Cesty a památky

Kolínsko » Pečky

Pečky

První písemná zpráva o dnešních Pečkách je z roku 1225, kdy se v darovací listině krále Přemysla Otakara I. připomíná jako svědek, zeman Jan z Peček. Z písemných dokladů jsou známa i jména některých pokračovatelů rodu, Jarohněva z Peček v roce 1359, Drslava z Peček v roce 1373 a Zdeňka z Peček z roku 1408. Pečky byly v těchto dobách malou poddanskou zemědělskou osadou (v urbáři z roku 1553 se píše, že Bohouš z Bítova zde drží pět čtvrtí lánu a je tu i třináct dalších usedlostí o rozloze sedm a půl lánu, ve vsi je dále jeden masný krám a dvě krčmy; o téměř sto let později, v roce 1651, zde bylo celkem patnáct usedlostí, jejichž celková výměra se však od roku 1553 nezměnila), často měnící své majitele a často se dělící mezi několik panství nebo majitelů - části Peček v průběhu staletí náležely Radimi, Českému Brodu, Plaňanůn, Cerhenicím, Poděbradům, Kostelci nad Černými lesy nebo Svojšicím; tato situace prakticky trvala až do zrušení patrimoniální správy po roce 1848.

Největší podíl na rychlém rozvoji Peček měla výstavba železniční trati Praha – Kolín – Česká Třebová v letech 1843-45, neboť v Pečkách byla zřízena stanice pro lázně Poděbrady (název Pečky - Poděbrady). Rozvoj obce vedl tehdejší místní představitele ke snaze o povýšení obce na městys. Žádost o povýšení byla odeslána císařskému dvoru již v roce 1870. K vydání Císařského rozhodnutí, kterým je obec povýšena na městys, však dochází až o 9 let později, v roce 1879. Přes všechny snahy tehdejších představitelů městyse Pečky došlo k povýšení Peček na město až v roce 1925 rozhodnutím tehdejšího ministerstva vnitra Československé republiky.

Pečky byly v letech 1850 - 1960 součástí okresu Poděbrady, v letech 1960 - 2007 okresu Nymburk a od roku 1996 jsou součástí okresu Kolín.

Pečky jsou zastávkou č. 9 významného regionálního projektu Tajuplná místa Podlipanska, které organizuje MAS Podlipansko, o.p.s. Pro zájemce o putování po těchto místech opředených tajemstvím a pověstmi je vydán kapesní průvodce, který zdarma získáte na informačních místech Podlipanska. Informační tabule jsme doplnili fotografiemi z našeho archivu.

Osobnosti

František Jiří Mach (* 5. 8. 1869 Kutná Hora – † 10. 12. 1952 Pečky) - český hudební pedagog a skladatel, od roku 1892 až do důchodu byl učitelem a ředitelem měšťanské školy v Pečkách.

Josef Křovák (* 12. 10. 1884 Pečky – † 3. 9. 1951 Škvorec) - český geodet, přednosta triangulační kanceláře a autor tzv. Křovákova zobrazení tehdejšího Československa (1922-33), které se používá dodnes.

Karel Truksa (* 24. 6. 1885 Pečky – † ?) - významný český architekt, propagátor moderních směrů, které ve své vlastní praxi uplatňoval zvláště v pojetí sakrálních staveb Církve československé.

Václav Štěpán (* 12. 12. 1889 Pečky – † 24. 11. 1944 Praha) - český klavírista, pedagog, muzikolog, estetik, skladatel a publicista.

Vladimír Renčín (* 6. 12. 1941 Pečky– † 4. 10. 2017 Praha) - výrazný český ilustrátor, karikaturista a kreslíř, autor svérázného humoru a originálních kreslených postaviček.

Původ názvu

Nejstarší písemná podoba názvu je Pecky (1225), jeho původ ale není zcela zřejmý. Mohl se vyvinout ze staročeského "pičit se" (viz též nedaleká Pičhora), což znamenalo vyčnívat, ukazovat se (obec vyčnívala v okolní bažinaté krajině), nebo z německého "petschieren", což znamená pečetit. V dalších staletích název kolísal mezi tvary Petzek (1345), Peczek (1373), Pecžky (1592), Peczky na Podblalatj (1650) nebo Pecžky Podblatnj (1790). Současná podoba názvu se poprvé objevila v roce 1835 a ustálila se až 70. letech 19. století. Na přelomu 19. a 20. století se používal název "Pečky na dráze" k odlišení od nedalekých Červených Peček.

Znak a vlajka obce

Znak byl městu udělen výnosem Ministerstva vnitra v roce 1931 a jeho autorem je pečecký stavitel František Uher, rodák z nedalekých Chotutic. Má tvar polceného a ve spodní polovině štípeného stříbrného francouzského štítu, do kterého je v horním poli vložena červená silueta továrny s vysokým komínem (symbol rozvinutého průmyslu města), na pravou dolní čtvrtinu zlaté barvy je vložena cukrová homole obalená černým papírem (symbol cukrovarnictví) a na levou dolní čtvrtinu zlatý pšeničný klas bez stébla (symbol zemědělství, ze kterého město vzešlo). Podvýborem pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byla dne 8. listopadu 2016 usnesením č. 56 schválena vlajka města vytvořená heraldikem Janem Tejkalem podle znaku města. Tvoří ji pět svislých pruhů - žlutý, bílý, červený, bílý a modrý, ve žlutém pruhu je bílá, černě zabalená homole cukru a v modrém pruhu je žlutý pšeničný klas bez stébla.