František Urban (malíř)
český malíř (1868-1919)
František Urban (15. července 1868 Karlín[1] – 9. března 1919 Královské Vinohrady[2])[3] byl malíř náboženských, alegorických a symbolistních obrazů. V roce 1912 se stal dopisujícím členem ČAVU.
| František Urban | |
|---|---|
 malíř František Urban | |
| Narození | 15. července 1868 Karlín  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 9. března 1919 (ve věku 50 let) Královské Vinohrady  Československo |
| Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
| Povolání | malíř |
| Manžel(ka) | Marie Urbanová-Zahradnická |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Studia
editovatPo vyučení v libeňské továrně jako malíř porcelánu studoval v ateliéru Františka Ženíška na UMPRUM – dnes VŠUP Praha. Po absolutoriu zde byl do roku 1893 asistentem J. Dědiny.
František Urban měl za manželku Marii Zahradnickou-Urbanovou [4], která byla rovněž malířkou a v jejím díle převažovala malba květin. Oženil[5] se s ní v roce 1898.
Pohřben je na Vyšehradském hřbitově[6] (hrob 11B-54).
Dílo
editovat- zvítězil v soutěži na výzdobu oken chrámu sv. Ludmily v Praze s Adolfem Liebscherem
- 1897 provedl výzdobu votivních oken chrámu sv. Bartoloměje v Kutné Hoře
- 1898 výzdoba arciděkanského chrámu v Plzni
- chrám sv. Barbory a výmalba kaple ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře
- podílel se na výzdobě chrámů: kostel P. Marie v Bezdědicích, okres Beroun; děkanský kostel sv. Štěpána v Kouřimi; kaple sv. Václava a Vladislava v Kutné Hoře; bazilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě (s manželkou Marií Urbanovou-Zahradnickou /1868–1945/) nástěnné a nástropní malby v letech 1900–1903, lunety v r. 1911
- v roce 1904 zvítězil v soutěži na oponu nově budovaného Smetanova domu v Litomyšli, o čtyři roky později maloval oponu do divadla v Pardubicích (shořela v r. 1931, kopii namaloval v r. 2002 V. Špale)
- v roce 1909 provedl za čtyři měsíce rozsáhlou výzdobu kostela Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě (Kutná Hora) spolu se svou ženou Marii Zahradnickou-Urbanovou
- ilustroval pohádky
- navrhl rakouskou stokorunu, akcie, diplomy a plakáty
- jeho díla jsou zastoupena ve sbírce Galerie moderního umění v Hradci Králové, do které se dostaly prostřednictvím biskupa Josefa Doubravy r. 1921.[7]
Galerie
editovat-
František Urban – Madona v růžích, 1910. Sbírka biskupa ThDr. Josefa Doubravy, dnes Galerie moderního umění v Hradci Králové -
František Urban – Anděl (1902) -
František Urban – Legenda tříkrálová (1906) -
František Urban – Mateřské štěstí -
František Urban – Ražba mincí, Vlašský dvůr Kutná (1897)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv.Cyrila a Metoděje v pražském Karlíně
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ HOROVÁ, Anděla. Nová encyklopedie českého výtvarného umění. 1. vyd. Praha: Academia, 1995–2006, 3 sv. (1103, 985 s.). ISBN 80-200-0521-8-.
- ↑ Výtvarné umělkyně – Urbanová-Zahradnická Marie
- ↑ Matriční záznam o sňatku Františka Urbana s Marií Zahradnickou farnosti při kostele Nejsvětější Trojice v Podskalí na Novém Městě pražském
- ↑ hrob malíře Františka Urbana na Vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-06.
- ↑ VÍTKOVÁ, Martina. Dary a odkazy. Sbírky galerie v letech 1921–1939. Královéhradecko: historický sborník pro poučenou veřejnost. Hradec Králové: Státní okresní archiv: Studijní a vědecká knihovna : Muzeum východních Čech: Galerie moderního umění : Knihovna města Hradce Králové ; Zámrsk: Státní oblastní archiv, 2011, č. 8, s. 237–250. ISSN 1214-5211.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Urban na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Urban
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910, Urban František 1868
- František Urban v informačním systému abART
