V zajetí vášně: Sbírka Patrika Šimona
typ výstavy: kolektivní
místo konání: Muzeum umění Olomouc - Muzeum moderního umění
termín: 2004/10/21 - 2004/12/31
poznámka:
Sbírka Patrika Šimona je významnou soukromou uměleckou kolekcí, která je ve větším měřítku poprvé vystavena právě zde, v Olomouci. Expoziční výběr zahrnuje 255 kreseb, grafických listů, obrazů a soch a představuje tak výjimečnou příležitost seznámit se v řadě tematických okruhů s díly českých i evropských umělců pěti století. Jejím těžištěm jsou práce na papíře. Kresba, podobně jako grafika, je u nás stále ještě nedoceňovanou uměleckou disciplínou a také proto je jim zde poskytnut tak velký prostor. Podobně jako výstava je členěn na deset hlavních tematických kapitol, jež například představují ukázky dvou středověkých iluminovaných rukopisů, výběr z manýristické a barokní kresby a grafiky (členěné na ukázky funerálií, portrétu a proměn evropské krajiny). Široce koncipovanou kapitolou je pak krajinářství devatenáctého století, v jehož centru nalézáme italské inspirace; Itálie představovala nejen tradiční cíl milovníků památek, ale také prostředí, v němž se na pozadí antické tradice formovalo nové vnímání přírody. Zobrazování krajiny devatenáctého století si ovšem nelze představit bez vzorníků, vedut, ale také bez zpodobování prostředí zahrad a parků jako míst, kde krystalizoval sentimentální vztah k přírodě. Pozoruhodná je rovněž tvorba tehdejších diletujících aristokratů. Osu příběhu o krajině tvoří stylové proměny od klasicismu přes romantismus až po novoromantiku. Předělem ke kapitolám o historických reminiscencích, především historické malbě, jsou portréty a karikatury; žánr v proměnách dlouhého století naznačuje, jak mohou být pokusy o jednoznačná vymezování vágní. Závěrečné části výstavy předchází rafinovaně traktovaný příběh o androgynovi od něžné dospívající dívky až po vyzrálou femme fatale. Samotný vstup do nové doby představuje práce dekadentních symbolistů včetně zvláštního oparu orientálních vizí, především v díle znovu objevovaných pražských Němců.
Mezi vystavenými díly neschází práce zvučných jmen jako např. Aegidia Sadelera, Václava Hollara, Johanna Heinricha Roose, Pietera van Bloemena, Andrea Pooza, Norberta Grunda, rodiny Mánesů, Josefa Führicha, Franze Riepenhausena, Julia Mařáka, Vojtěcha Hynaise, Jana Štursy, Vojtěcha Preissiga, Alfreda Kubina nebo Emila Orlika.
Sbírkový katalog, kde je publikováno 660 exponátů včetně barevných reprodukcí, představuje asi desetinu celé Šimonovy sbírky.
-ah -