Jalta
Jalta (ukrajinsky a rusky Ялта; krymskou tatarštinou Yalta, arménsky Յալտա) je město na Krymu, na severním pobřeží Černého moře. Město se rozkládá na místě staré řecké kolonie. Odtud zřejmě pochází i název města (γιαλος – bezpečné pobřeží). Leží v přírodním amfiteátru u mělkého zálivu otevírajícího se k jihu, do Černého moře. Obklopují ho zalesněné Krymské hory. Je zde teplé středomořské klima, díky kterému je Jalta nejznámějším letoviskem Krymu.
| Jalta Ялта / Yalta | |
|---|---|
.jpg) Pohled na město | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 44°29′58″ s. š., 34°9′19″ v. d. |
| Nadmořská výška | 0–500 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) |
| Stát |  Ukrajina |
| Autonomní republika | Krym |
| Městská rada | Jaltská |
| Stát (de facto) |  Rusko |
| Republika | Krym |
| Městská rada | Jaltská |
  Jalta | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 283 km² |
| Počet obyvatel | 74 652 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 263,8 obyv./km² |
| Etnické složení | Rusové (68 %), Ukrajinci, Krymští Tataři |
| Náboženské složení | převážně pravoslaví, islám |
| Správa | |
| Starosta | Oleksij Bojarčuk |
| Vznik | 1154 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +380 654 |
| PSČ | 298600—298639 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jaltská městská rada
editovatAdministrativně je město spravováno městskou radou, do jehož obvodu spadají také město Alupka, sídla městského typu Beherove (Beregovoje), Foros, Haspra (Gaspra), Holuba Zatoka (Goluboj Zaliv), Hurzuf (Gurzuf), Kaciveli, Korejiz (Koreiz), Krasnokamjanka (Krasnokamenka), Kurpaty, Livadija, Masandra (Massandra), Nikita, Oreanda, Parkove (Parkovoje), Ponyzivka (Ponizovka), Sanatorne (Sanatornoje), Simejiz (Simeiz), Sovětske (Sovětskoje), Vidradne (Otradnoje), Voschod, Vynohradne (Vinogradnoje) a okolní vesnice.
Dějiny
editovatV Livadijském paláci na jižním předměstí Jalty se na konci II. světové války (4. – 11. února 1945) konala jaltská konference zástupců SSSR, Velké Británie a USA.
Doprava
editovatDo města nevede železniční trať; nejbližší nádraží je v Simferopolu. S Aluštou a Simferopolem je Jalta spojena nejdelší trolejbusovou tratí světa.
Jalta v Kultuře
editovat- Assa (film) – děj se odehrává v zimě roku 1980 na Jaltě
- Jalta, Jalta – chorvatský muzikál z roku 1971 na motivy setkání Jaltské konference
Galerie
editovat-
Livadijský palác -
Památník Lenin
Partnerská města
editovat
Acapulco, Mexiko
Antalya, Turecko (2012)
Baden-Baden, Německo (2000)
Batumi, Gruzie (2008)
Ejlat, Izrael (2011)
Fudžisawa, Japonsko (1987)
Galați, Rumunsko (2003)
Chačmaz, Ázerbájdžán, 2009
Jerevan, Arménie
Južno-Sachalinsk, Rusko (2014)- Kaluga, Rusko
Kwangdžu, Jižní Korea (2011)
Latákie, Sýrie
Lemesos, Kypr
Margate, Spojené království (1990)- Moskva, Rusko (2006)
Nice, Francie (1960)
Pärnu, Estonsko (2004)
Pozzuoli, Itálie (1975)
Rijeka, Chorvatsko (1986)
Rhodos, Řecko (1998)- Salsomaggiore Terme, Itálie (2007)
San-ja, Čína (2004)
Santa Barbara, Spojené státy americké (1987)
Šarm aš-Šajch, Egypt (2009)- Salsomaggiore Terme, Itálie (2009)
- Ulan-Ude, Rusko (2008)
- Vladikavkaz, Rusko (2010)
Reference
editovat- ↑ Итоги Всероссийской переписи населения 2020 года (по состоянию на 1 октября 2021 года). Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jalta na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Jalta ve Wikislovníku- (česky) Jalta - fotografie a informace v češtině
- (rusky) I Yalta (nefunkční odkaz)
