iBet uBet web content aggregator. Adding the entire web to your favor.
iBet uBet web content aggregator. Adding the entire web to your favor.



Link to original content: http://cs.m.wikipedia.org/wiki/Jiří_Bouda
Jiří Bouda – Wikipedie

Jiří Bouda

český grafik a malíř

Jiří Bouda (5. května 1934, Praha23. srpna 2015, Praha) byl český grafik, malíř a ilustrátor, syn akademického malíře Cyrila Boudy.

Jiří Bouda
Narození5. května 1934
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí23. srpna 2015 (ve věku 81 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníBubenečský hřbitov
Povolánímalíř, grafik a ilustrátor
RodičeCyril Bouda
Manžel(ka)Jana Boudová
DětiMartin Bouda
Příbuzní
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rodinný hrob Boudových v Bubenči

Narodil se do umělecké rodiny malíře a ilustrátora Cyrila Boudy a již od mládí projevoval talent ke kreslení. Vystudoval Státní grafickou školu a po jejím ukončení byl přijat na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, do ateliéru prof. Karla Svolinského. Již tehdy se začalo projevovat jeho zaujetí pro technická témata, což prokázala i závěrečná práce při ukončení studia v roce 1959, kterou byl kalendář s pražskými motivy, kde však převládalo téma dopravy. Po ukončení školy, pro svoji zálibu v dopravě, zejména železniční, nastoupil na místo signalisty na stavědle nádraží v Praze – Bubenči. Po odchodu na vojnu byl přijat do Armádního výtvarného studia a díky tomu se mohl dále věnovat výtvarné práci.

Po návratu z vojny mu byla nabídnuta práce na restaurování velmi poničeného papírového Langweilova modelu Prahy v městském muzeu (Muzeum hlavního města Prahy).[1] Této náročné práce se zhostil spolu se svou ženou Janou, též výtvarnicí, se kterou společně studovali a v roce 1962 se vzali; o tři roky později se jim narodil syn Martin.[2]

Práce na záchraně modelu trvaly šest let. Přitom jim velmi pomohlo důkladné studium díla českého malíře a kreslíře Vincence Morstadta, zejména jeho vedut. S jejich pomocí se podařilo při rekonstrukci zachovat původní podobu zničených částí modelu.

Od roku 1968 se stal předsedou skupiny pro studium a dokumentaci železniční historie. Významným způsobem se podílel na spolupráci s technickými muzei v Praze, Brně i dalších městech při přípravě rozsáhlých výstav o dopravě např. 100 let veřejné dopravy v Praze (Praha, 1975), 100 let hromadné dopravy v českých zemích (Brno), Jak se kdysi cestovalo (Praha) a dalších.

Jiří Bouda byl dlouholetým členem SČUG Hollar a patřil k předním českých grafikům. Žil a tvořil v Praze.

Technika a hromadná doprava, zejména železniční, se staly hlavním námětem jeho obrazů, ilustrací, grafik a exlibris. Svým cyklem šesti panoramatických pohledů na dnes již zaniklé nádraží Praha-Těšnov zdokumentoval podobu této novorenesanční stavby pro příští generace. Na svých obrazech a kresbách zachytil také mnoho vedut českých i moravských měst. Další uměleckou oblastí jeho díla je tvorba poštovních známek a barevných litografií z cest po českých zemích i v zahraniční (Francie, Itálie a další). Připravil také řadu katalogů svých početných výstav. V závěru svého života ilustroval úspěšnou trilogii železničních pohádek spisovatele Roberta Drozdy, v níž coby hlavní postava vystupuje přednosta Drahorád (Pohádky pana přednosty, Praha 2012; Pohádky přednosty Drahoráda, Praha 2013 a Pohádkové prázdniny u přednosty Drahoráda, Praha 2015) a která se posléze dočkala i své audiopodoby namluvené předním českým hercem Josefem Somrem.

Publikace

editovat
výběr

Výstavy (výběr)

editovat

v zahraniční

editovat

samostatné

editovat
  • 1978 – San Vito al Tagliamento (Itálie)
  • 1989 – Gműnd (Rakousko)
  • 2003 – Norimberk (Německo)

kolektivní

editovat
  • 1964 – Paříž (Francie)
  • 1968 – Bělehrad (Jugoslávie)
  • 1981 – St. Niklas (Belgie)
  • 1992 – Sapporo (Japonsko)
  • 1994 – Milano (Itálie)
  • 1995 – Brighton

v České republice

editovat

samostatné

editovat
  • 1985Železnice v díle Jiřího Boudy, Kulturní středisko, Vranovice (Brno-venkov) (30.8. – 15.9. 1985)
  • 1989Jiří Bouda: 555 Ex libris, k 55. narozeninám Jiřího Boudy, Jihomoravské muzeum, Znojmo (13.4. – 5.5.1989)
  • 1993Jiří Bouda: Grafika, Vlastivědné muzeum a galerie v Hlinsku, Hlinsko (4.6. – 31.8. 1993)
  • 2009Jiří Bouda: Na cestách, Galerie Hollar, Praha (8.4. – 3.5. 2009)
  • 2013Praha Jiřího Boudy / Po vodě, po souši a po kolejích, Muzeum hlavního města Prahy (4. 12. 2013 – 18. 5. 2014)[3]

kolektivní

editovat
  • 1989Současná česká grafika, výstavní síň Mánes, Praha (2.2. – 26.3. 1989)
  • 1995Karel Svolinský a jeho žáci, Galerie Hollar, Praha (15.11. – 10.12. 1995)
  • 2004Jana a Jiří Boudovi: Grafika z cest, Galerie Hollar, Praha (1.9. – 26.9. 2004)

Ocenění

editovat
  • 1968, Zlatno pero Beograda, čestné uznání
  • 1987, Nejlepší kreslený kalendář roku, cena v soutěži
  • 1992, VII. Trienále exlibris Chrudim, cena
  • 2018, na jeho počest byla vydána česká poštovní známka.[4]

Reference

editovat
  1. EXNER, Oskar. VÝSTAVA: Milovník vlaků, nádraží a Prahy Jiří Bouda [online]. Praha: Praha.eu, 2013-12-04 [cit. 2014-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-18. 
  2. Boudová Jana – Kouzlo ex libris. magic-exlibris.webgarden.cz [online]. [cit. 2014-03-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-03-08. 
  3. anotace výstavy. www.muzeumprahy.cz [online]. [cit. 2014-03-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-05-15. 
  4. SŮRA, Jan. Legendární malíř železnice Jiří Bouda se dočkal vlastní poštovní známky [online]. zdopravy.cz, 2018-01-20 [cit. 2018-02-13]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • MALÝ, Zbyšek. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců: A - Č, Díl 1. Ostrava: Výtvarné Centrum Chagall, 1998. 346 s. 
  • MACHALICKÝ, Jiří. Česká grafika XX. století. Praha: SČUG Hollar, 1999. 325 s. ISBN 80-902405-0-X. 
  • LANGHAMMER, Jan. Současní tvůrci exlibris z okruhu SSPE. Praha: Spolek Sběratelů a Přátel Exlibris, 2008. 135 s. ISBN 80-254279-3-5. 

Externí odkazy

editovat