Samotári

Samotáře jsem viděl poprvé jako malej kluk, a v tý době mě na tom zajímaly hlavně ty vtipný Macháčkovy huličský hlášky, a zbytek byl divný, i když ne úplně nezajímavý. Teď, napodruhé, víc doceňuju tu podivnost. Postavu "kameramana" jsem měl předtím zafixovanou jen jako slizkýho křiváka a padoucha filmu. Teď mě ale přišla tahle postava zajímavá, jak je to vlastně sociopat, který se snaží něco cítit. Vyzná se v buddhismu a přitom je jeho život spíš svědectvím něčeho úplně opačnýho a negativního. Na Samotářích se mi pak vlastně líbí v podstatě všechno - i ta obyčejnější romantická linka, kde hlavní "samotáři" hledají lásku, přemýšlí nad tím, co všechno může být osudem a znamením, a někdy z toho vykřesou něco hezkýho. V neposlední řadě i na moje třicetiletý já pořád stoprocentně funguje humor filmu. Prostě Samotáři jsou film s nezaměnitelnou atmosférou, skvělou komedií i pěknou hloubavou sondou do romantických vztahů. Paráda. (9/10) (19.10.2019)

Jeden z toho mála co u nás vzniklo v novém tisíciletí a rozhodně to stálo za to. Černá komedie o tom jak to v životě chodí a bohůžel už se něco rozjetého jen tak zastavit nedá. U autorů je hodně znát způsob vyprávění děje a to se snažili využít i v jejich další celkem úspěšném filmu Jedna ruka netleská, který je s tímto celkem dost podobný. Akorát rozdíl v obouch filmech je ten, že tento autoři dotáhli až do samého konce a očekávaný konec celkem originálně završili. Mimo to opravdu velice zajímavě překvapil Jiří Macháček, který si se ztroskotaně zhulenou postavou dokázal velmi originálně pohrát. --- Zvoní Vám mobil proč ho nevezmete? – Já přece nemám mobil (12.10.2006)

Ti lidi jsou možná blázni, ale upřímně - nepoznáváte se v nich aspoň trošku? Nejsme většinou úplně mimo, a když náhodou ne my, tak zcela určitě ti okolo nás? Nechceme každý někdy někoho obejmout, zmizet v kouzelníkově krabici, zapomenout, zhulit se a být naprosto v pohodě? Není někdy jednodušší najít UFO, než to, co hledáme? Výborná komedie, nezapomenutelné hlášky, fajn hudba i drama jednoduše o lidech. Filmy Davida Ondříčka mě baví a Samotáři patří k mým nejoblíbenějším filmům celkově. (12.11.2010)

Tři a půl hvězdičky, leč pár těch povedených hlášek na víc nestačí. S těžkým srdcem zaokrouhluji lehce dolů, byť je tenhle filmek v naší současné produkci vpravdě osamocen jednooký mezi slepými... - - - - - P.S. (15.3.2011) Po těch letech jsem si při repete uvědomil, jak to kouzlo kamsi sklouzlo a časem vyšumělo... Z umělců mladých a neklidných se stali úmělci zasloužilí, od tehdejší >stajlované< vyhulenosti etablovaní ve všech možných kulturních sračkách co doba dala... I ty hlášky se dnes už povětšinou jeví spíše jako tlachání... Navíc ryze filmovou řečí tenhle film taky zůstal kdesi v mezích >sabotérských< , že... Docela i místy nuda... . . . Ale tak byla to naštěstí >jen< komedie. Mohl by Ondříček vyčudlit dvojku, jako retro drama, bukuju si kopyvřiť na název: "Pidlikáři". "Pytlikáři" by bylo moc laciný, takový zpytlikovaný... :-/ . . . Sakryš, nejraději bych jednu tu hvězdu ubral, ale stejně - zaokrouhlovat se musí... Tak nic. Škoda. (22.02.2006)

"Hulení tady prostě nemá zatím vybudovanou tradici." Když jsem někde zaháknutej, třeba v Dubrovníku, tak mi hned z hlavy vypadne melodie naší hymny a když mám opravdu velkou žízeň, tak ji zaženu nějakým tím koláčkem, abych si posílil dlouhodobou paměť. Já se při sledování tohoto snímku zkrátka neskutečně bavím a to nejsem uživatelem měkkých, tvrdých ani žádných jiných drog, ale tahle sestava v čele s klábosivým vyhulencem roku podává výkon naprosto odpovídající mým touhám po zábavě. (30.03.2015)