Brumov-Bylnice
město v okrese Zlín ve Zlínském kraji
Brumov-Bylnice je město v okrese Zlín ve Zlínském kraji, v údolí říčky Brumovky v Bílých Karpatech, asi 6 km jižně od Valašských Klobouků a 30 km vjv. od Zlína, u hranic se Slovenskem. Žije zde přibližně 5 400[1] obyvatel. Město je obcí s pověřeným obecním úřadem v rámci správního obvodu ORP Valašské Klobouky.
| Brumov-Bylnice | |
|---|---|
 centrum Brumova, pohled z hradu | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Brumov-Bylnice |
| Obec s rozšířenou působností | Valašské Klobouky (správní obvod) |
| Okres | Zlín |
| Kraj | Zlínský |
| Historická země | Morava (malá část území obce patřila před 25. červencem 1997 ke Slovensku) |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°5′27″ s. š., 18°1′23″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 5 424 (2024)[1] |
| Rozloha | 56,27 km²[2] |
| Nadmořská výška | 330 m n. m. |
| PSČ | 763 31 |
| Počet domů | 1 426 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 4 |
| Počet k. ú. | 4 |
| Počet ZSJ | 12 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Hildy Synkové 942 763 31 Brumov-Bylnice radnice@brumov-bylnice.cz |
| Starosta | JUDr. Jaroslav Vaněk |
| Oficiální web: www | |
  Brumov-Bylnice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 585114 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název
editovat- Brumov: Nejstarší doklad z 1256 má už dnešní Brumov, nicméně původní tvar (doložen 1303) byl Brunov odvozený od osobního jména Bruno (asi se jednalo o olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburka).
- Bylnice: Jméno bylo utvořeno od přídavného jména bylný a označovalo vodní tok, který protékal porostem býlí.[4]
Vývoj jmen
editovat- Brumov: V (1. stol. př. n. l.) – Brumov, dřevěné hradiště při stezce z Uher na Moravu, (1256) – purgravius de Brumowe, (1256) – Pravnowe, (1271) – Bruno, (1447) – Brumow, (1499) – městečko Brumov, (1520) – hrad a městečko Braumow, (1708/12) – neopevněné městečko Brumow, (1850) – obec Brumov okr. Valašské Klobouky, (1931) – Brumov okr. Uherský Brod (1939) – Brumow/Brumov. (1945) – Brumov, (1961–1970) – Brumov-Bylnice, obec Brumov sloučena s obcí Bylnice, (1961) – Brumov, osada obce Brumov-Bylnice okr. Gottwaldov.
- Bylnice: (1464) – ve vsech v Ščitné a Bilnici, (1580) – Bylnicze, v roce (1850) – Bílnice okr. Klobouky, (1869–1910) – obec okr. Uherský Brod, (1921) – obec Bylnice okr. Uherský Brod, (1950) – obec okr. Uherský Brod, (1950) – obec okr. Valašské Klobouky, (1961–1970) – osada obce Brumov-Bylnice okr. Gottwaldov, (1992) – obec okr. Zlín.
Historie
editovatPrvní důkazy o osídlení pocházejí již ze starší doby kamenné. V první polovině 13. století zde byl zbudován pozdněrománský královský hrad. První purkrabí byl Smil ze Zbraslavi a Střílek.
Roku 1888 byla do Bylnice přivedena Vlárská dráha vedoucí z Brna do Trenčianské Teplé. Na ni byla za první republiky napojena trať z Horní Lidče přes Valašské Klobouky a Brumov.
Dne 1. července 1964 (14.6. 1964 došlo k volbám prvního národního výboru obce Brumov-Bylnice) došlo ke sloučení obcí Brumova a Bylnice do jednoho celku a nově vznikla obec Brumov-Bylnice (Nekuda, 1995), [5] která získala od 1. ledna 1965 status města. Místními částmi města jsou od roku 1976 Svatý Štěpán a osada Sidonie; k Sidonii se 25. července 1997 připojila část slovenského území.
Pamětihodnosti
editovatSouvisející informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Brumově-Bylnici.
Mezi nejvýznamnější památky oblasti patří zřícenina královského hradu a barokní sousoší z roku 1777, které je umístěno na náměstí. Historické jádro Brumova a blízká dělnická kolonie jsou od roku 1995 městskou památkovou zónou.
- Kostel svatého Václava
- Kaple sv. Štěpána Uherského
- Kaple svaté Anny
- Židovský hřbitov v Brumově
- Hrad Brumov – založení hradu se datuje přibližně do let 1210–1220 markrabětem Vladislavem Jindřichem za vlády Přemysla Otakara I. Roku 1421 datuje listiny na hradě Zikmund Lucemburský, který obsazuje hrady východní Moravy uherskými správci. V roce 1760 zde vzniká první velký požár a hrad je jen částečně opraven. Druhý požár nastává v roce 1820 a v roce 1827 se z hradu stává ruina. Až v roce 1995 se začíná s novou definitivní rekonstrukcí a 6. května 2000 probíhá jeho slavnostní otevření. V současné době se zde uskutečňují různé kulturní akce.
Roku 1997 byla vysvěcena křížová cesta v Bylnické části města.
Osobnosti
editovat- Jan Štěpán Sigmund (1882–1960), katolický kněz. V letech 1908–1910 kaplanem místní farnosti.[6] V říjnu 1954 byl v procesu se skupinou Holubníček a spol. odsouzen ke 3 měsícům odnětí svobody za rozmnožování a rozšiřování textů kritických ke komunistickému režimu a rozmnožování a rozšiřování náboženských textů.[7]
- Emil Kovařík (1890–1945), obchodní zástupce a oběť nacismu. Patřil k 21 lidem popraveným po Přerovském povstání na vojenské střelnici v Olomouci-Lazcích. Po zatčení domovnice za vyvěšení československé vlajky na domě, který spravoval za svého bratra, vymohl její propuštění, ale sám ji ve vazbě musel nahradit.[8][9]
- František Loucký (1912–1988), spisovatel, letec RAF, autor knihy Mnozí nedoletěli[10]
- Lubomír Tomek, vl. jm. Vaculík (1926–2006), literát a novinář
- Ludvík Vaculík (1926–2015), český prozaik, autor manifestu Dva tisíce slov
- Eva Sukupová (* 1960), trojnásobná mistryně světa v kulturistice[10][11]
- Jakub Špalek (* 1968), český herec, divadelní režisér a organizátor
- Tomáš Řepka (* 1974), český fotbalista
- Terezie Tománková (* 1978), moderátorka
Části města
editovatFotogalerie
editovat-
Socha svatého Jana Nepomuckého v Bylnici -
Kostel svatého Václava -
Kaple svaté Anny v Brumově -
Kaple sv. Štěpána Uherského -
Hrad Brumov -
Židovský hřbitov -
Domy v Brumově -
Železniční zastávka Brumov-střed -
Železniční stanice Bylnice
Panorama
editovat
Krajina východně od Brumova
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 115, 136, 137.
- ↑ Sloučení obcí Brumova a Bylnice, 50. výročí tohoto historického kroku - Naše Valašsko - vždy čerstvé informace z regionu. www.nasevalassko.info [online]. [cit. 2021-03-13]. Dostupné online.
- ↑ Jan Štěpán Sigmund, kooperátor a administrátor 1912 - 1922. farnostbph.cz [online]. [cit. 2023-02-08]. Dostupné online.
- ↑ GABRIELOVÁ, Petra. Kartotéka akce "48". Sborník Archivu bezpečnostních složek. 2011, roč. 2011, čís. 9, s. 74. Dostupné online.
- ↑ Emil Kovařík | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2023-07-31]. Dostupné online.
- ↑ PIVODOVÁ, Jana. Oběti popravené na lazecké střelnici v Olomouci. prerov.eu [online]. Statutární město Přerov, 2020-09-11 [cit. 2023-07-31]. Dostupné online.
- ↑ a b BRUMOV-BYLNICE, Město. Významné osobnosti - Oficiální stránky Města Brumov-Bylnice. www.brumov-bylnice.cz [online]. [cit. 2018-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-10-11.
- ↑ Eva Sukupová (I.): Závodila jsem, pak předávala zkušenosti a teď jdu zase dál.... kulturistika.ronnie.cz [online]. [cit. 2020-08-12]. Dostupné online.
Literatura
editovatNEKUDA, Vladimír. Zlínsko. 65. svazek. vyd. Vlastivěda moravská, 1995. 400-405 s.
Související články
editovat- Židovský hřbitov v Brumově
- FC Brumov
- Římskokatolická farnost Brumov
- Hraniční přechod Brumov-Bylnice – Horné Srnie
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Brumov-Bylnice na Wikimedia Commons - Brumov-Bylnice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Článek o hradu Archivováno 11. 9. 2013 na Wayback Machine.
