Alfons Jordan z Toulouse
Alfons Jordan z Toulouse (okcitánsky Anfós Jordan, francouzsky Alphonse Jourdain, 1103 hrad Pèlerin – 15. dubna 1148? Caesarea) byl hrabě z Tripolisu, Toulouse, Rouergue a markýz provensálský. Vydal se na křížovou výpravu do Svaté země, kde byl téměř po příjezdu pravděpodobně zavražděn kvůli možnému nároku na hrabství Tripolis.
Alfons Jordan z Toulouse | |
---|---|
hrabě z Toulouse a Tripolisu | |
Narození | 1103 hrad Pèlerin |
Úmrtí | 15. dubna 1148? Caesarea |
Manželka | Faydiva z Uzès |
Potomci | Raimond V. z Toulouse Alfons Faydiva Bernard |
Dynastie | Raimundovci |
Otec | Raimond IV. z Toulouse |
Matka | Elvíra Kastilská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatNarodil se ve Svaté zemi jako syn Raimonda z Toulouse a jeho třetí choti Elvíry, levobočné dcery krále Alfonse VI. Po svém narození byl pokřtěn v řece Jordán a odsud pochází jeho přízvisko.[1] Hrabě Raimond zemřel roku 1105 a jeho nástupcem se stal bratranec Vilém Jordan z Cerdagne.
Roku 1108 se ovdovělá Elvíra s malým Alfonsem vrátila do Toulouse a na východ odcestoval s úmyslem převzít panství zesnulého hraběte jeho levobočný syn Bernard, který nevlastnímu bratrovi Alfonsovi předal rodinné evropské statky.[2] Roku 1112 se Alfons stal hrabětem a v dalších letech soupeřil s barcelonským hrabětem Ramonem Berenguerem III., manželem Dulce Provensálské o vliv nad Provensálskem. Roku 1125 podepsali dohodu o rozdělení sporného území. Občasné srážky o moc pokračovaly mezi oběma rody až do roku 1134.[3]
Ve čtyřicátých letech Alfons Jordan po agitaci Bernarda z Clairvaux společně s králem Ludvíkem VII. a dalšími předními šlechtici pozvedl kříž a vydal se na výpravu do Svaté země.[4] Do Akkonu připlul zřejmě v polovině dubna 1148. Poté se vydal na cestu do Jeruzaléma,[5] kde ponechal v péči templářského řádu čtrnáctiletého syna Raimonda, snad, aby se pocvičil v bojovém umění.[6] Zemřel náhle pravděpodobně 15. dubna[7] v Caesareji a jeho smrt byla doprovázena zvěstí o otravě, do které měl být zapleten jeho bratranec Raimond II. z Tripolisu,[5] kterého mohl Alfons teoreticky ohrozit svým nárokem na hrabství Tripolis.[8] Alfonsovým dědicem se stal syn Raimond, který urychleně odcestoval zpět do Toulouse.[7] Druhý syn, nemanželský Bernard se zmocnil pevností Aríma Raimonda z Tripolisu. Ten si na mladíka pozval Unura z Damašku a Núr ad-Dína, své bývalé nepřátelé, kteří pevnost dobyli a zajatec putoval do otroctví, kde strávil příštích deset let života.[8]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ PERNOUDOVÁ, Regine. Kobieta w czasach wypraw krzyżowych. Gdańsk: Marabut, 2002. 301 s. ISBN 83-916703-3-3. S. 38. (polsky)
- ↑ TYERMAN, Christopher. Svaté války : dějiny křížových výprav. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 926 s. ISBN 978-80-7422-091-3. S. 197.
- ↑ HALLAM, Elizabeth M.; EVERARD, Judith. Francja w czasach Kapetyngów 987–1328. 1. vyd. Warszawa: Wydawnictwo naukowe PWN, 2006. 460 s. ISBN 83-01-14861-6. S. 91. (polsky)
- ↑ Svaté války, str. 279
- ↑ a b Svaté války, str. 328
- ↑ BARBER, Malcolm. Noví rytíři : dějiny templářského řádu. Praha: Argo, 2006. 433 s. ISBN 80-7203-764-1. S. 236.
- ↑ a b Noví rytíři, str. 236
- ↑ a b Svaté války, str. 199
Literatura
editovat- DÉJEAN, Jean-Luc. Les comtes de Toulouse (1050-1250). Paříž: Fayard, 1979. ISBN 2-213-02188-0. S. 29. (francouzsky)
- MACÉ, Laurent. Les comtes de Toulouse et leur entourage:XIIe-XIIIe siècles:rivalités, alliances et jeux de pouvoir. Toulouse: Bibliothèque historique Privat, 2003. 445 s. ISBN 2708956124. (francouzsky)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alfons Jordan z Toulouse na Wikimedia Commons
- (francouzsky) Genealogie hrabat z Toulouse
Předchůdce: Raimond I. |
Hrabě z Tripolisu 1105–1109 |
Nástupce: Bernard |
Předchůdce: Bernard |
Hrabě z Toulouse 1112–1148 |
Nástupce: Raimond V. |