12. 1910 Praha)
- 2. Gabriela (23. 12. 1825 Praha – 26. 11. 1843 Orlík, pohřbena v Čimelicíh a od roku 1864 v Orlíku), zahynula tragicky
- 3. Anna Maria (20. 2. 1830 Praha – 11. 2. 1849 Praha, pohřbena v Mnichově Hradišti)
- ∞ (14. 5. 1848 Praha) Arnošt Antonín z Waldstein-Wartenbergu (10. 10. 1821 Praha – 1. 8. 1904 Praha)
Vysokých hodností v rakouské armádě dosáhli jeho bratři Bedřich (1800–1870) a Edmund (1803–1873). Vlivné příbuzenské vazby získal také svým sňatkem s Josefínou Vratislavovou, jeho švagry byli kníže Josef z Ditrichštejna (1798–1858) a generál Ferenc Gyulai (1798–1868).[26]
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ MAREK, Miroslav. genealogy.euweb.cz [online]. Rev. 2009-06-20 [cit. 2018-08-23]. Dostupné online. uvádí, že uzavřel sňatek v Libochovicích.
Reference
editovat- ↑ DROCÁR, Jan. Arnošt princ Schwarzenberg [online]. Historická šlechta, 2015 [cit. 2022-12-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ Ottův slovník naučný, 23. díl; Praha, 1905 (reprint 2000); s. 92 ISBN 80-7185-338-0-
- ↑ Rodokmen rodu Schwarzenbergů dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1832; Vídeň, 1832; s. 180 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1841; Vídeň, 1841; s. 49 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1844; Vídeň, 1844; s. 48 dostupné online
- ↑ VOLF, Miloslav a Československé zemědělské muzeum (Praha, Česko). Významní členové a spolupracovníci Vlastenecko-hospodářské společnosti v království Českém: (k 200. jubileu založení VHS). Praha: Ústav vědeckotechnických informací, 1967. s. 161. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:e3a70751-10c5-4ed7-ac29-06256d934c5b
- ↑ TARABA, Luboš: Italské patálie maršála Radeckého. První válka za osvobození Itálie; Praha, 2019; s. 288, 292 ISBN 978-80-7557-189-2
- ↑ Přehled představitelů státní správy v Itálii dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1850; Vídeň, 1850; s. 69 dostupné online
- ↑ Přehled představitelů státní správy v Sedmihradsku
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1853; Vídeň, 1853; s. 52 dostupné online
- ↑ Služební postup Karla II. ze Schwarzenbergu in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816-1918; Vídeň, 2007; s. 164 dostupné online
- ↑ GRUBHOFFER, Václav: Pod závojem smrti. Poslední věci Schwarezenbergů v letech 1732–1914; Společnost pro kulturní dějiny; Pelhřimov, 2013; s. 199–201 ISBN 978-80-905264-2-6
- ↑ s. 91 dostupné online
- ↑ Kapitola Grossfürstenthum Siebenburgen in: Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1858; Vídeň, 1851; s. 1 dostupné online
- ↑ LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk ze Zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 276
- ↑ Seznam rytířů rakouského Řádu zlatého rouna v 19. století dostupné online
- ↑ Přehled majitelů pěšího pluku č. 19 in: Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1914; Vídeň, 1914; s. 416 dostupné online
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl V. Jižní Čechy; Praha, 1986; s. 146–148
- ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 339.
- ↑ Genealogisches Taschenbuch der deutschen gräflichen Häuser, Svazek 7; Gotha, 1833; s. 504 dostupné online
- ↑ Rodokmen Vratislavů z Mitrovic na webu euweb.cz dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1878; Vídeň, 1878; s. 43, 175 dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser: 1861; Gotha, 1861; s. 970 dostupné online
Literatura
editovat- HOLEC, Roman : Karol II. Schwarzenberg a Sedmohradsko (1851–1858) in: Schwarzenbergové v české a středoevropské kulturní historii; Národní památkový ústav České Budějovice, 2008, s. 453–474 ISBN 978-80-87082-28-7
- KIEHLBORN, Alena : Die adelige Erziehung der Söhne Carls I. von Schwarzenberg. In: Adelige Ausbildung. Die Herausforderung der Aufklärung und die Folgen. München, Martin Meidenbauer 2006, s. 199–211.
- POUZAR, Vladimír a kolektiv: Almanach českých šlechtických rodů 2024; Praha, 2023; s. 329–336 (heslo Orlická linie. Schwarzenbergové) ISBN 978-80-85955-53-8
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel II. ze Schwarzenbergu na Wikimedia Commons
- Životopis (v němčině)
- Rodokmen na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
Předchůdce: Karel I. |
2. kníže ze Schwarzenbergu a hlava schwarzenberské sekundogenitury 1820–1858 |
Nástupce: Karel III. |