Datle
Datle je sladké ovoce, které roste v bohatých hroznech na datlovníku pravém (Phoenix dactylifera). Pěstuje se v mnoha kultivarech, které dávají žlutohnědé, červené až tmavě hnědé oválné peckovice dlouhé 3 až 7 cm a široké 2 až 3 cm, které jsou charakteristické nízkým obsahem vody a naopak až 70 % obsahu sacharidů. Datle jsou bohatým a významným zdrojem draslíku, chlóru, železa a vitamínů B.[1][2] Jedná se o bohatý a rychlý[2] energetický zdroj pro lidský organismus.
V subtropických a pouštních oblastech jako je například Severní Afrika a Blízký východ se jedná o jednu ze základních složek zdejší potravy. Mezi největší producenty datlí na světě patří Tunisko, Irák, Egypt, Španělsko a Maroko,[3] pěstují se současně i v Indii, Pákistánu, na Kanárských ostrovech a v Kalifornii, kam byly člověkem po osídlení Ameriky rozšířeny.[2]
Datle se konzumují převážně vysušené, což zlepšuje jejich trvanlivost, což hojně využívali beduíni a karavany, křižující nehostinné pouště. V některých kulturách se současně věří, že datle mají afrodiziakální účinky.[3] Zejména v arabských zemích jsou datle součástí každodenní kuchyně, podávají se zpravidla slisované do bochníku tzv. adšu anebo se pečou na másle.[3]
Původ
editovatPodobně jako fíky pocházejí datle z oblasti Přední Asie, přesněji z oblasti Mezopotámie, dnešního Iráku.[3] Odtud se datlová palma s pomocí člověka úspěšně rozšířila do rozsáhlých suchých a teplých oblastí, kde je hojně pěstována. Odhaduje se, že datle jsou člověkem pěstovány déle než 5 tisíc let a píše se o nich jak v Bibli, tak i v Koránu.[3]
Produkce
editovat| Deset největších světových producentů datlí za rok 2005 (1000 tun) | |
|---|---|
 Irák |
7 170,00 |
 Saúdská Arábie |
4 970,49 |
 Egypt |
1 170,00 |
 Írán |
880,00 |
 Spojené arabské emiráty |
760,00 |
 Alžírsko |
516,29 |
 Pákistán |
496,58 |
 Súdán |
328,20 |
 Libye |
150,00 |
 Čína |
130,00 |
| Svět celkem | 16 696,56 |
| Zdroj dat: Organizace pro výživu a zemědělství (FAO)[4] | |
V roce 2005 produkovalo deset největších producentů datlí téměř 17 milionů tun tohoto ovoce. Největším producentem byl Irák, avšak v některých arabských zemích je až 90 % produkce spotřebováno v zemi původu, kde jsou datle rovněž užívány jako krmení pro zvířata. Mezi exportéry datlí na evropské trhy pak patří především severoafrické země jako je Tunisko a Alžírsko.
Přestože existuje téměř tři sta různých kultivarů (odrůd) datlí, na evropských trzích je nejčastější druh Deglet Noor, pěstovaný zejména v Tunisku a Alžírsku, případně medžúl z Izraele.
Velkou a dlouhodobou historii v produkci datlí mělo rovněž Maroko, které vyváželo různé druhy datlí, včetně měkkých a masitých, včetně druhu medžúl. V 19. století však Maroko postihla epidemie, která zničila většinu tamních palmových hájů. Některé stromy byly zachráněny a vysazeny v jižní Kalifornii, což je důvod proč jsou do Evropy dováženy i americké datle.
Vliv na zdraví
editovatPodle výzkumu izraelského profesora Michaela Avirama z Rambamovy nemocnice při Izraelském technologickém institutu (Technion) v Haifě datle, i přes svou velkou sladkost, dlouhodobě nezvyšují hladinu glukózy v krvi a pomáhají chránit proti ucpávání tepen (ateroskleróza). Výsledky Aviramova výzkumu mají být v roce 2009/2010 publikovány v americkém vědeckém časopise Journal of Agricultural and Food Chemistry.[5]
Datle mají ze všeho ovoce patrně nejvyšší energetickou hodnotu. Uvádí se, že z kilogramu datlí získá lidské tělo 2500–2800 kilokalorií. Datle jsou bohaté na draslík a chudé na sodík.
Průměrný obsah látek a minerálů
editovatTabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v syrových datlích.[6]
| Složka | Jednotka | Průměrný obsah | Prvek (mg/100 g) | Průměrný obsah | Složka (mg/100g) | Průměrný obsah |
|---|---|---|---|---|---|---|
| voda | g/100 g | 60,7 | Na | 7 | vitamin C | 14 |
| bílkoviny | g/100 g | 1,5 | K | 410 | vitamin D | 0 |
| tuky | g/100 g | 0,1 | Ca | 24 | vitamin E | - |
| cukry | g/100 g | 31,3 | Mg | 24 | vitamin B6 | 0,12 |
| celkový dusík | g/100 g | 0,24 | P | 28 | vitamin B12 | 0 |
| vláknina | g/100 g | 1,8 | Fe | 0,3 | karoten | 0,04 |
| mastné kyseliny | g/100 g | stopy | Cu | 0,12 | thiamin | 0,06 |
| cholesterol | g/100 g | 0 | Zn | 0,2 | riboflavin | 0,07 |
| energie | kJ/100 g | 530 | Mn | 0,2 | niacin | 0,7 |
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byly použity překlady textů z článků Datte na francouzské Wikipedii a Phoenix dactylifera na anglické Wikipedii.
- ↑ Zdraví na dlani - datle [online]. [cit. 2009-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-25.
- ↑ a b c Datle - ovoce rajských zahrad [online]. [cit. 2009-06-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Exotické ovoce - datle [online]. [cit. 2009-06-01]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. faostat.fao.org [online]. [cit. 2009-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-03-10.
- ↑ SIEGEL-ITZKOVICH, Judy. Make a date with dates to protect your arteries [online]. Ynetnews, 2009-9-8 [cit. 2009-09-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-11. (anglicky)
- ↑ McCance a Widdowson´s:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu datle na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo datle ve Wikislovníku- Detailní popis datlí
